Aktuální vydání

celé číslo

08

2024

Automatizace v potravinářství a farmacii

Měření a regulace průtoku, čerpadla

celé číslo

Važme si tvůrčích osobností – velmi je potřebujeme

V České republice máme velké množství problémů. Nevznikly jen působením celosvětové ekonomické a politické krize. Zaostávali jsme i dříve za malými průmyslovými státy, jako je Belgie, Finsko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Rakousko, v aktivním výzkumu, vývoji a produkci některých výrobků i v rozvoji malých a středních podniků. Důvodem tohoto stavu byla naše příslušnost k tzv. východnímu bloku. Tato skutečnost se nesporně podílela na našem zaostávání způsobeném izolací České republiky od technického pokroku v západních státech trvající několik desetiletí. V těchto státech tehdy dominovalo uplatňování výpočetní techniky a moderní elektroniky ve výrobcích téměř všech kategorií.
 
Před dvěma desítkami let tato izolace skončila. Máme předpoklady uvedené menší průmyslové státy v úrovni jejich přednostního průmyslu, v exportu produkovaných výrobků a v ekonomické úrovni obyvatelstva dostihnout? Až desetkrát vyšší plat lékaře, osmkrát vyšší plat vysokoškolského učitele, čtyřikrát vyšší plat účetního, kovodělníka a automechanika, třikrát vyšší plat zemědělce.
 
Nepochybně máme více osobností, které dovedou určovat správný směr a tempo k dostižení ekonomik a techniky menších průmyslových států EU. Nikoliv všechny tyto osobnosti náležitě využíváme, přestože jejich výkonnost a tvůrčí schopnosti jsou mimořádné a jejich věk je zárukou dlouhodobé působnosti.
 

Vytvořme společenské klima, které zavrhne příživníky

 
Důsledné využívání potenciálu všech vzdělaných a pracovitých osobností není jednoduché. Podle zákonů statistiky většina angažovaných osobností patří mezi průměrné. Ty samozřejmě nemíní své pozice dobrovolně opouštět, zvláště přináší-li pracovní činnost mnohým z nich vzájemně prokazované zvýhodnění. Tato skutečnost všeobecně zvaná korupce nabyla značných rozměrů a nepochybně velmi negativně ovlivnila nejen naši ekonomiku, ale i společenské poměry v životě téměř každého z nás. Ještě větší škody páchají na významných postech nemorální sobecké osobnosti, jejichž nepotismus (protežování příbuzných a jiných spřátelených osob) nezná mezí.
 
To je jeden z důvodů, proč na postech vyžadujících erudici odpovídající současnému letopočtu sedí často „odborníci“ předpočítačové éry. Proč vláda a parlament trpí už léta deformaci společenského postavení mladých vědeckých pracovníků v technických i jiných oborech? Teprve nyní (v roce 2010) jsme svědky záměru nové vlády s touto deformací skončit na našich, zejména vysokých školách.
 

Náš výzkum, vývoj a technický průmysl potřebují náležitě vzdělané inženýry

 
Rychlý pokrok přinášející v krátkých časových obdobích nové poznatky vědy a techniky vyžaduje v některých předmětech téměř kontinuálně doplňovat výuku. To klade vysoké odborné požadavky na přednášející, na jejich spojení se současným výzkumem a vývojem ve špičkových podnicích a významných vědeckých organizacích.
 
Nechybějí jen studenti, ale i schopní pedagogové s odbornou praxí v oborech, které v posledních několika letech urychlují technický pokrok produkovaných výrobků. Jde o aplikovanou výpočetní techniku, mikroelektroniku, senzoriku, další prostředky automatizace a jiné obory. Soudobý technický pokrok je limitován nedostatkem kvalitních vědců a inženýrů.
 
