Aktuální vydání

celé číslo

08

2024

Automatizace v potravinářství a farmacii

Měření a regulace průtoku, čerpadla

celé číslo

Úvodník

Vážení čtenáři,

jsme obklopeni slogany, klíčovými slovy, marketingovými výzvami a řadou dalších projevů, jejichž význam se nám mnohdy ztrácí. Musíme i v technické praxi zvládat módní vlny, které mají praktický, ale mnohdy i zcela nepraktický význam. Snaha o orientaci v záplavě termínů, hledání jejich zjevných i skrytých významů a potřeba orientovat se v nich nám v redakci dávají příležitost ke spoustě úvah, nabízejí mnoho témat k rozhovorům s odborníky a rovněž k seriálu diskusí k daným tématům. Diskuse v tomto čísle je věnována digitalizaci. Digitalizace jako základ budování konkurenčně schopné firmy, digitalizace jako jediná možnost přežití společnosti do budoucna, digitalizace jako cesta hledání nových obchodních modelů, digitalizace jako prvek vytváření dodavatelských ekosystémů. A takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Digitalizace zde je, bude a nevyhneme se jí. S tím se musíme smířit.

Digitalizace je spojována s pojmy umělá inteligence, big data a smart data, cloudová řešení a mnoha dalšími. Umělé inteligenci byla věnována diskuse odborníků v jedenáctém čísle Automy loni. Řešení s prvky a využitím umělé inteligence v průmyslu tady byly již před mnoha lety. Dnes se ani marketingově nevyužívá skutečnost, že v mnohých domácích spotřebičích (např. pračkách) jsou aplikovány algoritmy využívající fuzzy logiku. Řízení v průmyslu probíhala jako ostrovní řešení, data se předávala online prostřednictvím databází typu historian a na třetí úrovni řízení podniku vznikaly a dodnes vznikají agregáty, které se dále zpracovávají v podnikových informačních systémech. Základem ovšem byla znalost řízené soustavy. Inteligenci dodával analytik a programátor (mnohdy stejná osoba) a šlo o všechny algoritmy, které prováděly rozhodování. Od nejjednodušších pomocí rozhodovací tabulky přes pravidla typu pokud–pak, statistické a pravidlové systémy k rozhodovacím algoritmům využívajícím genetické algoritmy, fuzzy logiku nebo neuronové sítě.

Inteligence je dispozice pro učení, rozhodování a myšlení. V současné době již existují celé obory filozofie umělé inteligence, které hledají odpovědi na otázky nahrazení lidského myšlení a rozhodování strojem. V technické praxi jde naštěstí o něco zcela jiného.

Protože jedním z našich cílů je věnovat se i vzdělávání, budeme se snažit přibližovat čtenářům pohledy na současná témata z různých stran, předkládat názory odborníků a diskutovat o sporných oblastech. Budeme rádi, když se i vy zúčastníte těchto procesů. 

Radim Adam