Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

úvodník

číslo 12/2005

Vážení a milí čtenáři

Moderní rádiové, v současné terminologii „wireless„, tedy bezdrátové metody přenosu dat dospívají do podoby použitelné ve složitých provozních podmínkách v průmyslu. Technický vývoj v oboru automatizace přinesl přirozený, ačkoliv ne vždy hladký přechod z analogových proudových smyček na sériové průmyslové komunikační sběrnice a nedávno i velmi rychlý Ethernet. Přicházející bezdrátová technika představuje další – a možná finální – vývojový krok.

Bezdrátové metody především nabízejí významné úspory při instalaci provozních přístrojů. Jestliže např. náklady na instalaci převodníku v ceně 1 500 USD v nebezpečné části závodu jsou asi 10 000 USD, pak jedna z předních naftařských společností na základě zkušebních instalací odhaduje, že při použití samočinně se organizujících bezdrátových sítí lze tentýž převodník nainstalovat za přibližně 1 000 USD při provozní spolehlivosti rostoucí s počtem zařízení v síti a dosahující hodnot srovnatelných se spolehlivostí tradiční kabeláže. Lze si snadno představit, že při takovémto poměru nákladů na instalaci k cenám přístrojů dojde doslova k explozi počtu měřicích míst, neboť technici i ekonomové zjistí, že mohou konečně měřit vše, co potřebují, a nikoliv jen to, co pro různá omezení dosud měřit mohli.

Přes veškeré nadšení dodavatelů i uživatelů je jistě nutná určitá opatrnost. Zatím nikdo neuvažuje o tom, že by bezdrátově řídil kritické technologické procesy a důraz je kladen především na úlohy charakteru monitorování. Některé otázky jsou přitom pokládány za již vyřešené, např. mezi méně informovanými běžně obávaný nedostatek informační bezpečnosti bezdrátových sítí, jiné přetrvávají. Zjevný a závažný je problém napájení bezdrátových zařízení spolu s potřebou přijetí celosvětově platných standardů, bez nichž nejsou představitelné hromadná výroba ani používání bezdrátových řešení. Méně zjevné, ale rovněž důležité jsou vyvstávající otázky spíše netechnické povahy, připomínané v úvodním článku začínajícím na str. 5.

V čem je patrně již jasno, je orientace především na standard IEEE 802.15.4, resp. ZigBee, který svými technickými parametry i důrazem na standardizaci vyhovuje převážné většině požadavků kladených na bezdrátová pojítka pro průmysl budoucnosti, alespoň pokud jde o spojitou výrobu.

Sledujte, prosím, příspěvky na „bezdrátové“ téma v tomto i dalších číslech časopisu s vědomím, že budoucnost světa obepínaného stále hustší sítí drátů je paradoxně zřejmě bezdrátová.

Karel Suchý
zástupce šéfredaktora