Aktuální vydání

celé číslo

02

2021

Systémy pro řízení vodárenských sítí a ČOV

Hladinoměry

celé číslo

Úvodník

Vážení čtenáři,

kdosi dal na twitter výrok „Vyspělé město není místem, kde se chudí pohybují v autech, ale je to místo, kde dokonce i bohatí používají veřejnou dopravu.“. A hned se pod ním objevily fotografie rakouského prezidenta ve vídeňském metru nebo norského krále Olafa jedoucího ve vlaku s lyžemi na hory. Právě na hromadné dopravě je patrné, jak se mění život ve městech využíváním informační a komunikační techniky. Je-li doprava řízena opravdu chytře, jezdit autobusem, tramvají, metrem i vlakem se stává „in“. I u nás již pomalu mizí ze slovníku lidí hanlivý termín „jezdit sockou“. A to je skutečné vítězství chytrých koncepcí, bezchybného monitorování a zpracování dat ve veřejné dopravě.

Toto červencové vydání přibližuje uvádění koncepce smart city do života. Vždyť zdržovat se v letních měsících ve městech bývalo vždy jako za trest. Vedro ve dne v noci a navíc letní jízdní řády tramvají, tomu se každý rád vyhnul. Kdo mohl, prchl z města někam k vodě, do lesa nebo na hory. Zlepší systémy a koncepce smart city a smart home život lidí ve městech natolik, aby v nich zůstávali rádi i během léta? Ano, před vedrem je vždycky možné uniknout do klimatizovaných kanceláří a supermarketů, ale to je spíše zoufalé než chytré.

Koncept smart city, to není nic převratného, v mnoha městech i obcích už dávno funguje, alespoň v některých oblastech. Chytré koncepce nejenže zlepšují spolehlivost dopravy, ale také prošlapávají cestu k udržitelné energetice. Důmyslné prediktivní algoritmy řízení dovolují již nyní vytvářet v obcích a v městských částech inteligentní distribuční sítě, propojující různé zdroje energie, úložiště a spotřebitele. Sítě jsou spravovány tak, aby předvídaly spotřebu i kolísání dodávek z obnovitelných zdrojů. Projekt takové mikrosítě v jedné berlínské městské části, do které jsou zapojeny i baterie elektromobilů, popisuje článek na str. 12. Příspěvek na str. 8 zase seznamuje s několik projekty chytrých měst v různých koutech světa. Kromě hromadné dopravy a energetiky rovněž zahrnují inteligentní pouliční osvětlení, sdílení automobilů a jízdních kol, parkování, sledování znečištění a další služby.

Na první pohled je přístup k různým smart službám snadný – mnohdy k tomu stačí jen chytrý telefon a zapamatovat si pár hesel. Sama si odvážně stahuji různé aplikace a často mě až udivuje, jak jsou rychlé, intuitivní a chytré. Třeba při cestování. Přijedu do nového města a stáhnu si aplikaci pro veřejnou dopravu, jiná aplikace mi umožní vypůjčit si kolo a jiná zase koupit si lístek do galerie. Nejednou se ale v různě navržených ovladačích úplně ztrácím. Místo abych si užívala kouzelných výhledů a zajímavých míst, stále se hrbím a „brejlím“ do mobilního telefonu. Klikám a bloudím ve virtuálních menu, tlačítkách a schématech. Mám toho dost, jak se mi technika vlamuje do života. Přitom to, co může nám technikům připadat jako hračka (i když se v tom někdy ztratíme), může představovat téměř nepřekonatelný problém pro ty, kteří se o techniku vůbec nezajímají, nebo pro lidi s různými hendikepy. Snad myslí projektanti chytrých domů a měst i na tyto „ztracence“.

Přeji vám, milí čtenáři, abyste se v dnešním světě chytrých aplikací neztratili.

 

Eva Vaculíková, redaktorka