Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

Výzkum a vývoj v době hospodářské recese

Jak současný pokles hospodářství ovlivňuje výzkumné a vývojové aktivity? Podle profe­sora Vladimíra Maříka z ČVUT v Praze (Automa 2/2009, str. 56) by se firmy měly v do­bě nepřízně věnovat výzkumu a připravovat se tak na lepší časy. Ekonomická krize by tedy nemusela mít na firemní výzkum ani na spolupráci mezi průmyslem a akademický­mi pracovišti jednoznačně negativní dopad. Že může mít toto těžké ekonomické období pro výzkum i své světlé stránky, na tom se shodla i pětice účastníků této diskuse.
 
Souhlasíte s výrokem profesora Vladi­míra Maříka, že chytré firmy v době eko­nomické krize posilují výzkum a připra­vují se tak na dobu po krizi?
Oto Sládek (Kybertec):
Chytré firmy jistě ano, ale otázka je, ko­lik jich je. Podle našich informací většina fi­rem, které jsou nejméně postiženy součas­nou krizí, zachytila první signály ve druhém a třetím čtvrtletí minulého roku a s dostateč­ným předstihem se na situaci připravila. Na co se lze připravit obtížněji, jsou především sekundární dopady krize, tedy druhotná pla­tební neschopnost. Typický průmyslový trž­ní řetězec totiž zahrnuje jak firmy krizí po­stižené, tak firmy zdravé. To podstatně ztí­ží situaci i těm „chytrým“ firmám, které má prof. Mařík na mysli.
 
Petra Peterková (Siemens):
S výrokem pana profesora Maříka napros­to souhlasím, alespoň v teoretické rovině má absolutní pravdu. V praxi je však situace po­někud odlišná. Firmy, přestože si povětšinou uvědomují význam výzkumu, mají momentál­ně často jiné priority, než je jeho posilování. Mnoho firem působících v ČR má navíc zahra­ničního vlastníka, jehož rozhodování má na je­jich podnikání velký vliv. I plánování výzkumu a vývoje ve společnostech skupiny Siemens ČR je ovlivněno děním v mateřském koncer­nu. V určitém smyslu je nastalá situace pro nás příznivá – proces posilování výzkumných aktivit v Čechách se daří urychlovat a máme možnost podílet se i na mezinárodních projek­tech. Mnoho z nich se pak neobejde bez ko­operace s akademickými pracovišti.
 
Ilona Kalová (VUT Brno):
S výrokem pana profesora Vladimíra Ma­říka naprosto souhlasím. Zároveň věřím, že tyto chytré firmy mají pro nepříznivé obdo­bí vytvořeny dostatečné rezervy, aby mohly dále investovat do výzkumu. České firmy by si také měly uvědomit, že stále mají jedineč­nou možnost využít dotace z fondů Evrop­ské unie, z nichž jako nová členská země čer­páme více, než do nich přispíváme. Měly by toho trošku sobecky využít pro vlastní záchra­nu a zároveň i pro podporu české ekonomiky. Chápu však, že jsou i firmy, které již nemají jinou možnost, než soustředit se na své udr­žení při životě, uskrovnit se, omezit všechny větší investice a vyčkat na další vývoj situace.
 
Petr Klán (AV ČR):
Podle mého názoru není výrok citovaný v otázce logický. Předně nevím, co je „chyt­rá firma“. Domnívám se, že je tím myšlena firma, která prosperovala před krizí, prospe­ruje v době krize a bude prosperovat po kri­zi. Protože produkovat zisk je smyslem kaž­dé firmy, předpokládám, že jsou, z pohledu krize, všechny chytré. Dále nevím, co bude po krizi. Podle všeho to nevědí ani firmy. Po­kud by to bylo podobné jako ve třicátých le­tech minulého století, měly by firmy posílit zbrojní výzkum a výrobu?
 
Petr Kašík (AMIT):
Já se domnívám, že myšlenka prof. Maří­ka je logická. Souhlasím s tím, co dále v roz­hovoru říká o tom, že pracovníky do výro­by lze sehnat mnohem snáze než kvalitní vývojové inženýry. Proto každý, kdo myslí na budoucnost, se bude snažit udržet „moz­ky“ a zachovat kontinuitu vývojových prací a know-how. Osobně se na případné zpoma­lení hospodářského růstu tak trochu „těším“. Bude více klidu na zhodnocení mnohdy hek­tického rozvoje v několika posledních letech a na případnou korekturu systémových řeše­ní pro budoucnost. Samozřejmě, chytrá firma musí s obdobím poklesu počítat a v předstihu se na ně připravit. Potom je schopna inves­tovat do výzkumu, popřípadě vývoje nových produktů. Řekl bych, že platí beze zbytku úsloví „Co tě nezabije, to tě posílí.“
 
