Aktuální vydání

celé číslo

07

2020

Řízení distribučních soustav a chytrá města

Měření a monitorování prostředí v budovách a venkovním prostředí

celé číslo

Vyhlídky na trhu s měniči frekvence

číslo 12/2004

Vyhlídky na trhu s měniči frekvence

Zajímavou marketingovou studii s názvem Marktstudie Frequenzumrichter 2004, věnovanou využití měničů frekvence v německém strojírenství, zpracovala letos diplomovaná ekonomka Michaela Griesenbruchová, vědecká spolupracovnice vyšší odborné školy FH Südwestfalen.

Obr. 1.

V rámci průzkumného projektu bylo v průběhu ledna a února 2004 rozesláno v SRN výrobcům strojů a konstrukčním kancelářím zabývajícím se návrhem a projektováním strojů 5 445 dotazníků, na které odpovědělo 552 respondentů; to znamená návratnost 10,1 %, tj. celkem dobrou. Pro zpracování studie měly zásadní význam odpovědi 476 respondentů, kteří již měniče frekvence používají a mají s nimi zkušenosti. Relativně nejvíce odpovědí došlo od respondentů z malých podniků s 20 až 49 zaměstnanci. To dokládá jejich aktivní zájem o danou problematiku. Graf rozdělení respondentů podle velikosti jejich mateřského podniku je na obr. 1.

Otázky v dotazníku byly záměrně zvoleny tak, aby umožnily získat co nejobjektivnější a nejúplnější údaje o používaných měničích frekvence a o postupech podniků při rozhodování o nákupu měničů frekvence nebo o požadavcích na jejich budoucí technické a provozní vlastnosti. Tedy údaje, které mají zejména pro výrobce a prodejce měničů frekvence a elektrických pohonů často klíčový význam. Protože marketingová studie z letošního roku bezprostředně navazuje na obdobnou studii uskutečněnou v roce 2000, mohla zpracovatelka porovnat, jak se odpovědi respondentů na některé důležité otázky dotazníku za poslední čtyři roky změnily, a odvodit z toho i některé zajímavé trendy vývoje.

V dalším textu je daná studie stručně popsána a jsou uvedeny některé obecnější závěry a poznatky v ní publikované, které mohou být užitečné a prospěšné čtenářům tohoto časopisu. Podrobnosti o studii, tvořené čtyřstránkovým souhrnem, 100 stran hlavní zprávy a 350 stranami doprovodných tabulek, lze získat na http://www.marktstudien.org, kde je možné ji také objednat (cena bez DPH je 790 eur).

Uspořádání studie

Výsledky studie jsou přehledně zpracovány do grafů a tabulek uspořádaných do těchto sedmi tematických okruhů:

  • všeobecné informace,

  • statistické údaje o respondentech a jejich mateřských podnicích (odvětví, region, počet zaměstnanců v podniku, profese respondenta),

  • statistické údaje o používaných měničích frekvence (počet ročně zakoupených měničů frekvence, používané typy měničů frekvence, výkonový rozsah instalovaných měničů frekvence),

  • chování při nákupu měničů frekvence (jak jsou získávány údaje o výrobcích, forma nákupu, kdo v podniku rozhoduje o nákupu, znalost výrobců měničů frekvence, dodavatelé dotazovaného podniku, důvody nákupu),

  • technické požadavky na měniče frekvence (význam technických vlastností měničů frekvence, používání alternativních forem pohonu, význam komfortních způsobů ovládání měničů frekvence),

  • budoucí vývoj měničů frekvence (použití sběrnicových systémů, zvláště významné požadavky na zdokonalení technických parametrů měničů, typy měničů frekvence používané nyní a v budoucnosti, současná a budoucí technická koncepce měničů frekvence, budoucí potřeba měničů frekvence),

  • souhrnné zhodnocení.

Obr. 2.

