Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

úvodník

číslo 6/2005

Vážení a milí čtenáři

Vydání, které právě držíte v ruce, obsahuje tematickou sekci věnovanou automatizaci v potravinářské a farmaceutické výrobě.

Proč právě v těchto oborech je automatizace tak důležitá? Svoji roli zde samozřejmě hraje důraz na efektivitu výroby, snižování nákladů a zvyšování zisku. Automatizace však může přispět i ke splnění požadavků na bezpečnost výrobního procesu a kvalitu vyráběných produktů, a to je ve farmacii a potravinářství obzvlášť závažná otázka.

To, že pro farmaceutickou výrobu existuje mnoho národních i mezinárodních předpisů, které se vztahují jak na vyráběné produkty, tak na proces jejich výroby, je známá věc. Léky zkrátka nemůže vyrábět a uvádět na trh jen tak někdo. Jak je tomu v potravinářské výrobě? Může potraviny vyrábět a prodávat každý? Nikoliv, i zde existuje mnoho předpisů, které se týkají zajištění jejich zdravotní nezávadnosti.

Podívejme se nyní na jednu speciální a aktuální oblast: sledovatelnost (traceability) potravinářských produktů. V Evropské unii vstoupilo 1. 1. 2005 v platnost nařízení ES 178/2002, podle něhož musejí všechny podnikatelské subjekty v oblasti výroby potravin a nápojů (od výrobců až po prodejce) po dobu pěti let uchovávat záznamy o každé dodávce od dodavatele a pro spotřebitele (kromě maloobchodního prodeje), aby byly schopny operativně doložit, z jakých surovin byl produkt vyroben, kdo tyto suroviny dodal, popř. jaké bylo jejich číslo šarže, a komu bylo hotové zboží dodáno. Požadavek se vztahuje na všechny potraviny, živočišná krmiva a zvířata určená k produkci potravin. Existují sice různé výklady, jaké údaje je vlastně třeba uchovávat, co znamená požadovaná okamžitá dostupnost údajů atd., nicméně na platnosti nařízení to nic nemění a kontroloři mohou za jeho nedodržování udělovat nemalé pokuty. Je jasné, že papírový archiv je v tomto případě neefektivním řešením a je lépe použít automatický systém, který dokáže nejen bezpečně archivovat potřebná data, ale v případě potřeby v nich rychle a spolehlivě vyhledat požadované informace.

Podobná situace je i v USA. Podle loni přijaté směrnice k zákonu o ochraně proti bioterorismu, vydané americkou FDA (Food and Drug Administration), budou muset společnosti, které v USA vyrábějí, zpracovávají, balí, transportují, distribuují, nakupují, skladují nebo do USA importují potraviny, uchovávat záznamy, které identifikují bezprostředně předcházející zdroje těchto potravin a jejich následujícího příjemce. Protokoly bude nutné uchovávat, podle druhu potraviny, šest měsíců až dva roky, a to v elektronické nebo tištěné podobě. Směrnice musí být zavedena do praxe, podle velikosti podniku, do jednoho až dvou let.

Obdobná nařízení jsou v platnosti nebo se chystají i v mnoha dalších zemích světa. Tam, kde se o ně nestarají státní orgány, tlačí výrobce do zavedení systému sledovatelnosti výrobků velkoodběratelé a obchodní řetězce.

Zavádění systémů sledovatelnosti znamená sice pro potravináře nemalé investice, ale je to příležitost současně zmodernizovat celý systém řízení výroby, např. zavést některý z vhodných systémů MES. Lepší transparentnost dodavatelských řetězců i vlastní výroby potom může pomoci odhalit skryté rezervy, a to, co se zpočátku jevilo jako ztracené finanční prostředky, nutné jen pro splnění regulatorních požadavků, se stane výnosnou investicí.

Petr Bartošík, šéfredaktor