Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Úvodník

Vážení a milí čtenáři,

úvodník píšu v době, kdy ministerstvo dopravy zavádí nový registr vozidel. Jeho dodavatel, společnost ATS-Telcom (tato společnost kromě třípísmenné zkratky v názvu nemá nic společného s firmou ATS aplikované technické systémy, jež je našim čtenářům asi mnohem známější), si jeho nepovedenou implementací uřízla pěknou ostudu.

Strach z nepovedené implementace řídicího a informačního systému je vedle investičních nákladů asi tím největším závažím na misce vah při rozhodování, zda v podniku zavést či nezavést nový výrobní informační nebo řídicí systém (MIS/MES). V případě státní instituce se nakonec všechno nějak vyřeší – občané nebudou pro nefunkční registr vozidel emigrovat do zahraničí, dopravní firmy a prodejci vozidel snad budou po státu žádat odškodné, ale asi také nepřesunou své aktivity do zemí, kde všechno funguje lépe. Kdyby se takové selhání stalo ve výrobní firmě, mohlo by to pro ni mít fatální následky: z objednávky by se nestala výrobní zakázka, nebylo by možné vyskladnit materiál, dělník na lince by nevěděl, co má vyrábět, zboží by nebylo expedováno a zákazníci by si hledali nového dodavatele. Ti, kteří něco podobného zažili např. při zavádění systémů ERP, se těžko zbavují svých děsivých představ a přesvědčovat je nyní o zavedení MES je velmi obtížné.

Přitom takový registr vozidel je proti heterogennímu informačnímu prostředí výrobních podniků v podstatě jednoduchá úloha. Zavádět MES je opravdu velké dobrodružství. Články v tomto vydání časopisu Automa vám to alespoň trochu naznačují. Jen „trochu“ proto, že těžko nabyté zkušenosti jsou součástí báze znalostí implementačních firem, které nemají zájem dělit se o ně s konkurencí, a také proto, že konkrétní problémy a těžkosti, které se při implementaci těchto systémů vyskytují, jsou často příliš intimní záležitostí koncového zákazníka a není slušné o nich mluvit s někým třetím.

Proč se tedy do takového dobrodružství, jako je zavádění MES, vůbec pouštět? Protože na konci čeká poklad. Ovšem doporučuji pečlivě uvažovat o tom, co je ten poklad – tedy co lze od MES očekávat. Organizační nedostatky, špatnou řídicí práci, nedostatečnou motivaci pracovníků a nefungující týmovou spolupráci tyto systémy opravdu nevyřeší, ale mohou je pomoci odkrýt. To je vedlejší efekt každého dobrodružství – pomůže nám, abychom lépe poznali sami sebe.

 Petr Bartošík, šéfredaktor