Úvodník

Vážení čtenáři,

dubnové počasí je synonymem vrtkavosti a letošní apríl se skutečně „překonal“, když teploty z letních třicítek klesly až pod nulu. Ale „život je změna a člověk má v životě jedinou jistotu: nic není jisté a všechno se neustále mění,“ jak napsal v jedné ze svých knih Neal Donald Walsch. A přijmeme-li změnu jako podstatu života, přestaneme se divit nejen změnám počasí. Právě změny jsou jako nová krev pro obor automatizace v energetice a teplárenství, na který se zaměřuje toto jarní vydání časopisu Automa. Nové zdroje energie včetně obnovitelných a decentralizace distribučních sítí, a také tlak na úspory, to vše vede k novým řešením.

Snad největší výzvou energetiky je obejít se bez spalování uhlí. Tato změna má své odpůrce, ale asi žádný z nich nemusel žít a vychovávat děti v blízkosti dolů a sledovat pustošení přírody a zdraví lidí v okolí uhelných elektráren. Ani nebyl svědkem toho, jak při otvírání nových dolů zmizelo úplně vše živé a zanikaly i celé vesnice, které dolování překážely. Protesty tenkrát režim nepřipustil a lidé se z míst určených k dolování prostě potichu přestěhovali do bytovek.

Po téhle zkušenosti skutečně nelze než vítat cesty k nové energetice, které jsou naznačeny v článcích tohoto vydání. Na str. 5 se dočtete o malých modulárních jaderných reaktorech, které se dokážou přizpůsobit proměnlivým požadavkům v distribuční elektrické síti, tedy poptávce po energii či dalších dodávaných komoditách, jako je teplo a vodík. Autor porovnává různé typy malých jaderných reaktorů s odběrem tepla pro dálkové vytápění.

Odklon od uhlí je dneska velkým motorem změn v teplárenství. Bouřlivé diskuse i nové vize se očekávají na letošní dubnové konferenci Teplárenské dny v Olomouci. O ní pojednává článek na str. 15. Odborníci v článku uvažují o tom, jak akumulovat přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností je akumulovat tyto přebytky do tepla pomocí průmyslových tepelných čerpadel.

Je jasné, že proměny energetiky něco stojí a ceny elektřiny rostou. Proto se hledají způsoby, jak ušetřit. Mezi příklady hospodárného nakládání s energií patří horkovod z Jaderné elektrárny Temelín sloužící k vytápění bytů v Českých Budějovicích. Článek na str. 10 popisuje, jak se měří množství tepla předaného vodou v tomto horkovodu, aby bylo možné kontrolovat tepelné ztráty a zajistit hospodárnost.

Na zajímavý způsob využití přebytkového tepla přišel majitel jedné sklárny nedaleko Zlína. Zároveň se sklárnou provozuje i penzion a v něm využívá teplo ze sklárny k vytápění. Článek na str. 17 popisuje, jak jediný řídicí systém ovládá jak technologii sklárny, tak i vytápění penzionu.

Na závěr vám, milí čtenáři, přeji, aby i vám životní změny vháněly novou krev do žil. 

Eva Vaculíková, redaktorka