Aktuální vydání

celé číslo

12

2022

Automatizace výrobních, montážních a balicích strojů a linek

Elektrické, pneumatické a hydraulické pohony

celé číslo

Úvodník

Vážení čtenáři,

nesvítí se někde zbytečně? Vzpomínám si, jak tahle výstraha, vysílaná v pauzách rozhlasového a televizního přenosu, měla vyburcovat lidi k úsporám elektřiny. A tak jsme pozhasínali lampičky a drželi černé hodinky, zatímco v průmyslových provozech běžely naplno neregulované pohony – tam se na nějakou tu kilowatthodinu tolik nehledělo. Dneska se naopak právě v průmyslu pečlivě dbá na hospodárné využívání energie. Místo výstražných nápisů mají nyní manažeři daleko účinnější zbraně. Chtějí-li mít o hospodaření s energiemi dokonalý přehled, mohou sáhnout po systému sledování spotřeby energie a mají šanci ušetřit 5 až 15 % výdajů za energii. Jak přistupovat k hospodaření s energií v podniku se můžete dočíst v článku na str. 20 tohoto vydání Automy. Na str. 19 a 24 jsou popsány konkrétní prvky a metody pro sledování spotřeby a pro úspory energie.
 
Nesvítí se někde zbytečně? Správná otázka v těchto červnových dnech, kdy v lesích, sadech a zahradách světélkují svatojánští broučci – světlušky. Pojďme si na to jejich „zbytečné“ svícení posvítit. Světluška vábí svým světlem partnera, takže o zbytečném svícení nemůže být ani řeč. Tohle životně důležité světélkování navíc téměř nic nestojí. Svatojánští broučci prý vydávají světlo s neuvěřitelnou účinností 95 %. Tajemství této efektivity tkví v bioluminiscenci, tedy produkci světla živými organismy (jak jsem se dočetla v magazínu Přírodovědci.cz). Zdrojem světla je organická látka luciferin v zadečku světlušky. Světlo vzniká chemickou reakcí, když k luciferinu začne dýchací trubicí proudit kyslík. Světluška svým způsobem dýchá, a tím svítí. Kam se na ni hrabeme se svými baterkami a jinými mobilními přístroji – bez nabitých baterií jsme ztraceni.
 
Vědci se však inspirují přírodou a začínají vyvíjet přístroje, které se již bez baterií obejdou. Na letošním veletrhu Sensor+Test v Norimberku jsem si ve stánku Fraunhoferova institutu mohla vyzkoušet náramkový senzor. Když jsem si ho připnula na zápěstí, začal měřit okolní teplotu a její hodnota se ukázala na nedalekém tabletu připojeném přes Bluetooth. Senzor neměl žádnou baterii a marně bych na něm hledala světluščin zadeček se zázračným luciferinem. Ke generování elektrické energie pro napájení své elektroniky využil rozdíl mezi teplotou mé pokožky a teplotou okolního vzduchu. Jádrem senzoru je modul Bluetooth napájený právě teplotním gradientem mezi tělem a okolním prostředím. Takový modul může dodávat energii třeba i chytrým hodinkám, které mohou mít i funkci GPS. Světlušky sice v jejich úspornosti nedohoníme, ale potěší každý pokrok, který nás zbaví starostí o nabité baterie.
 
A tak se, milí čtenáři, nenechte svést mámivým světlem svatojánských broučků a prožijte léto podle svých představ.
 
Eva Vaculíková,
zástupce šéfredaktora