Zdroje obchodních a technických údajů

Velmi zajímavé a pro výrobce jistě poučné jsou výsledky získané rozborem odpovědí na otázku, jak si různé firmy opatřují údaje sloužící k rozhodování o nákupu měničů frekvence. Relace jsou patrné z obr. 2, kde jsou uvedeny odpovědi respondentů na tutéž otázku letos a v roce 2000. Pro většinu potenciálních zákazníků – v roce 2004 stále ještě více než 76 % – jsou hlavním zdrojem technických i obchodních údajů osobní návštěvy zástupců výrobců a prodejců v podniku. V poslední době však velmi rychle roste význam internetu. Zatímco v roce 2000 získávalo jeho prostřednictví informace 16 % respondentů, v roce 2004 je to již 38 %; to ale jistě nikoho nepřekvapuje (ba naopak, mnozí by očekávali, že tento podíl bude ještě větší). Internet slouží v podstatě jako velmi účelný prostředek pro rychlé získání údajů v písmenné i grafické podobě a logickým důsledkem jeho rozšíření je výrazný pokles zájmu zákazníků o prospekty. Zajímavé je, že na významu mírně získala opět návštěva zejména specializovaných veletrhů, a to především v jižních částech Německa, možná i zásluhou velmi úspěšného veletrhu SPS/IPC/Drives v Norimberku. Studie tuto otázku analyzuje daleko podrobněji a všímá si rozdílného přístupu podniků k získávání informací podle výrobních odvětví i počtu a výkonu nakupovaných a instalovaných měničů frekvence.

Tab. 1. Podíl respondentů – odběratelů, kterým je firma známa jako výrobce měničů frekvence
Pořadí Výrobce Podíl respondentů (%)
1. Siemens 80
2. Lenze 52
3. SEW-Eurodrive 50
4. Danfoss 40
5. ABB 29
6. Mitsubishi 21
7. Schneider Electric (Telemecanique) 19
8. KEB 16
9. Getriebebau Nord 15
10. Hitachi 14

Hlavní dodavatelé

Přes četné fúze, k nimž došlo v poslední době (Bosch Rexroth, Schneider-Telemecanique, Lust-Stromag), nabízí měniče frekvence na německém trhu stále ještě asi 100 dodavatelů. Jejich počet v nejbližší době zřejmě příliš nepoklesne, protože na německý trh vstupují stále další zahraniční výrobci (např. z Číny, Jižní Koreje, Brazílie aj.). Mezi odběrateli je nejznámějším výrobcem firma Siemens, kterou zná jako výrobce měničů frekvence více než 80 % respondentů (tab. 1). Na dalších místech jsou to firmy Lenze (52 %), SEW-Eurodrive (50 %) a Danfoss (40 %). Firma Siemens je také nejčastěji uváděným dodavatelem měničů frekvence (65 % respondentů), zatímco firma SEW-Eurodrive zaznamenala v tomto směru největší nárůst (z 24 % v roce 2000 na aktuálních 37 %). Při výběru dodavatele měničů frekvence přikládají výrobci strojů stále největší význam splnění technických požadavků. Především jsou pro uživatele důležité jednoduchá obsluha a snadné programování. Druhým nejdůležitějším faktorem při výběru dodavatele je v současné době cena, která od posledního průzkumu v roce 2000 odsunula na třetí místo kvalitu. Zatímco v pásmu měničů menších výkonů panuje díky velké nabídce již dlouho tvrdý cenový boj, u měničů frekvence velkých výkonů vzrostl tlak na ceny teprve v poslední době. Příznivý dopad vhodné cenové politiky lze velmi dobře doložit na příkladu firmy Toshiba, které se vlivem nabídky cenově výhodných měničů frekvence podařilo zvětšit podíl na německém trhu od roku 2000 z 1 % na 4 %, tedy čtyřnásobně.

Obr. 3.

