Aktuální vydání

celé číslo

08

2024

Automatizace v potravinářství a farmacii

Měření a regulace průtoku, čerpadla

celé číslo

Zákon o ochranných známkách

číslo 3/2004

Zákon o ochranných známkách

Vývoj známkoprávní ochrany po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl dán politickým a hospodářským rozvojem země. Nejprve byly převzaty platné rakousko-uherské právní předpisy. To bylo provedeno zákonem č. 469 a č. 471 z roku 1919 a zákonem č. 261 z roku 1921. Tato právní úprava v oblasti práv na označení trvala na území bývalého Československa až do roku 1952, kdy byl vydán zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách. Pak následovaly zákony č.174/1988 Sb. a dodnes platný zákon č.137/1995 Sb., který byl po provedené novelizaci v roce 2000 v podstatě harmonizován s evropskou legislativou a v souladu se smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména se Smlouvou o známkovém právu a s Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, vytvořil podmínky pro zapojování naší země do novodobé mezinárodní spolupráce.

O tom, že o známkovou ochranu je u nás stále nebývalý zájem, svědčí počty přihlašovaných známek k ochraně: v roce 2000 bylo u nás podáno 10 366 národních přihlášek, o rok později to bylo 10 073 a v roce 2002 bylo podáno 9 918 přihlášek. Úřad průmyslového vlastnictví připravil nový zákon o ochranných známkách tak, aby plně vyhovoval i po připojení České republiky k Evropské unii a byl plně kompatibilní s legislativou a praxí, podle níž postupuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, sídlící ve španělském Alicante, který je výkonným místem pro ochranné známky v EU.

Zákon 441/2003 Sb., o Ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, byl podepsán 3. 12. 2003. Chtěli bychom našim čtenářům přiblížit nejdůležitější změny, které zákon přináší.

Která označení mohou tvořit ochrannou známku (OZ)? Jsou to označení, jež jsou schopna grafického znázornění, zejména slova (jména, příjmení, obchodní názvy aj.), barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je ovšem toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Požaduje se tedy rozlišovací způsobilost. Která označení nejsou schopna k zápisu do rejstříku? Je jich velké množství, ale připomeňme alespoň ta nejdůležitější:

  • označení, která nejsou schopna grafického znázornění (např. čichová, zvuková, světelná, dotyková aj.),

  • označení, která postrádají rozlišovací způsobilost (např. Vzdělávací agentura, Extra special, Maxi, Standard směs, Czech made, Czech Republic, Centrum a další),

  • označení nebo tvar výrobku tvořené pouze jednoduchým tvarem (např. interpunkční znaménka, kružnice, čtverce aj.),

  • označení, která jsou v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy (např. symboly propagující násilí a nenávist, rasistické symboly, propagace nelegálních drog aj.),

  • označení, která by mohla klamat veřejnost (údaje, jejichž užití v obchodě je schopno klamat veřejnost, co se týče původu, způsobu zhotovení a vlastnosti: připomeňme např. označení vín, lihovin a likérů),

  • označení, která jsou v rozporu se závazky z mezinárodních smluv (např. erby, vlajky a další znaky státní svrchovanosti zemí EU, puncovní značky aj.),

  • označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, a náboženské symboly (zde se jedná zejména o jména svatých, Krista na kříži, pravoslavný kříž, islámský půlměsíc apod.),

  • je-li zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře (zde se má zamezit podávání tzv. spekulativních známek, které si přihlašovatelé dávají zapsat za účelem dosažení zisku při jejich transakci),

  • označení shodná se starší ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka nebo přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.

Zákon dále v §7 uvádí mnoho příkladů, kdy se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě podaných námitek u ÚPV. Uvádíme jen ty, kde došlo ke změně.

Označení se nezapíše na základě námitek proti zápisu OZ do rejstříku podaných u ÚPV:

  • vlastníkem starší OZ, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, má-li být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší OZ zapsána, ale jde o starší OZ, která má v ČR dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší OZ (totéž platí i pro starší OZ Evropského společenství),

  • vlastníkem staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z tohoto vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena.

Vlastník OZ má výlučné právo užívat tuto známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Bez jeho souhlasu nesmí nikdo v obchodním styku známku používat. Za užívání v obchodním styku se považuje zejména:

  • umisťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
  • nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh, skladování, nabídka a poskytování služeb pod tímto označením,
  • dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
  • užívání označení v obchodních listinách a reklamě.

V případě neoprávněného zásahu do práv má vlastník OZ právo domáhat se u soudu, aby porušování nebo ohrožení práv bylo zakázáno a aby následky porušování byly odstraněny. Může se domáhat i náhrady škody.

Majitel OZ je ale naopak povinen strpět, když třetí osoby v obchodním styku užívají své jméno a příjmení, obchodní firmu či název. Dále nemůže zakázat používat v obchodním styku údaje, které se týkají druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu atd., pokud je užívání v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže (§10).

Vlastník OZ není oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem s touto známkou uvedeny na trh v ČR nebo v členském státě EU nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (§11).

Pokud do pěti let od zápisu do rejstříku nezačne vlastník OZ řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro něž je zapsána, může být její existence důvodem pro prohlášení pozdější OZ za neplatnou pouze v rozsahu výrobků a služeb, pro něž je užívána.

Další změna se týká licencí k OZ. Vlastník OZ se může dovolávat svých práv z OZ vůči nabyvateli licence, který porušil ustanovení licenční smlouvy, jde-li o dobu trvání licence, dobu, ve které může být známka užívána, sortiment výrobků nebo služeb, pro které byla licence poskytnuta, území, na kterém může být známka užívána, nebo jakost výrobků či služeb vyráběných nebo poskytovaných nabyvatelem licence.

Řízení o přihlášce, průzkum, zveřejnění, námitky, řízení o námitkách, úprava přihlášky, doba platnosti (deset let od podání přihlášky), vzdání se přihlášky zůstávají stejné jako u současného zákona. Další změna se týká zrušení přihlášky OZ na návrh třetí osoby. Jestliže nebyla známka po nepřetržitou dobu pěti let řádně užívána a pro neužívání neexistují pádné důvody a nebo může-li užívání OZ jejím vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, vést ke klamání veřejnosti, zejména co se týče povahy, jakosti nebo zeměpisného původu těchto výrobků nebo služeb, ÚPV známku zruší. ÚPV rovněž zruší kolektivní OZ i v případě, když členové nebo společníci právnické osoby zásadním způsobem porušují smlouvu o užívání a na změně smlouvy o užívání se nedohodnou nebo když právnická osoba či sdružení zanikne.

Významnou změnou je ustanovení o ochranné známce Evropského společenství. Přihláška takové OZ může být podána u ÚPV, který vyznačí den jejího podání a do čtrnácti dnů ji předá Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu. Za přijetí a předání přihlášky zaplatí přihlašovatel příslušný poplatek. Zákon rovněž umožňuje změnit přihlášku OZ Evropského společenství na přihlášku národní, nezaplatí-li přihlašovatel do dvou měsíců příslušný správní poplatek, ale předloží-li překlad žádosti a jejích příloh do českého jazyka a další náležitosti. Takové přihlášce bude přiznáno datum podání nebo den vzniku práva přednosti z původní přihlášky nebo OZ Evropského společenství.

Pro OZ Evropského společenství rozhoduje v ČR v případě potřeby jako soud prvního stupně Městský soud v Praze.

Změny týkající se OZ Evropského společenství vstoupí v platnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k Evropské unii v platnost.

S novým zákonem současně vstoupí v účinnost i prováděcí přihláška k tomuto zákonu.

Karel Špindler

Inzerce zpět