Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení a milí čtenáři
v tomto vydání časopisu Automa si vaší pozornosti dovoluji doporučit zejména článek věnovaný zabezpečení řídicích a výrobních informačních systémů, tzv. kybernetické bezpečnosti. Najdete jej na straně 39, a ačkoliv se týká zabezpečení v systému Foxboro Evo, mnohé jeho závěry jsou obecně platné. Ukazuje se, že problém zabezpečení řídicích systémů a provozních informací je pro uplatnění nových koncepcí „chytrých továren“ nebo „průmyslového internetu věcí“ klíčový. Na veletrhu Automation Fair, který pořádala společnost Rockwell Automation v Anaheimu v USA (reportáž o něm vyjde v příštím čísle), zaznělo, že v USA se svým okolím komunikuje jen 14 % výrobních strojů. Komunikací je tu myšlena jakákoliv výměna informací s řídicím systémem podniku nebo s okolím, ať prostřednictvím průmyslové sběrnice, Ethernetu nebo např. mobilní sítě. Proč je tento podíl tak překvapivě malý? Důvodem jsou právě obavy z rizika, které s sebou připojení stroje do komunikační sítě nese. Na stránkách odborných časopisů se často píše o virech cíleně útočících na řídicí systémy a jiném malwaru. V praxi však provozovatelé strojů mají větší obavy z možnosti úniku citlivých informací, zcizení duševního
vlastnictví nebo sabotáží pocházejících přímo z prostředí firmy – ať už s cílem uškodit, nebo si jen „zjednodušit“ některé
pracovní postupy či uměle „přizpůsobit“ skutečné údaje očekávaným hodnotám.
Problematikou zabezpečení komunikace a informací se zabývají nejen průmyslové podniky, ale i státní orgány a standardizační instituce. Také legislativě v této oblasti se budeme v příštím vydání věnovat, zvláště v souvislosti se zákonem č. 181/2014, o kybernetické bezpečnosti, který vstoupí v platnost 1. ledna 2015. Průmyslové podniky a inženýrské firmy se s ním mohou setkat zejména při získávání státních zakázek, ale i v obchodních vztazích mezi podniky si může zákazník klást podmínku, aby informační systémy dodavatele splňovaly podmínky kybernetické bezpečnosti, zejména s ohledem
na ochranu citlivých informací.
Podniky i lidé se učí žít ve virtuálním světě. Tím, že je pro nás méně známý a čitelný než reálný svět, hůře se nám v jeho neznámém prostředí hledá rovnováha mezi paranoidní podezřívavostí a naivní otevřeností.
Vážení čtenáři, přeji Vám požehnané Vánoce a mnoho pokoje a dobra v novém roce.
Petr Bartošík, šéfredaktor