Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení čtenáři,
to, co natropila letošní povodeň, si neuměl přestavit nikdo z nás. Mnozí si při pohledu na tu spoušť vzpomněli na biblický příběh o potopě světa a na Noema, který zavčasu postavil svou archu.
Bydlím u Berounky, řeky nespoutané jakýmikoliv přehradami, takže se při každém větším dešti rozlévá. Proto jsme u nás dost ostražití při jakékoliv zmínce o riziku povodní. Tentokrát však tolik nepršelo na západě Čech, odkud naše řeka teče, a tak jsem povodně sledovala spíše na obrazovce počítače. Užasla jsem, k jak podrobným datům se dostanu na mapě Českého hydrometeorologického ústavu. Jedním kliknutím na kroužek zvoleného místa vidím grafy vodního stavu a průtoku v posledním týdnu a také předpověď na několik dní dopředu. Pamatuji se, jak při povodni v roce 2002, když Berounka začala nebezpečně ohrožovat domy, lidé zoufale a marně sháněli jakékoliv informace o tom, co mají čekat. Při vší té hrůze letošních povodní bylo alespoň docela dobře zřejmé, co nás kde čeká. V době, kdy ještě krásně svítilo slunko, varovali meteorologové před extrémními lijáky. A kdo jim uvěřil, dobře udělal. Jejich předpovědi se stále zlepšují s tím, jak je počasí neustále rizikovější.
Jak ale modelovat něco tak prchavého a chaotického, jako je počasí? Vždyť z matematického hlediska jde v zásadě o nelineární obtížně předvídatelný systém. Přesto meteorologové již předem vysvětlovali, jak vzniknou ty veliké lijáky hlavně v Jeseníkách. Ukazovali, jak se nad naší zemí zastaví brázda nízkého tlaku a k ní se přidá další tlaková níže z jihu a ta do sebe nasaje i vlhký vzduch z nebývale teplého Jaderského moře a Itálie. A jak rozpálený vzduch pojme obrovské množství vlhkosti a to přinese další srážky. Tento docela složitý proces dokázaly dost přesně předpovědět meteorologické modely. Na tom, že přijdou extrémní srážky, se shodovaly jak model Aladin, který pokrývá střední Evropu trojrozměrnou sítí o 80 milionech bodů, tak i model z Evropského centra pro střednědobou předpověď v Readingu, americký model GFS i německý model Icon. Tyto numerické modely atmosféry, tedy vlastně soustavy matematických rovnic, se dnes opírají o obrovská množství dat zjištěná přístroji na zemi i v letadlech, v meteorologických stanicích a družicích i data z meteorologických radarů.
Takže díky rychlým počítačům, pokročilé měřicí technice a spolehlivému dálkovému přenosu dat již můžeme věřit předpovědím počasí, i když jsou jakkoliv překvapivé. A stejně jako začal Noe stavět svou archu ještě na suchu, tak se ukázalo jako moudré plnit pytle pískem a upouštět přehrady ještě v době plného slunce. A jestli mají mít letošní povodně nějaké poselství, tak to, že máme brát vážně, co nám říkají odborníci.
A tak vám, milí čtenáři, na závěr popřeji podzim zalitý sluncem.
Eva Vaculíková, redaktorka