Aktuální vydání

celé číslo

08

2020

Mozaika novinek a informací

Restart ekonomiky

celé číslo

Scénáře vývoje trhu s automatizační technikou po pandemii Covid-19

Jaké dopady bude mít současná krize spojená s pandemií viru SARS-CoV-2, způsobujícího nemoc Covid-19, na trh s automatizační technikou? Na tuto otázku se hledali odpověď analytici společnosti ARC Advisory Group. Ve svém webináři, který se konal 13. března 2020, představili pět různých scénářů založených na datech získaných z vývoje trhu po předchozích událostech podobného druhu: epidemiích SARS a MERS, zemětřesení v Japonsku nebo hurikánu Katrina v USA.

Očekávání pro rok 2020 – podle stavu před několika měsíci

Jaký byl výchozí stav? Podle analýz ARC se měl trh v oboru procesní výroby vyvíjet ještě dobře, ale s náznaky zpomalení, hybridní výroba měla jen nepatrně růst a nejhorší měla být situace v diskrétní výrobě: výroba automobilů měla dále výrazně klesat minimálně do třetího čtvrtletí 2020, výroba elektroniky se měla postupně stabilizovat a výroba strojů a strojních zařízení měla ještě v prvním půlroce klesat, přičemž v druhém pololetí už se čekalo zotavení. S příchodem Covid-19 všechny analýzy vzaly za své.

Na scéně se objevil nový virus

Virus SARS-CoV-2 se objevil v Číně v prosinci 2019. Šíří se kapénkovou infekcí, jeho inkubační doba je přibližně pět dní. Smrtnost je zhruba 3 %, reprodukční faktor 2. Virus se postupně se rozšířil v podstatě do všech průmyslových zemí.

Odhadovat dopady pandemie nemoci Covid-19 je v současné době velmi těžké, protože ve hře je příliš mnoho neznámých. Očekávané ztráty na trhu automatizace 18 miliard USD jsou opravdu velmi hrubý odhad, stejně jako to, že pandemie ovlivní výsledky celého roku 2020 s možným přesahem do počátku roku 2021.

Dodavatelské řetězce v ohrožení

Pandemie ohrozí a zničí některé dodavatelské řetězce. Důvodem je to, že výroba je v současné době velmi globalizovaná, a to i u jednoduchých výrobků. Florian Güldner, analytik ARC, jeden ze dvou přednášejících na webináři, uvedl příklad obyčejných triček: textilní stroje vyrobené ve Švýcarsku jsou vybavené automatizační technikou z Německa, látky jsou vyrobené v Turecku a obarvené v Číně, trička se šijí v Bangladéši a dodávají do USA, odkud jsou distribuována. Takové dodavatelské řetězce mohou být pandemií nebo jinou světovou krizí snadno ohroženy.

Pro které dodavatelské řetězce to platí nejvíce? Především pro ty velmi integrované, typické pro automobilový průmysl. Využívání dodávek just in time a uplatnění principu štíhlé výroby sice šetří náklady, ale snižuje robustnost systému, tedy jeho odolnost vůči poruchám. Odolnější jsou diverzifikované dodavatelské řetězce, ale jejich řízení a optimalizace jsou mnohem náročnější a náklady vyšší. Nejhorší z hlediska robustnosti jsou pochopitelně ty dodavatelské řetězce, které se v některém kroku musejí spolehnout na jediného výrobce – např. unikátních součástek při výrobě elektroniky nebo patentované aktivní farmaceutické substance při výrobě léčiv.

