Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení a milí čtenáři,
v článku na str. 14 a 15 se dočtete o architektuře NOA – NAMUR Open Architecture. Když jsem o ní slyšel poprvé, nabyl jsem dojmu, že jde o jakousi průmyslovou kontrarevoluci. Nejde. Je to jen způsob, jak reálně využít nové možnosti, které s sebou přináší průmyslový internet věcí a Industry 4.0. Je to snaha, jak reklamní hesla o průmyslové revoluci převést do praxe a jak na stávající řídicí systémy navázat vrstvu nových informačních systémů, založených na využití internetu a cloudu.
O to jde i na právě probíhajícím veletrhu Hannover Messe. Zákazníci už nejsou ohromeni tím, že výrobce na dodávaný produkt napíše „Industrie 4.0 Ready“. „To je hezké,“ říká zákazník, „ale k čemu mi to bude? Co mi to přinese?“ A výrobce musí přesvědčovat technickými vlastnostmi a přednostmi a počítat návratnost investice.
Řekl bych, že NOA je výborná myšlenka. Připomínám, že NAMUR je sdružení uživatelů, nikoliv výrobců automatizační techniky, a NOA proto vychází z potřeb zákazníků. Podaří se tuto architekturu prosadit v praxi? To se uvidí. NAMUR je sdružení převážně německé, a i když německé hospodářství je významné a v mnoha ohledech určující, omezení využití NOA jen na německý trh, podobně jako byl jen německému trhu původně určen projekt Industrie 4.0, by bylo chybou. NAMUR si to uvědomuje, a proto byla snaha o internacionalizaci aktivit sdružení, včetně vývoje NOA, na valném zasedání více než zřejmá.
Vážení čtenáři, v tomto čísle doporučuji také články o měření a řízení v chemickém a petrochemickém průmyslu, zvláště rozsáhlý příspěvek doc. Tomáše Bartovského o provozních plynových chromatografech. Je zajímavé sledovat, jak zařízení původně využívaná v laboratořích a výzkumu postupně pronikají do oblasti řízení provozů, jak klesá jejich cena a rostou jejich možnosti.
Na závěr dovolte jednu terminologickou poznámku. V chemickém průmyslu se běžně setkáváme s měřením kyslíku, dusíku a jiných látek. Ovšem co to vlastně znamená? Chemický inženýr asi ví, kdy jde o detekci přítomnosti dané látky, kdy o měření hmotnostní koncentrace a kdy o měření koncentrace objemové – a proto mu zkratka „měření kyslíku“ místo přesnějšího, ale výrazně delšího „měření hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě“ vyhovuje.
Podobné je to s měřením hladiny. Měříme ji v metrech, tudíž většina autorů píše o měření výšky či polohy hladiny. Jiní ale bojují za pouhé „měření hladiny“, snad pod vlivem angličtiny, která si s přesností vyjadřování moc starostí nedělá. Osobně sice dávám přednost doplnění slova „poloha“ či „výška“, ale co jiného bychom asi u hladiny měřili? Navíc se ti, kdo měří jen hladinu, vyhnou sporům, které hladinoměry (nikoliv tedy „hladinové výškoměry“) měří výšku hladiny (ode dna) a které polohu hladiny (od stropu nádrže).
Petr Bartošík, šéfredaktor