Aktuální vydání

celé číslo

08

2020

Mozaika novinek a informací

Restart ekonomiky

celé číslo

V době ekonomické krize je moudré posilovat výzkum

Cesta na katedru kybernetiky FEL ČVUT v Praze vede přes poněkud ponurý dvůr historického areálu pražské techniky na Karlově náměstí v Praze. Vypravili jsme se tam za vedoucím této katedry, profesorem Vladimírem Maříkem, který je nejen uznávaným odborníkem ve svém oboru, ale také člověkem odvážných vizí, pro které dokáže získat spolupracovníky a vytrvale je uskutečňovat. Zajímali jsme se o podrobnosti o dvou projektech, kterým se nyní věnuje: o nadaci ČVUT Media Lab, která již od roku 2006 shromažďuje prostředky na podporu nadaných studentů, a o velkolepém plánu na Centrum excelence Antonína Svobody, které se má teprve stavět.
 
Co bylo podnětem k založení nadace ČVUT Media Lab?
Vysoká škola dostává ze státního rozpočtu stejnou částku na každého studenta, ať je skvělý, průměrný či podprůměrný. Nicméně pro technický rozvoj této země je rozhodujících tři až pět procent těch nejlepších. Ti potřebují zvláštní péči. Když se jim nyní poskytne prostor pro rozvoj jejich myšlenek, pro práci na individuálních projektech, v budoucnu se to mnohonásobně vrátí. Protože na jejich podporu peníze v rozpočtu nejsou, nechť tedy připlatí průmysl, který na nich bude záviset.
 
Kdo založil tuto nadaci?
Nadaci založilo pět soukromých osob (viz vložený rámeček). Každý z nás na ni přispěl slušnou částkou peněz z vlastní kapsy. Chtěli jsme od začátku ukázat, že to není jenom snaha z průmyslu něco vyždímat. Spoluzakladatelem je ČVUT, které přispělo symbolickou jednou korunou a dává nadaci právo používat název a znak a poskytuje nám podporu – můžete se o nás dočíst v časopisech na webu ČVUT atd. Nicméně nadace má celostátní působnost, protože talentovaní studenti jsou všude a prostředky získané z firemních rozpočtů musí být přece rozdělovány celostátně.
 
Vzešla tedy myšlenka založit nadaci ČVUT Media Lab z akademické, nebo průmyslové sféry?
Myšlenka vznikla na školách. Všichni máme zkušenosti se spoluprací vysokých škol a průmyslu a viděli jsme, že průmysl je ochoten dát slušné prostředky, ale nenachází algoritmus, jak je doručit až k chytrým studentům. Nabízíme firmám tento algoritmus, říkáme jim: tady je cesta, použijte ji.
 
Inspirovali jste se podobnými projekty v zahraničí?
Ano, převzali jsme některé principy nadace MIT Media Lab při Massachusetts Institute of Technology v Cambridge. Ta je mnohem starší a větší a dostává prostředky z mnohem větších firem. Ale byla pro nás vzorovým řešením.
 
Sponzoři nadace se musí zavázat k tříletému financování. Není to příliš náročný závazek?
Financovat jednorázově, to nemá cenu. Nám jde o to, aby přispívající firmy byly skutečně našimi partnery. Toho lze dosáhnout jen dlouhodobou a systematickou spoluprací. Takovou se nám podařilo rozvinout např. s podnikem Škoda Holding Plzeň. My jim pomáháme vyhledávat studenty, školit je a vybírat pro ně diplomové práce. Oni potřebují nadané inženýry a lidi vhodné pro manažerské posty. Druhým partnerem je Škoda Auto, kde se spíše soustřeďujeme na výzkumné práce a vychovávání studentů pro výzkum. Obě zmíněné firmy mají na spolupráci jiný pohled, ale to vůbec nevadí. Důležité je, že jsou prostřednictvím nadace vytvářeny nitky, pavučinky propojení, vazby mezi školou a průmyslem. Tyto nitky vedou k dalším možnostem spolupráce, otevírají se příležitosti pro studenty, jejich stáže, konzultace. Nestojíme o jednorázovou podporu, aniž by se sponzor zajímal o to, co s ní uděláme. Chceme spolu s ním identifikovat potřeby velkých i menších průmyslových podniků z hlediska výchovy studentů. Pro nás jsou důležité interakce.
 
