Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Vážení a milí čtenáři
bezpečnost, spolehlivost, dostupnost – to jsou termíny, které jsou v technických oborech dávno domácí. Nově k nim přibývá zabezpečení informací neboli kybernetická bezpečnost se svými novými termíny, jako jsou šifrování, autentizace nebo integrita dat. V tomto vydání je také několik článků věnovaných řízení dopravy: a zde se objevují další nové termíny, jako např. provozní pohotovost. Kdo se v tom má vyznat? Doufám, že předkládané vydání vám pomůže alespoň trochu se v tomto světě zorientovat.
Zvláště zabezpečení dat a komunikace neboli kybernetická bezpečnost neboli informační bezpečnost je téma, o kterém se stále více diskutuje. Ne tak na stránkách našeho časopisu: připravovali jsme anketu o zmíněném tématu, oslovili jsme inženýrské firmy z oboru, ale odezva byla mizivá. Že by toto téma zatím do Česka nedorazilo? Ale ano. Zrovna včera jsem mluvil se zástupcem jednoho z českých výrobců řídicí techniky o tom, že získali velkou zakázku ze zahraničí, ale zákazník ji podmínil provedením firemního auditu – a zajištění kybernetické bezpečnosti bylo první na řadě. Zde šlo zejména o zabezpečení podnikového informačního systému, aby si do něj pro informace o zakázce nemohla „sáhnout“ zákazníkova konkurence.
Zabezpečením dat a komunikace se zabývá článek Guido De Bouvera na str. 36 až 37 Kybernetická bezpečnost z pohledu inženýrské firmy. Jen si dovoluji trochu polemizovat s jeho tvrzením v předposlední kapitole, že „udělat alespoň nějaká opatření je lepší než nic“. Tím si nejsem tak jistý, protože „alespoň nějaká opatření“ mohou vyvolat falešný dojem jistoty. Domnívám se, že i v tomto případě je nutné analyzovat riziko a stanovit, jaká jeho míra je přípustná – a potom s tímto zbytkovým rizikem počítat. Neexistuje žádná naprosto bezpečná výroba, zcela zabezpečený systém ani nedobytná pevnost.
Nehoda bývá někdy výsledkem bizarní, až neuvěřitelně nepravděpodobné shody náhod. Takové případy si potom člověk snadno pamatuje. Mnohem častější však bývají příčiny zcela banální. Konstrukční chyba, vada materiálu, omyl obsluhy. Nebo i úmyslné porušení bezpečnostních předpisů a obejití bezpečnostních systémů. Na str. 18 až 20 najdete článek o metodě lockout/tagout. Její spolehlivost vyplývá z její jednoduchosti, ale její slabinou je to, že dohodnutá pravidla musí všichni bezpodmínečně dodržovat. Jenže to zdržuje a oprava musí být dokončena včas…
Nový rok bez neúměrného spěchu a stresu – a bez nehod vám přeje
Petr Bartošík, šéfredaktor