Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení a milí čtenáři
Mělo to být dvojčíslo věnované Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně, ten je ale přesunutý až na listopad (8. až 12. listopadu, viz str. 46). Mělo to být dvojčíslo plné prezentací novinek, ale není. Firmy své novinky představí většinou až na veletrhu SPS Systems, který bude 23. až 25. listopadu v Norimberku. S některými se možná budete moci seznámit už v příštím čísle, s dalšími v listopadovém a potom v následujících číslech až k veletrhu Amper, který bude 17. až 20. května 2022 v Brně. Protože veletrh je sice veletrh, ale v technice je a bude základem vzdělávání a předávání nových poznatků vždycky psaný text: učebnice, skripta, odborné články.
Amper bude netradičně až po Hannover Messe (25. až 29. dubna 2022), takže v květnu v Brně budou moci firmy z našeho oboru představit i hanoverské novinky. Průmyslový svět se snad pomalu dostane do svých normálních kolejí. Nepíšu starých, staré koleje to už nebudou, ale normálních.
V poslední době se objevují studie, proč je přesun vzdělávacích i marketingových aktivit do virtuálního světa tak málo úspěšný. Nejsou to jen občasné technické potíže, i když jsem zažil virtuální prezentace a tiskové konference, které byly z technických důvodů na poslední chvíli zrušeny nebo ukončeny po několikátém výpadku. Už dlouho před covidovou pandemií (protože snaha dostat na některé konference přednášející ze zámoří prostřednictvím digitálního přenosu není nijak nová) jsem si uvědomil, co je podstatné: virtuální komunikaci schází osobní kontakt. Dívat se do světélka na kameře není ono. Jak říká jeden můj známý učitel a školitel: já musím své posluchače cítit. Psychologové malou oblibu online virtuální komunikace zdůvodní všelijak: nepřirozenou velikostí obličeje na obrazovce, zkreslením hlasu, které ztěžuje mimoslovní hlasovou komunikaci, nedostatkem očního kontaktu nebo naopak pocitem, že vás skrz kameru neustále všichni sledují... Já nejsem psycholog, jen si myslím, že lidé prostě musí mít pocit blízkosti. Proto jsem rád, že se opět budeme moci setkávat na veletrzích a konferencích, ač zpočátku ještě s obtěžujícími respirátory.
A jaké budou ty „nově normální“ veletrhy a konference? Snad si vystavovatelé a pořadatelé uvědomí, o co jde. Ani o show, ani o hostesky nebo profesionální řečníky – profesory s naučenými recyklovanými frázemi, ale o setkávání mezi lidmi.
Petr Bartošík, šéfredaktor