Aktuální vydání

celé číslo

03

2024

Automatizační technika v energetice a teplárenství, úspory energie

Snímače teploty

celé číslo

úvodník

číslo 4/2006

Vážení a milí čtenáři

Automatizace je definována jako proces, při kterém je činnost člověka ve výrobě, službách, dopravě apod. nahrazována činností technických prostředků. Obvykle se za hlavní cíl automatizace považuje zvýšení efektivity a kvality výroby. Neméně významné je také nahrazení práce člověka v nebezpečném nebo nepříznivém prostředí. Ovšem zvláště v poslední době se do popředí stále více prosazuje i další úkol, který automatizace plní: zajišťování bezpečnosti výrobních provozů. Toto číslo není věnováno bezpečnosti a spolehlivosti řídicích systémů jako takových – to bude zdůrazněné téma v letošním čísle 10 –, ale technice pro tvorbu a ochranu životního prostředí. Po technické stránce sem patří nejrůznější snímače pro monitorování koncentrace nebezpečných plynů v ovzduší, snímače emisí prachu nebo technika pro čistírny odpadních vod (ČOV).

O významu ochrany životního prostředí pro průmyslové podniky je článek týkající se havárie, ke které došlo letos v zimě v kolínské Draslovce. Jistě jste zaregistrovali mediální povyk, který kolem této havárie nastal. Nakonec se ukázalo, že přímé škody nebyly nijak velké, nedošlo k žádným zraněním nebo obětem na lidských životech a řeka si s kyanidy rychle poradila. Ve srovnání např. s havárií v Baia Mare v Rumunsku v roce 2000, jejímž následkem byl téměř totální úhyn všeho živého v řece Tise, nebo s rozsáhlou otravou řeky Barkšan a jezera Issyk-Kul v Kyrgyzstánu v roce 1998, kdy nejen uhynuly ryby a dobytek, který se v řece a jezeře napájel, ale otrávilo se i přibližně 600 osob, z nichž dvě na následky otravy zemřely, je možné kolínskou havárii považovat za celkem drobný incident. Ostatně i v České republice, resp. v bývalém Československu, došlo v minulosti k podstatně rozsáhlejším haváriím spojeným s kyanidy. Například otrava řeky Jihlavy kyanidy z podniku Tona Jihlava v roce 1964 je považována za předělový moment, kdy se tehdejší státní orgány poprvé začaly vážně zabývat ochranou vod před havarijním znečištěním. Na podzim 1976 byly při úniku kyanidů do Jizery dokonce ohroženy zdroje pitné vody na sever od Prahy a provoz úpravny pitné vody v Káraném, zásobující i část hlavního města, musel být dočasně zastaven.

Draslovka je tu uvedena jen jako aktuální příklad z nedávné doby, jaké následky takový v podstatě drobný incident spojený s ohrožením nebo poškozením životního prostředí může mít na chod i osud podniku (uvažovalo se dokonce o politicky líbivém, i když technicky nesmyslném a pro životní prostředí kontraproduktivním řešení provoz Draslovky v Kolíně okamžitě uzavřít). I to je skutečnost, kterou je nutné brát v úvahu při rozhodování o tom, jaký postoj k ochraně životního prostředí zaujmout. Automatizace může při ochraně životního prostředí významně pomoci, ale odpovědnost nakonec vždy zůstane v rukou vedení průmyslových podniků a všech jejich pracovníků.

Petr Bartošík, šéfredaktor