Dnes podporují nadaci čtyři firmy, dva partneři a dva členové nadace. Nečekal jste ze strany průmyslových firem větší zájem o podporu nadace?
Máme-li prostředky rozdělovat kvalifikovaně, máme-li s touto nadací pracovat jako s modelovým řešením, nemůže být růst nadace neúměrně rychlý. Nicméně letos pravděpodobně přibude další člen nebo partner. Jsme v jednání s dalšími partnery z průmyslu. Nyní to není snadné – někteří váhají, neboť jsme v době ekonomické krize. Při jednání s četnými firmami cítíme, že se nezdráhají přispět, někdy se ale trochu obávají nestabilního prostředí vysokých škol.
 
Jak se podle vašeho názoru projeví zpomalení hospodářského růstu na výzkumných aktivitách firem a vysokých škol?
Chytré firmy v době krize omezují téměř všechno s výjimkou výzkumu. Ten naopak posilují, protože se připravují na dobu po krizi. Pracovníky do výroby není těžké sehnat, ekonomy také ne. Ale je chyba omezovat výzkumné týmy, jejichž růst trvá pět až deset let a které rozhodují o tom, zda firma přijde na trh s novým výrobkem. Osobně znám situaci ve firmě Rockwell Automation. Tam se teď omezuje všechno, ale ve výzkumném středisku, jehož jsem ředitelem, dostáváme další prostředky pro nové projekty. Velké zahraniční firmy všeobecně v této fázi posilují výzkum, investují do lidských zdrojů, které budou potřebovat za dva, tři, čtyři roky. Tak se připraví na dobu po krizi, a to jim přinese výhody. Ale samozřejmě firmy, které stěží přežívají, nemohou investovat do výzkumných projektů. Také firmy, které budou chtít udržet všechny své zaměstnance za každou cenu, do výzkumu investovat nebudou.
 
Ve firmě Škoda Auto, která je nyní v obtížné situaci a omezuje výrobu, dokonce otevírají výzkumné středisko pro celou skupinu Volkswagen.
Škoda Auto je právě ta firma, která nedopustí, aby se krize dotkla výzkumu. Chová se jako velká mezinárodní firma, vykazuje velkou odvahu. Totéž platí pro Škoda Plzeň – ta se také dnes chová jako firma mezinárodního formátu. Nyní jí máme pomoci přitáhnout šikovné inženýry z Ruska a vyškolit je, aby mohli působit v pobočkách Škoda Plzeň v Rusku.
 
Nepředpokládáte tedy, že by se ekonomická krize dotkla činnosti nadace ČVUT Media Lab?
My jsem se nezavazovali s firmami, které při prvních potížích omezí tyto aktivity. Nám šlo o to, najít partnery, kteří budou stabilní, i když bude hůř.
 
Na ČVUT se nyní připravuje ambiciózní projekt výstavby Centra excelence Antonína Svobody, v němž má být soustředěn výzkum v oblasti informatiky a kybernetiky (viz vložený rámeček). Jak vznikla myšlenka na vybudování tohoto centra?
Ta myšlenka vznikla, když jsem z pověření české vlády a vlády USA mapoval výzkumná pracoviště, týmy a jejich výsledky, které mají světovou úroveň a které by mělo smysl podporovat z amerických vládních zdrojů nebo spojenými česko-americkými finančními zdroji. Zajímaly je oblasti využitelné v obraně, pro ochranu životního prostředí a částečně i základní výzkum. Při tomto průzkumu jsem zjistil, že je v Česku velmi silný výzkum v oblasti informatiky a kybernetiky. Je ale rozptýlený na 27 pracovištích, částečně jej financují cizí firmy, částečně je v mnoha malých českých firmách. I americkou stranu upoutalo, jak rozsáhlý a kvalitní výzkum v těchto oblastech zde je. Proto jsme přišli s myšlenkou soustředit tento výzkum v jedné budově. Současný rozptýlený výzkum znemožňuje synergii a nelze jej dobře předvést partnerům ani případným investorům. Vždyť často působíme v historických objektech, v suterénních nebo podkrovních místnostech. Nemáme žádné reprezentativní prostory.
 
