|
Vážení a milí čtenáři
V osmdesátých letech minulého století se na trhu objevila první programovatelná hradlová pole – FPGA. Společnost Xilinx je uvedla do doby, kterou lze v oblasti číslicové řídicí techniky charakterizovat jako dobu mikroprocesorů. Nástup FPGA nebyl nijak strmý, ovšem v současné době, jak popisuje doc. Kolouch v článku „Programovatelná logika proniká do všech oblastí číslicové techniky„ na str. 6–8, se situace podstatně změnila a FPGA se stále častěji stávají součástí řídicích systémů, systémů pro zpracování dat a dalších elektronických zařízení. Jejich přednosti vyniknou především v časově kritických aplikacích, např. při řízení pohybu, nebo tam, kde se uplatní jejich rekonfigurovatelnost: to je např. při vývoji prototypů a funkčních vzorků. Možnosti jejich použití se rozrůstají s tím, jak roste výkon FPGA a klesá jejich cena.
Obvyklé je, že FPGA naprogramuje výrobce zařízení a takto naprogramovaný obvod potom pracuje v podstatě beze změn konfigurace (s výjimkou servisu nebo modernizace). Zajímavou technickou výzvou jsou specializovaná výpočetní zařízení kombinující výkonné mikroprocesory s FPGA, které lze rekonfigurovat pro vykonání požadovaných operací dokonce i za běhu programu.
Dále bych chtěl vaší pozornosti doporučit úvodní článek rozsáhlého seriálu doc. Žáčka a Ing. Künzela „EMC v technické praxi„ (str. 59–62), který bude problematiku elektromagnetické kompatibility probírat především z pohledu technické praxe.
Děkuji všem, kdo již poslali odpovědi na čtenářskou anketu v minulém čísle; kdo tak ještě neučinil, má možnost ji do 28. února 2006 odeslat z webové stránky www.automa.cz
Petr Bartošík, šéfredaktor
|