David Humprey, druhý přednášející analytik ARC, rozdělil dodavatelské řetězce do čtyř kvadrantů podle těsnosti integrace a míry diverzifikace. Těsné a málo diverzifikované řetězce jsou typické pro automobilový průmysl či výrobu elektroniky nebo polovodičových součástek a jsou charakteristické tím, že výpadek výroby jednoho z dodavatelů zastaví celý řetězec. Řetězce, které jsou sice málo diverzifikované, ale volnější, jsou vůči krátkodobým výpadkům odolnější, ale na dlouhodobé jsou stejně citlivé jako předchozí. Typickými příklady jsou farmaceutická výroba, letecký a obranný průmysl a některé obory výroby strojů, kde mají výrobci krátkodobé zásoby pro překlenutí výpadku dodávek. Vysoce diverzifikované, ale přitom těsně integrované řetězce se vyskytují např. v chemickém a petrochemickém průmyslu, průmyslu papíru a celulózy, částečně v potravinářství nebo ve výrobě stavebních hmot. Obvykle se vytvoří stabilní dodavatelské řetězce, ale při výpadku jednoho dodavatele není problém nahradit jej jiným. To může, ale nemusí vést k nárůstu ceny. Jestliže se nový dodavatel osvědčí, může být pro starého dodavatele i krátký výpadek schopnosti dodávat osudným.

Vysoce diverzifikované a volné dodavatelské řetězce jsou typické v některých oborech potravinářské výroby a při výrobě strojů a strojních zařízení, zvláště v malých sériích. Dodavatelské řetězce rychle vznikají a zanikají, krátké výpadky jsou rychle zaceleny a dlouhodobé problémy zvyšují cenu, ale výroba většinou zůstane zachována.

Z uvedeného vyplývá, že situace spojená s pandemií nejhůře dopadne na už tak těžce zkoušený automobilový průmysl.

 Vliv pandemie na poptávku

Automobilový průmysl má ještě jeden problém, a ten je na straně poptávky. Jestliže lidé cítí nejistotu v oblasti svých příjmů, kupují jen, to, co právě potřebují: potraviny, léky a ošacení, ale nákup spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby odkládají – to jsou kromě elektronických zařízení právě automobily. Projevuje se tu i rozdíl mezi americkým a evropským trhem: v Americe i drobní spotřebitelé investují do akcií, a proto je současná situace znervózňuje mnohem více než evropské spotřebitele, kteří na aktuální pád ceny akcií na burze tak citliví nejsou.

Velký problém mají v současné době pochopitelně ty podniky, které jsou závislé na čínském trhu. U některých jde jen o odložení poptávky a mohou doufat, že se jejich podnikání obnoví, ale u jiných jsou ztráty definitivní. To jsou např. letecké společnosti a turistický průmysl – na letošní dovolenou už příští rok nikdo nepojede.

 Poučení z minulosti

Do jaké míry lze čerpat z minulých zkušeností? Je možné se zastavit např. u epidemie SARS, která nastala v letech 2002/2003. Z větší části se omezila na Čínu. V té době však Čína byla jiná než dnes: teprve probíhal přechod od podniků vlastněných státem k současnému soukromému podnikání, byť silně ovlivněnému stranickými strukturami, a Čína nebyla tak silně zapojena do mezinárodního průmyslu. Epidemie SARS přinesla výpadky výroby některých klíčových elektronických komponent, ale zotavení bylo relativně rychlé a trvalé následky minimální.

Hurikán Katrina v USA v roce 2005 silně poškodil americký procesní průmysl. Škody dosáhly 100 miliónů amerických dolarů, z tohoto hlediska šlo o nejhorší přírodní katastrofu, která kdy USA postihla. Procesní průmysl je investičně náročný, přesto i tady byla obnova rychlá.

Zemětřesení v Japonsku v roce 2011 a zejména následná vlna tsunami zničila infrastrukturu a silně zasáhla energetiku, chemický a automobilový průmysl. Důsledkem je, že některé japonské výrobky byly v dodavatelských řetězcích nahrazeny výrobky z jiných zemí. Dlouho přetrvávala nedůvěra k japonským potravinám pro hypotetické riziko jejich kontaminace, dokonce i radioaktivním materiálem. V důsledku havárie jaderné elektrárny Fukušima Německo zcela upustilo od jaderné energetiky a i další země ji přestaly považovat za bezpečnou a chránící životní prostředí. V tomto případě tedy zůstaly trvalé následky a k obnově stavu před katastrofou nedošlo.