Jak daleko je výstavba Centra excelence Antonína Svobody?
Nyní se dokončuje projektová dokumentace a čeká se na vydání územního rozhodnutí. Již letos by měly začít stavební práce. Stavba by měla být dokončena nejdříve v roce 2012.
 
Centrum excelence Antonína Svobody bude sídlit v třináctipodlažní budově (obr. 2). Co všechno bude v této budově umístěno?
Budou v ní soustředěna výzkumná pracoviště pro 450 odborníků. V téže budově budou inkubátory pro tzv. crazy firmy, které uplatňují nové myšlenky. Budou tam i kanceláře zástupců velkých firem, jako jsou IBM, Microsoft, Google, Logica atd., které jsou „žhavé“ na výsledky i jejich řešitele. Celé přízemí bude sloužit jako reprezentativní prostředí, kde by bylo možné permanentně předvádět významným hostům a veřejnosti výsledky výzkumu.
 
Část budovy bude vyhrazena výzkumným laboratořím pro doktorandy a vybrané magisterské programy. To by mělo integrovat, zlevnit a zkvalitnit výuku doktorandů. Bude tam také ubytovna pro zahraniční profesory. To přitáhne zahraniční špičkové odborníky a zahraniční studenty, kteří mají již nyní o studium a stáže u nás zájem.
 
Umístění tohoto centra v Dejvicích má tu výhodu, že je to na cestě z Pražského hradu nebo ze Strakovy akademie na letiště, takže se v něm mohou zastavit vládní hosté i zástupci zahraničních organizací a firem.
 
Jak je zajištěno financování projektu?
ČVUT již poskytlo na tento projekt pozemky, platí výkresovou dokumentaci, zabezpečuje územní rozhodnutí a stavební povolení. Já jednám s Radou vlády pro VaV, s premiérem a ministerstvem školství o prostředcích na výstavbu. Argumentuji tím, že toto je ta nejlepší investice do struktury vědy. V průběhu čtyř až pěti let bude potřeba 1,6 mld. korun. Velkou nadějí je podpora MŠMT z prostředků, které nebudou rozděleny mimo Prahu, protože tam se bude investovat ze strukturálních fondů. Další nadějí je, že 30 % peněz z privatizace pražského letiště má být investováno v Praze do rozumných projektů.
 
Do České republiky nyní potečou obrovské prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, které umožní vybudovat technologické parky, výzkumná centra apod. Podle mého názoru se centra umístěná mimo Prahu nenaplní. Výzkumníci v oboru informatiky a kybernetiky jsou nyní soustředěni v Praze, a jestli někam půjdou, tedy spíše do zahraničí než do pohraničí. Vybudováním centra chceme také udržet mladé výzkumníky v České republice.
 
Jak se bude projektu účastnit americká strana?
Americké firmy a instituce jsou ochotny investovat do vybavení laboratoří společných s americkými školami. Dále jsou schopny nám zajistit účast na velkých projektech. Nyní jim vadí, že pracujeme v malých rozptýlených tří- nebo pětičlenných týmech. Ty mohou dovést myšlenku k malému experimentu. Má-li se dosáhnout průlomových výsledků, musí na výzkumu pracovat třicet až padesát lidí. Budou-li soustředěni v jedné budově, bude snazší tuto činnost financovat, a budou-li tam také laboratoře amerických univerzit, tato skutečnost přitáhne americké firmy, finanční „anděly“, kteří dobrovolně financují rozvoj firem.
 
rozhovor vedla Eva Vaculíková
 
Obr. 1. Vladimír Mařík hovoří o svých odvážných projektech
Obr. 2. Studie ukazující architektonické řešení Centra excelence Antonína Svobody

 

Bylo nás pět

O nadaci ČVUT Media Lab (www.medialab.cz), založené v roce 2006, byl uveřejněn článek v lednovém vydání časopisu Automa, str. 5. Při ČVUT založilo tuto nadaci pět osobností z akademické i průmyslové sféry: doc. Ing. Vojtěch Pražma, CSc., ředitel Modelárny LIAZ spol. s r. o., prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., z ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze, prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc., ředitel Výzkumného ústavu textilních strojů, Liberec, prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, a Ing. Jaroslav Doležal, CSc., National Executive společnosti Honeywell pro ČR.
 

