Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení čtenáři,
nedávný zážitek mi připomněl skutečnost, že i automatizované systémy mohou selhat a je třeba mít připraveno záložní řešení. V jednom z horkých dnů jsem se vlakem vracel do Prahy. V horku rozpáleného nástupiště jsem se těšil na osvěžující průvan otevřeného okénka jedoucího vlaku. S menším zpožděním přijel vlak „vyšší třídy“ EuroCity (EC) – podle definice ČD „vlak pro pohodlné cestování na dlouhé vzdálenosti“. Před nástupem do nejbližšího vagonu nás průvodčí varoval, že zde nefunguje klimatizace. Ale i sousední vagon byl velmi rozpálený a situace se nezlepšila ani po rozjezdu. Jaké prostředí asi muselo být ve vagonu bez klimatizace? Žádné z oken nebylo otevíratelné – „proč, vždyť vagon je přece klimatizován?“ Konstruktéři nebrali v potaz možnost, že klimatizace může selhat, ať už pro poruchu nebo pro extrémní podmínky. Stali jsme se rukojmími hloupého konstruktéra. Všichni bychom rádi vyměnili modernizovaný a komfortně vybavený vagon za starý, špinavý a rozhrkaný vagon vlaků „nižších kategorií“, ve kterém ale lze všechna okna otevřít.
Ze stejného důvodu bych nechtěl bydlet v energeticky úsporném domě, kde bych nemohl otevírat okna nebo svobodně ovládat žaluzie. Zažil jsem situaci, kdy žaluzie byly ovládány automaticky podle oslunění. Při oblačné obloze se pak střídavě stahovaly a vytahovaly. Bylo to energeticky neefektivní, ale především nepříjemné – rušily střídavé změny osvětlení, ale i hluk pohonů. Přitom by stačila možnost automat vypnout, žaluzie řídit ručně a podle potřeby je nechat v dolní nebo horní poloze – třeba jen pro nerušený výhled nebo naopak zastínění místnosti. Při řízení chytrých domů je mnoho příležitostí, jak něco vyřešit nešikovně, hloupě nebo chybně. Navíc každý z obyvatel mívá své představy o fungování různých částí domu, mnohdy odlišné od ostatních uživatelů a od projektanta či programátora. Vždy by měl mít možnost, jak dosáhnout svého – důmyslným ovládacím systémem nebo jen vypínačem a ručním zásahem. Chytrý dům musí především sloužit, a nikoliv manipulovat, či dokonce zotročovat obyvatele, který má mít navíc i možnost chovat se neekonomicky – zvolit si komfort, který je energeticky nehospodárný. Podobná „zadní vrátka“ pro neočekávané, mimořádné a chybové situace je zapotřebí řešit i pro automatizované systémy v jiných oborech. Při návštěvě podzimních veletrhů For Arch a MSV Brno zkuste hodnotit exponáty
i z tohoto hlediska.
Věřím, že v příjemnějším zářijovém počasí bude vhodná situace pro přečtení dvojčísla časopisu Automa 8-9. Lze tu nalézt zprávy z veletrhů a konferencí. Bloky článků jsou věnovány robotům a manipulátorům, systémům strojového vidění nebo průmyslové informatice. Tradičními tématy jsou snímače a měřicí technika, pohony a akční členy nebo komunikační systémy. Zajímavým tématem je modelování a simulace.
Přeji Vám čas a klid na příjemné čtení a inspiraci pro další práci.
Ladislav Šmejkal