Analytici ARC shrnují:

  • automobilový průmysl a výrobu elektroniky a polovodičových součástek v globálním měřítku snadno ovlivní i lokální výrobní problémy, ale zotavení bývá rychlé,
  • automobilky při lokálním výpadku dodavatelů restrukturalizují své dodavatelské řetězce a k původním už se zpravidla nevrátí,
  • katastrofy většího rozsahu jsou spouštěčem změn ve struktuře dodavatelských řetězců obecně, nejen v automobilovém průmyslu,
  • nejméně ochotný ke změnám v dodavatelských řetězcích je chemický průmysl,
  • je pravděpodobné, že v důsledku katastrofy vzrostou ceny komodit a polovodičových součástek,
  • panika vede ke zhoršení ekonomických scénářů,
  • ovlivněna je poptávka některého spotřebního zboží a služeb, přičemž některé nákupy se realizují později (automobily), některé vůbec (cestovní ruch),
  • katastrofy způsobující kratší výpadky výroby (do tří měsíců) nemívají trvalé následky.

 A co automatizace?

Analytici ARC vidí rozdíl na jedné straně mezi automatizací pro nové závody a zařízení, ať už vznikající na zelené louce, nebo kompletní a komplexní přestavbou starých závodů, a na druhé straně mezi údržbou, opravami a náhradou stávající techniky (MRO – Maintenance, Repair, Overhaul). Zatímco oblast MRO je poměrně stabilní, dodávky automatizace do nových závodů pandemie postihne mnohem výrazněji. Důvodem je nejen opatrnost v oblasti investic, ale také to, že jde mnohdy o mezinárodní projekty, vyžadující přítomnost celého týmu na místě, což je v době omezení cestování těžko realizovatelné.

V oblasti výroby strojů a strojních zařízení ovlivňují podniky dva základní faktory:

  • může podnik vyrábět, nebo musel z důvodu karantény výrobu přerušit?
  • má k dispozici všechny komponenty a polotovary, nebo mu některé klíčové díly chybí?

Podobné je to u dodavatelů automatizační techniky:

  • mají k dispozici všechny komponenty, které potřebují?
  • je třeba výrobní podnik uzavřít z důvodu karantény?
  • jak onemocnění zasáhlo zaměstnance – výrobní dělníky, konstruktéry, prodejní a servisní techniky?

Velkým nebezpečím je vyvolávání paniky na trhu. Analytici ARC varují před efektem samonaplňujícího se proroctví, tedy jevu, kdy chybné vyhodnocení situace evokuje chování, které přeměňuje původní nesprávné koncepce na reálné.

 Pět scénářů

Analytici ARC dále stručně představili pět možných scénářů, které vypracovali pro tyto výchozí předpoklady:

  • epidemie již dosáhla svého vrcholu v únoru 2020,
  • epidemie dosáhne svého vrcholu v průběhu jara 2020,
  • epidemie přeroste v globální pandemii a bude ovlivňovat celý rok 2020,
  • pandemie bude delší než jeden rok,
  • pandemie bude delší než jeden rok a přinese výrazné strukturální změny ekonomiky.

Analytici ARC nedokážou posoudit, který ze scénářů je pravděpodobnější (i když první už asi lze vyloučit), a nebylo to ani jejich úkolem, jejich úkolem bylo posoudit dopady možné situace na trh s automatizační technikou. Kompletní zpráva je dostupná klientům ARC Advisory Group. Příležitost, kde o ní diskutovat, bude na akci ARC Industry Automation Forum, která se uskuteční ve dnech 18. až 20. května 2020 – letos ale s největší pravděpodobností pouze jako webová konference. Více informací na https://www.arcweb.com/events/arc-industry-forum-europe.

 

Petr Bartošík