Jak se daří v současné ekonomické si­tuaci nevelkým firmám orientovaným na výzkum, jakou je Kybertec?
Oto Sládek (Kybertec):
Daří se jim podle toho, jak se na tuto situaci připravily, tedy jak diverzifikovaly svoje akti­vity mezi průmyslové podniky různého zamě­ření a jak nastavily spolupráci s univerzitami u nás i v zahraničí, na českých i mezinárodních projektech. Některým firmám se pochopitelně nevyplatila orientace na jeden určitý druh zá­kazníků (které krize primárně nebo sekundár­ně postihla). Co je často stabilizujícím fakto­rem, je zmiňovaná spolupráce s univerzitami na společném výzkumu, např. na projektech Sedmého rámcového programu EU (7 FP) apod. Pokud je vhodně nastaven poměr mezi těmito projekty a ostatními aktivitami firmy, není důvod obávat se o stabilitu firem.
 
Opravdu může spolupráce s univerzi­tami pomoci firmám v současné hospo­dářské recesi?
Ilona Kalová (VUT Brno):
Domnívám se, že firmy by v těchto slo­žitějších dobách rozhodně měly zvážit mož­nost společně s vhodným univerzitním tý­mem předložit žádost v rámci některého z vý­zkumných projektů (např. výzvy předkládané ministerstvem průmyslu a obchodu, minis­terstvem školství či Grantovou agenturou ČR). Mohlo by to pro ně být řešením něko­lika problémů současně. Přidělené dotace by mohly částečně tlumit problém snižová­ní příjmů z výrobní činnosti a z poskytová­ní služeb. Dočasně méně využití zaměstnan­ci mohou pracovat na výzkumu, takže není třeba propouštět vyškolené a zkušené pra­covníky. Výsledky aplikovaného výzkumu povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti firmy, k překonání krize a opětovnému na­startování růstu.
 
Mění se v současnosti postoj firem k vý­zkumným projektům, které počítají se spo­luprací s výzkumem AV ČR?
Petr Klán (AV ČR):
Spolupráce a podpora průmyslových firem připomínají písečné duny. Duna je unikátní dy­namický systém kombinující kladné (aktivač­ní) a záporné (inhibiční) zpětné vazby. Za zá­větřím úkrytu vítr postupně ukládá písek. Zvět­šující se závětří přitahuje stále větší množství písku. Současně postupně narůstá protichůd­ná síla. V okolí duny se písek vyčerpá a duna přestává růst. Vznikne unikátní přírodní rov­nováha. Jestliže krizi vezmeme jako silný vítr a průmyslový podnik jako dunu, podnik ne­může dosavadním způsobem dále růst. Klad­né zpětné vazby jsou v rovnováze se záporný­mi. Smyslem je potom hledat nové „úkryty“ nebo nová „závětří,“ kde mohou vyrůst nové duny působením nových kladných vazeb. Mís­ta, kde jsou záporné vazby zatím zanedbatelné. V tomto smyslu pociťuji změnu postoje prů­myslových firem. Nejde ani tak o hledání, jak něco zlepšit nebo optimalizovat, jde o hledání nových směrů, řešení, paradigmat. Produktiv­ní akademické instituce mají myslím v tomto směru co nabídnout.
 
Co dnes považujete za rozhodující pro výzkumnou spolupráci mezi univerzitami a průmyslovými podniky?
Petr Klán (AV ČR):
Za rozhodující považuji svobodu firem. Nepokládám za nutné je do vědy nutit. Na jedné straně jsou firmy, které mají předsta­vu, co pro ně může být produktivní. Na dru­hé straně jsou akademická pracoviště s počet­nými množinami potenciálně produktivních a neproduktivních výsledků. Ty produktiv­ní jsou možnými aktivačními vazbami. Není účelné je nechávat jen tak ležet, když jich fir­my mají zjevně nedostatek. Teď ještě vytvo­řit nějaký společný „úkryt“. Co třeba společ­ný vědecký park?
 
Ilona Kalová (VUT Brno):
Budoucnost vědy a výzkumu na univerzi­tách a vysokých školách závisí stejně jako jin­de na tom, zda bude práce a zda budou pení­ze. Obojí přinášejí právě průmyslové podni­ky a velký vliv má samozřejmě i postoj vlády, resp. Evropské unie, k potřebě vědy a výzku­mu v době krize a po ní. Nyní to vypadá tak, že krize financování výzkumu, vývoje a ino­vací neutlumí. Vždyť Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve svých protikrizových návrzích podle posledních zpráv s omezová­ním financování vědy a výzkumu z veřejných prostředků nepočítá a zároveň doporučuje podpořit firmy investující do výzkumu.
 