Inteligence a připojení ke sběrnici

Podle zjištění používá již nyní téměř každý druhý výrobce strojů (47,2 %) tzv. inteligentní (označované také jako high-end) měniče frekvence, tj. měniče poskytující zpětnovazební signál úměrný aktuálním otáčkám motoru nebo měniče vybavené funkcí řízení polohy apod. Do budoucna plánuje jejich použití dalších asi 22 % výrobců (obr. 3). Inteligentní měniče frekvence hrají důležitou roli především u textilních a jednoúčelových strojů. Zde je v současné době používají asi dva ze tří výrobců strojů. Trvalý trend růstu inteligence integrované v pohonu se projevuje také tím, že nejméně každý druhý uživatel měničů frekvence používá pro určité úlohy servopohony. U balicích strojů je to až 71 % případů. Klasické prostředky pro regulaci elektrických pohonů, jako stejnosměrná regulace nebo mechanická regulace, naproti tomu v posledních čtyřech letech vesměs ztratily na významu.

S ohledem na decentralizaci řízení se na číslicovou komunikační sběrnici připojují stále častěji také měniče frekvence. Zatímco v roce 2000 používalo toto řešení jenom 55 % respondentů z řad výrobců strojů, v současné době je jich již 65 % a v budoucnu se očekává nárůst až na hranici 79 %. V oblasti elektrických pohonů má a v budoucnosti bude mít dominantní postavení sběrnice Profibus, kterou dnes používá asi 86 % respondentů – výrobců strojů, přestože výhledově se očekává pokles na asi 82 % (obr. 4). Nápadný je silný vzestup využívání sítě Ethernet. Zatímco při průzkumu v roce 2000 uváděl připojení měniče frekvence k síti Ethernet jen nepatrný počet respondentů, letos jich bylo již 12 % a v blízké budoucnosti se očekává nárůst až na 34 %. Hlavním důvodem je skutečnost, že více než polovina výrobců strojů zamýšlí využít Ethernet pro stále žádanější diagnostiku na dálku. V současnosti využívá tento způsob diagnostikování pouze asi každý čtvrtý výrobce strojů.

Obr. 4.

Závěr

Přes často používané „umělé“ dělení měničů pro elektrické motory na měniče frekvence a servomechanické měniče – jinými slovy řečeno, na elektrické pohony bez zpětné vazby (open loop) a se zpětnou vazbou (closed loop), obě uvedené skupiny spolu stále více splývají a tato kategorizace se stává bezpředmětnou [2]. Moderní měniče frekvence s vysokým stupněm integrované inteligence jsou již nyní tak výkonné, že umožňují realizovat elektrické pohony i pro nejnáročnější úlohy, které byly dříve doménou servopohonů. Rozhodujícím kritériem pro výběr správné koncepce elektrického pohonu (měniče a motoru) zůstává pouze požadavek vyplývající z konkrétního použití, tedy např. potřebná kvalita regulace otáček nebo momentu či charakter odezvy při skokové změně zátěže. Zkušenosti potvrzují, že uživatele elektrického pohonu v praxi nezajímá, zda se jedná o pohon s měničem frekvence nebo o servopohon, ale vždy mu jde jenom o to, zda pohon plní funkce požadované od něj ve stroji nebo v technologickém zařízení. Od moderních elektrických pohonů uživatelé očekávají zejména spolehlivost, integrované bezpečnostní a diagnostické funkce, snadný inženýrink, možnost řízení v reálném čase, řidicí systém včetně programování na bázi PC, vertikální a horizontální komunikaci prostřednictvím sítě Ethernet apod.

Literatura:

[1] GRIESENBRUCH, M.: Trend zu Intelligenz und Vernetzung. ElektroAutomation, 2004, č. 7-8, s. 26–27.

[2] STOLL, L.: Technologien, die die Welt verändern? MSR Magazin, 2004, č. 7-8, s. 32–31.

Ing. Karel Kabeš

Inzerce zpět