Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení a milí čtenáři,
potravinářství a farmacie jsou obory, na nichž se negativní důsledky epidemie covidu-19 projevily minimálně. Naopak, farmaceutický průmysl a výroba zdravotnické techniky zažívají zrychlený růst. Analytici však varují, že ani kapacita poptávky po lécích a zdravotnické technice není neomezená a tyto obory také nemohou růst donekonečna.
V potravinářství v období krize vzrostla poptávka po trvanlivých potravinách a polotovarech. V současné době se situace stabilizovala, přesto je znatelný odklon od nákupu luxusnějších potravin a nápojů. Očekávaný růst nezaměstnanosti a zdražování nutí spotřebitele k opatrnosti. Větší důraz je kladen také na lokální soběstačnost, od zemědělství přes výrobu potravin až po zajištění distribuce zákazníkům. Lokální soběstačnost ale nemá vést k hospodářskému nacionalismu, ochranářským opatřením a ekonomickým válkám, ale k tomu, aby se výroba přiblížila konzumentům. Roste důraz na transparentnost výrobních a dodavatelských řetězců, protože spotřebitelé se stále více zajímají o to, odkud potraviny, které mají na stole, pocházejí, jak byly vypěstovány a kdo a jak je vyrobil. Zda slepice, která snesla vajíčko, nebyla chována v mrňavé kleci a zda maso nebylo bouráno na velkojatkách, kde pracují zahraniční dělníci jako novodobí otroci.
Po období covidu-19 se vracíme zpět do normálního života. Ti z nás, kteří jsme měli štěstí. Do života, který se označuje jako „nově normální“. Mnohým se změnily či posunuly priority. Lidé si více váží zdraví, fyzického i duševního, vzájemných vztahů – v rodině, v bydlišti i na pracovištích, a vzrostl pocit zodpovědnosti jeden za druhého. Bylo by škoda potenciál těchto změn nevyužít a vrátit se do „starého normálu“ s iluzí trvalého růstu a neomezeného využívání lidských i přírodních zdrojů.
Třeba to povede i k novému, širšímu definování toho, co má přinášet moderní průmysl – od chytré výroby k chytré společnosti.
Petr Bartošík, šéfredaktor