Do popředí zájmu v celém průmyslovém světě se dostává odborné školství a kvalita profesorů. Tato situace je aktuální v USA, v Evropské unii, v Číně a v desítkách dalších průmyslových států. Současný technický pokrok a rozsáhlá výroba ovlivňují v celém světě politické a ekonomické postavení jednotlivých států. Kdo by před deseti lety uvažoval o tom, že v roce 2010 předstihne v objemu produkce Čína Spojené státy a že v polovině světa bude dovoz ze Spojených států nahrazen dovozem zboží z Číny, jejíž představitelé se už před lety poučili o rozvoji vědy, techniky a produkce právě ve Spojených státech? Proč při vypisování konkurzů na různé posty vedoucích pracovníků je nutnou podmínkou vzdělání, a nikoliv už tvůrčí činnost dokumentovaná např. samostatně zpracovanými vědeckými díly, realizovanými patenty, prokazatelnou úspěšnou konstrukční činností, publikační činností atd?
 
Odpovědní pracovníci minulých vlád (bez ohledu na politické přesvědčení) neuvěřitelně podcenili postavení vysokoškolských pedagogů, jejichž plat je v průměru osmkrát nižší, než tomu je v jiných průmyslových státech. Získat nové pedagogy s aktuálními znalostmi je časově náročný úkol. Je pravda, že i v této skličující skutečnosti existují katedry vynikající úrovně. Například již loni v říjnu jsem v tomto časopise připomínal katedru kybernetiky na ČVUT v Praze vedenou prof. Maříkem, která získala titul Centre Excellence EU. Studovat na tuto katedru přicházejí zájemci z celého světa. Katedra spolupracuje s více než dvaceti proslulými společnostmi (např. NASA, Honeywell, Rockwell Automation a další). Katedra řídí i pět tzv. spin-off firem, kde se transformují výsledky výzkumu katedry na produkci. Máme i několik dalších kateder, jejichž úroveň je vysoko oceňována i v zahraničí. Patří mezi ně např. letecký ústav řízený prof. Píštěkem na VUT v Brně. Je zde však i nezanedbatelný počet kateder, jejichž činnost neodpovídá současným požadavkům našeho průmyslu. Rozhodnutí nové vlády zvýšit platy vysokoškolským pracovníkům je užitečným počátkem k posílení jejich společenského postavení i zájmu o tuto náročnou činnost. Teprve po několika letech bude zřejmý její pozitivní praktický význam.
 

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace

 
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace a její aparát jsou poradní orgány vlády a jejich činnost je součástí vládní exekutivy, tedy manažerského rozhodování na nejvyšší vládní úrovni. Základní poslání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace je „řídit a podílet se na vypracování strategického plánu rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v návaznosti na rozsáhlou produkci s cílem obstát na světovém trhu s výrobky s vysokou přidanou hodnotou“.
 
Vládní orgány podobné naší Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace působí ve všech vyspělých průmyslových zemích světa. V průmyslových státech je průmysl řízen z té nejvyšší úrovně proto, aby jeho rozvoj optimálně zohledňoval vnitřní možnosti rozvoje jednotlivých průmyslových oborů i s ohledem na mezinárodní politickou a ekonomickou situaci země. Vládní podpora není jen finanční, ale vyznačuje se významnou podporou exportu a mezinárodní spoluprací se světovými špičkovými firmami, která urychluje pronikání našich výrobků na světový trh. V České republice musí být zdokonalována kritéria výběru témat průmyslového výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu a srozumitelně popisovány neúspěchy i úspěšná řešení vybraných výzkumných a vývojových činností a jejich očekávané využití v průmyslu.
 
Je nepříjemnou skutečností, že náš bývalý premiér neřídil Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace jako jednu ze svých hlavních činností. Jen pokračoval v dřívější praxi tento útvar řídit v omezeném rozsahu. Politické elity ve vládě a v parlamentu nikdy nejednaly o tom, jak vypadá náš komplexní plán rozvoje výzkumu a vývoje. Nejednalo se o tom, kdo by určoval a podporoval přednostní rozvoj těch oborů, které mají významný vliv na naši ekonomiku a mají potřebnou úroveň, aby se uplatnily na světovém trhu. Politické elity v parlamentu a senátu o této problematice nejednají. Je jim cizí.
Nejdůležitější je pro nás tvorba trvalého inovačního prostředí. Jak zařídit, aby významné osobnosti s vysokým intelektem a pracovitostí rychle získávaly možnost přinášet užitek, kde je toho nejvíce třeba. To by měl být ten nejnaléhavější úkol nejvyšší exekutivy.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.