Firma Siemens patří k firmám, které ve velké míře spolupracují ve výzkumu s uni­verzitami. Nejsou nyní tyto projekty vli­vem ekonomické krize ohroženy?
Petra Peterková (Siemens):
Aktuálně řešené výzkumné projekty, ze­jména ty, které jsou podpořeny z veřejných zdrojů, ohroženy nejsou. Poněkud jiná je však situace u projektů připravovaných, ať už jde o přihlášky do veřejných soutěží vyhlášených tuzemskými organizacemi, nebo o čistě ko­merční zakázky na výzkumné a vývojové prá­ce zadávané akademickým pracovištím. V té­to oblasti se vlivem současné ekonomické si­tuace opravdu mnohem pečlivěji zvažuje, zda jde o výzkum aktuálně potřebný, nebo o vý­zkum prováděný pro budoucí potřeby.
 
Obecně však lze říci, že k výraznější­mu utlumení aktivit spojených s výzkumem a vývojem a spoluprací s univerzitami nebo výzkumnými institucemi nedochází. Ve vy­braných výrobních závodech společnosti Siemens jsou naopak oddělení vývoje, kon­strukce a inženýrinku posilována, a to nejen v personální oblasti. Připravují se zde inves­tiční akce v řádu stovek milionů korun, je­jichž cílem je posílit oblast tuzemského vý­zkumu a vývoje. U všech těchto projektů se počítá s velmi úzkou vazbou na vysoké ško­ly, v některých případech jsou s nimi již po­depsány smlouvy o spolupráci.
 
Jak se tedy jeví budoucnost vědy a vý­zkumu v ČR z pohledu pracovníka univer­zitního pracoviště?
Ilona Kalová (VUT Brno):
Věřím, že budoucnost vědy a výzkumu nebude černá. Jistě, některé firmy i vědecké skupiny nejspíše zaniknou, ale to považuji za nutný očistný proces, v němž přežijí ty „lep­ší“. A ať už mezi těmi lepšími budeme nebo ne, je to svým způsobem spravedlivý, přiro­zený výběr. Zatím ale naštěstí pozoruji spíše zvýšený zájem vývojových útvarů průmys­lových firem jít společně s námi například v tyto dny do výzev v rámci operačních pro­gramů podporovaných z fondů EU předkláda­ných Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
 
Mému optimistickému postoji nahrává i to, že týmy na vysokých školách jsou zvyk­lé bojovat o peníze každý rok a chovat se trž­ně. Systém financování vědy a výzkumu je nutí žádat o podporu své práce, a soutěžit tak s ostatními pracovišti. Někdy je však těž­ké posoudit kvalitu týmů jen podle projekto­vé nebo grantové přihlášky. Proto i schopné vědecké týmy musí často překonávat „chud­ší“ období, kdy se jim nepodařilo získat na svou práci dostatek peněz. Jsou tedy zvyklé přežívat krize.
diskusi vedla Eva Vaculíková
 

Oto Sládek, ředitel společnosti Kybertec, s. r. o.
Pro firmy je často sta­bilizujícím faktorem spolupráce s univerzi­tami na společném vý­zkumu, např. na projek­tech Sedmého rámcového programu EU.
 
Petr Kašík, ředitel mar­ketingu, AMiT, s. r. o.
Každý, kdo myslí na bu­doucnost, se dnes bude snažit udržet ve firmě „mozky“ a zachovat kon­tinuitu vývojových pra­cí.“
 
Ilona Kalová, ústav automatizace a mě­řicí techniky, FEKT, VUT v Brně
Systém financování vědy a výzkumu nutí týmy na vysokých ško­lách žádat o podporu své práce, a soutěžit tak s ostatními pra­covišti. Musí často překonávat „chudší“ období, a jsou tedy zvyklé přežívat krize.
 
Petr Klán, Ústav infor­matiky AV ČR v Praze
Dnes podnikům nejde o hledání, jak něco zlep­šit nebo optimalizovat, jde o hledání nových směrů, řešení, paradig­mat. Produktivní akade­mické instituce mají v tomto směru co na­bídnout.“
 
Petra Peterková, mana­žerka výzkumných pro­jektů Siemens, s. r. o.
Ve výrobních závodech společnosti Siemens jsou oddělení vývoje, konstrukce a inženýrin­ku posilována, a to ne­jen v personální oblas­ti. Připravují se zde investiční akce, jejichž cílem je posílit tuzemský výzkum a vývoj.