Kdo to byl Antonín Svoboda?

Světově uznávaný vědec Antonín Svoboda (1907–1980) studoval ČVUT v Praze a Massachusetts Institute of Technology v Cambridgi a poté působil přes dvacet let na ČVUT v Praze. Roku 1947 se Svoboda na ČVUT habilitoval a pět let nato založil Výzkumný ústav matematických strojů (VÚMS). V roce 1957 dokončil vývoj prvního samočinného počítače SAPO v Československu a roku 1962 stál i u zrodu prvního elektronického počítače EPOS u nás. Dvakrát emigroval do USA, před 2. světovou válkou a v šedesátých letech, kdy pro nepochopení své práce odešel do amerického Berkeley, kde pracoval pro obranné složky USA. Roku 1999 mu byla in memoriam v ČR udělena státní medaile Za zásluhy 1. stupně.
 

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc.

Vladimír Mařík je profesorem v oboru technická kybernetika. V roce 1990 založil a od té doby vede Společné pracoviště ČVUT a FAW J. Kepler University v Linci, které v roce 1996 přerostlo v Gerstnerovu laboratoř pro inteligentní rozhodování. Ta je jedním z nejvýznamnějších pracovišť v oblasti umělé inteligence v ČR s mezinárodním renomé. Od roku 1999 Vladimír Mařík vede katedru kybernetiky ČVUT FEL, která v roce 2000 získala prestižní titul Centrum excellence EU. Středem odborného zájmu profesora Maříka je umělá inteligence a její využití v automatickém řízení a systémech pro podporu rozhodování, zejména s ohledem na potřeby průmyslové praxe. Podílel se na vývoji mnoha průmyslových systémů pro plánování a rozvrhování výroby i expertních a diagnostických systémů. Úzce spolupracuje s průmyslovou praxí, mimo jiné je odpovědným řešitelem dlouhodobých výzkumných kontraktů ČVUT s firmami Vitatron Medical Robert Bosch, Denso, Cadence a s dalšími institucemi jako NASA či U. S. Air Force Research Lab. V roce 1993 založil Výzkumné středisko Rockwell Automation Praha, které dosud řídí a které se rozvinulo v úspěšnou jednotku o padesáti výzkumnících.
 

Centrum excelence Antonína Svobody

Český institut pro informatiku a kybernetiku s podtitulem Centrum excelence Antonína Svobody má být národním elitním vědeckovýzkumným a pedagogickým pracovištěm evropské, či dokonce světové úrovně. Centrum má sdružovat 450 výzkumníků a je navrženo podle vzoru podobných institucí, s nimiž udržuje ČVUT intenzivní pracovní kontakty, např. Robotic Institute na Carnegie Mellon University v Pittsburgu (USA) nebo National Institute of Informatics (NII) v Tokiu. Centrum má pod jednu střechu soustředit výzkum v oblasti informatiky a kybernetiky zaměřený na potřeby českého strojírenství i světových firem. Zvláštní pozornost bude věnována výzkumu pro potřeby obranného a bezpečnostního sektoru.
 
Centrum má stát v univerzitním kampusu ČVUT v Praze 6 – Dejvicích. Budova menzy v ulici Jugoslávských partyzánů bude revitalizována a na ni budou navazovat další dostavbové objekty (obr. 2). Dispoziční řešení bude možné velmi snadno měnit a přizpůsobovat výzkumné či výukové funkci.
 
Předpokládá se, že v institutu bude sídlit pracoviště Centra aplikované kybernetiky, dále několik kateder Fakulty elektrotechnické ČVUT (kybernetiky, řídicí techniky, měření, telekomunikační techniky a radioelektroniky), ústavy Strojní fakulty ČVUT (mechaniky, biomechaniky a mechatroniky, přístrojové a řídicí techniky) a z Dopravní fakulty ČVUT. Podle předpokladu zde budou působit i pracoviště dvou ústavů AV ČR (informatiky a teorie informace a automatizace) a Centra multimédií ČVUT.