Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení čtenáři,
v podzimních dnech plných barev jsme se v redakci bavili opravdu zajímavými články: o měření barev v potravinářství, o pekárenské balicí lince, snímačích pro biotechnologie nebo o analýze potravin, zkrátka příspěvky o snímací a řídicí technice pro potravinářství a farmacii. Odborníci z firem a univerzit nás doslova zavalili texty na toto téma, a tak vám můžeme předložit vydání časopisu rozšířené na 72 stran. Vděčným tématem se ukázala být také provozní analytická technika s tabulkovým přehledem trhu snímačů a převodníků pro analýzu kapalin (str. 36 až 39).
V článku na str. 30 se dočtete o tom, že se k regulaci tloušťky válcovaného těsta používá snímač lineární polohy. Mě osobně trochu udivuje, že i těsto, které je ze své podstaty dost nevypočitatelné, se daří s úspěchem zpracovávat automaticky. Něco o tom vím, protože jsem si za studií přivydělávala na nočních směnách v pražské michelské pekárně. Na začátek 80. let minulého století to byl opravdu moderní provoz. Jenže těsto je těsto – snadno mění tvar, neodbytně se na všechno lepí, a když k něčemu nebo k někomu přilne, lze se ho těžko zbavit. Kynuté těsto je vlastně živý organismus, musíte vytušit jeho okamžité naladění a podle něj s ním pracovat. To není nic pro poněkud nevšímavé stroje, které občas místo nadýchaných rohlíků
vyrobily ošklivou lepenici.
Právě kvůli nepředvídatelnému chování těsta byla tehdy automatická pekárenská linka rozdělena v místech, kde se těsto nedařilo zkrotit za pomoci strojů. Vznikla tam manuální pracoviště a právě zde jsme jako studenti pracovali. Tak třeba sladké plněné buchtičky neuměl tehdy žádný mechanismus vpravit do hliníkových mističek, takže jsme celou noc seděli a brali z pásu ještě syrové buchtičky a v řadách po třech je více méně citlivě vtlačovali do misek. Dále pak naplněné mističky putovaly do pece a poté k automatickému balení. S rozvojem manipulační techniky a s nástupem malých lehkých robotů a strojového vidění je dnes operace vkládání buchtiček jistě plně automatizovaná, takže mé dávné pracoviště již vzalo za své. Škoda, ještě dneska cítím vůni pekárny a těsto nalepené na prstech.
Přeji vám, milí čtenáři, krásně nadýchaný podzim.
Eva Vaculíková, redaktorka