Aktuální vydání

celé číslo

12

2019

Automatizace v energetice a pro efektivní využívání energie

Bezpečnost strojů a zařízení, bezpečnostní PLC moduly

celé číslo

Vize v automatizaci

Ve středu 5. října 2016 se v Brně v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu uskutečnila již tradiční konference Vize v automatizaci. Letošní třináctý ročník se pro velký zájem konal na novém místě: v sále E1 pavilonu E.

 

Hovoříme-li v současné době o vizích v automatizaci, nemůžeme pominout termíny jako chytrá výroba, průmyslový internet věcí nebo průmysl 4.0. Právě průmysl 4.0 byl podtitulem letošní konference a hlavními řečníky byli prof. Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT v Praze, a Ing. Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace České republiky a ředitel firmy Elcom. Oba patří k nejdůležitějším tvůrcům vládního programu Národní iniciativa Průmysl 4.0, jehož cílem je právě podpora chytré výroby v České republice. Program Průmysl 4.0 byl vyhlášen loni na MSV v Brně, v únoru byl dokončen základní dokument celého programu, následně byl projednán s jednotlivými resorty a v květnu vyšel tiskem jako kniha Průmysl 4.0 – výzva pro Českou republiku. Program nakonec schválila vláda v srpnu tohoto roku.

 

Úloha Česka v tvorbě a implementaci koncepcí chytré výroby

Jak zdůraznil Vladimír Mařík, Česká republika nebude mít v oblasti tvorby koncepcí chytré výroby nikdy rozhodující roli, ale musí se připravit na roli kooperujícího partnera. Právě proto název české projektu, Průmysl 4.0, jasně odkazuje na německý vládní projekt Industrie 4.0. Není ovšem jeho kopií, ani nemůže být, protože Česko má v mnohém odlišné startovací podmínky. Proto je součástí české iniciativy Průmysl 4.0 např. budování potřebné infrastruktury, jíž se v tomto případě nemyslí infrastruktura dopravní, ale komunikační. Dále je to vytvoření právního rámce pro průmysl 4.0 a také vzdělávání pracovníků a příprava lidských zdrojů na průmysl 4.0.

 

Střediska aplikovaného výzkumu

Vladimír Mařík ve své přednášce řekl, že výchozím bodem implementace programu Průmysl 4.0 bude vytvoření středisek aplikovaného výzkumu, které budou základem fungující výzkumné infrastruktury, koordinovaně podporované státem. Součástí této infrastruktury budou zkušební pracoviště, na nichž bude ověřována vzájemná kompatibilita jednotlivých komponent uplatňovaných v chytré výrobě. Jedno takové pracoviště v současné době buduje CIIRC ČVUT s firmou Siemens se spolupracujícími firmami (Volkswagen, Festo, Kuka atd.). Předpokládá se, že podobná pracoviště (testbeds) budou v rámci středisek aplikovaného výzkumu budovat i jiné nadnárodní firmy s cílem vytvořit kolem sebe komunitu flexibilních malých a středních firem s velkým inovačním potenciálem.

 

V rámci středisek aplikovaného výzkumu budou řešeny projekty, jejichž cílem bude posílit konkurenceschopnost českého průmyslu, ale nejen to: jejich výsledky bude možné exportovat do zahraničí.

 

Vladimír Mařík rovněž konstatoval, že uplatnění koncepcí průmyslu 4.0 ještě bude čelit mnoha výzvám a bude třeba velkého úsilí mj. i na poli základního výzkumu, např. v oblastech multiagentních systémů a umělé inteligence.

 

Vládní agenda spojená s průmyslem 4.0

Jiří Holoubek potom detailněji hovořil o vládní agendě spojené s průmyslem 4.0. V současné době vzniká aliance Společnost 4.0, která má za cíl dívat se na problematiku proměn moderní průmyslové výroby z širšího pohledu, nejen technického, ale i sociálního, právního a vzdělávacího. Jiří Holoubek konstatoval, že zvláště vrcholoví manažeři firem mají o průmyslu 4.0 velmi malé povědomí. Ve velkých firmách se považuje za ideální stav, když manažer zůstane na své pozici jen čtyři nebo pět let. To je snad vhodné pro nižší administrativní personál, ale u manažerů to vede k nechuti přijímat dlouhodobější strategická rozhodnutí. Fluktuace na manažerských postech spolu s těžkopádnou organizací je velkou překážkou pro zavádění koncepcí chytré výroby a průmyslu 4.0.

 

České podniky, nejen velké, ale i malé a střední, mají nedostatek lidí schopných správně definovat technické a organizační vize moderní výroby a přetransformovat je do podoby vhodné pro konkrétní podnik. Naopak předností českých firem je tradičně velký vnitřní inovační potenciál, dobré povědomí o principech řízení kvality a zavedené metody celoživotního vzdělávání.

 

Na závěr Jiří Holoubek představil připravovaný portál firmy4.cz, kde bude možné udělat si kvíz digitální zralosti firmy a získat další informace o koncepci průmyslu 4.0 i stejnojmenné vládní iniciativě.

 

Podpora Technologické agentury

Z dalších řečníků nelze pominout Petra Očka, předsedu Technologické agentury ČR (TA ČR), který hovořil o úloze TA ČR při podpoře technického vývoje a při implementaci myšlenek průmyslu 4.0 v praxi. Představeny byly současné i chystané programy, z nichž mohou čerpat podporu jak výzkumné instituce, tak i podniky.

 

Závěrem

V dalších přednáškách představili řečníci pozorně naslouchajícím účastníkům novinky zvláště v oboru softwaru a hardwaru pro řízení výroby a komunikací. Posluchači se mohli seznámit s moderními systémy SCADA, MES a ERP, s nástroji pro prediktivní řízení výroby nebo s komunikačními sítěmi vhodnými pro sběr dat a internet věcí. Celý program je k dispozici na http://bit.ly/2dRH2ru.

 

Konferenci, včetně krátké panelové diskuse, moderoval prof. Petr Vavřín, doyen české automatizace a emeritní rektor VUT v Brně.

 

Bohatá účast ukázala, že o téma moderní výroby a o koncepci průmysl 4.0 je mezi technickou veřejností velký zájem. Většina posluchačů vůbec nepochybuje o tom, že principy průmyslu 4.0 bude třeba v českých podnicích akceptovat, liší se však pohledy na to, jak bude tato implementace vypadat a jak bude probíhat v čase.

 

Závěrem mi dovolte vrátit se k myšlence Vladimíra Maříka, že Česká republika nebude v oblasti tvorby koncepcí moderní výroby nikdy hrát rozhodující roli, neboť na to je naše ekonomika příliš malá. Bude však mít roli kooperujícího partnera – a např. zapojení českých výzkumných institucí i firem do evropských projektů v této oblasti je důkazem toho, že tuto roli má již nyní – a program Průmysl 4.0 je šancí, aby české subjekty na tomto celoevropském a celosvětovém jevišti nevystupovaly jen v roli epizodních herců, ale důležitých a respektovaných partnerů.

Petr Bartošík

 

Obr. 1. Přednáší prof. Vladimír Mařík