Vážení čtenáři
Uzavírání obchodů je často spojeno s určitými riziky, a tak si troufám říct, že obchodníci musí mít tak trochu dobrodružnou povahu. Zvláštní kapitolou je obchodování se zahraničními firmami. Ale zaslechla jsem od manažera jedné významné společnosti, že obchodování s evropskými firmami už ani nepokládá za zahraniční obchod. Skutečnou výzvou je až jednání s asijskými podnikateli, hlavně čínskými a indickými. Při něm mohou vznikat nedorozumění plynoucí z rozdílů mezi konfuciánskou a západní výchovou. Jak se třeba vyrovnat s tím, že se asijští manažeři vyhýbají tomu říci „ne“? Mnohdy nahrazují přímý zápor mlčením, protiotázkou nebo prostě změní téma rozhovoru. Považují totiž nesouhlas za velice neslušný. Takže ačkoliv jsou silně proti tomu, co je jim navrhováno, neřeknou to přímo. Nezbývá než trpělivě sondovat, co si vlastně myslí.
Otázkou je, zda je možné rozdílnou výchovou nebo kulturou vysvětlit neochotu některých států postihovat své výrobce plagiátů. I mnozí čeští výrobci s nimi již mají svou zkušenost. V jednom německém časopise jsem četla takovouhle historku: „Na odborném veletrhu v Číně jsme zjistili, že ve stánku jedné čínské firmy vystavují napodobeniny našich výrobků. Když jsme si je přišli prohlédnout přímo do stánku, poplácal nás zástupce té firmy po zádech a s jistou hrdostí nám ukazoval, do jakých detailů se jim podařilo naše produkty napodobit. Byl dost překvapen, že z toho nemáme žádnou radost.“ Jde o typický příklad kulturního nedorozumění: čínská výchova skutečně vede žáky k tomu, aby se „učili od mistra“ přesným kopírováním jeho díla až do úplné dokonalosti. Jestliže se to povede, mohou být oba oprávněně hrdí na výsledek. Samozřejmě, že laxní přístup Číny k právům průmyslového vlastnictví nelze v žádném případě ospravedlnit kulturní odlišností. Vždyť když firma utratí celé jmění za výzkum a vývoj výrobku a jeho uvedení na trh, je trpké vidět jiného výrobce, který si produkt pouze koupí, rozebere a dosáhne značného zisku prodejem krásné nablýskané napodobeniny.
Přeji vám tedy, milí čtenáři, jen poctivé obchody a jednání, která povedou přímo k cíli.
Eva Vaculíková, zástupkyně šéfredaktora
Příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde
|