Aktuální vydání

celé číslo

04

2022

veletrh Amper 2022
celé číslo

úvodník

číslo 5/2005

Vážení a milí čtenáři

V oboru měření polohy hladiny platí více než v jiných oblastech technického měření, že nelze najít žádné univerzální řešení, vhodné kdekoliv a kdykoliv. Záleží vždy na požadovaném rozsahu měření, citlivosti a přesnosti, ovšem podstatný vliv na výběr mají i pracovní podmínky: jiný hladinoměr si uživatel vybere pro měření množství ropných produktů ve venkovním zásobním tanku, jiný pro měření polohy hladiny mléčných výrobků v nádobě s míchadly v potravinářské výrobě a jiný pro měření polohy neklidné hladiny horkých substancí v reaktoru v chemickém provozu, kde je navíc hladina pokryta silnou vrstvou pěny. Hladinoměry často pracují ve venkovním prostředí, v prostředí s nebezpečím výbuchu, s vysokými požadavky na hygienu nebo s agresivními chemikáliemi a v širokém rozsahu provozních teplot. To vše klade mimořádné nároky na výběr vhodného přístroje. Úvodní informaci může poskytnout článek Snímače polohy hladiny – principy, vlastnosti a použití na str. 5–10.

Není nutné zdůrazňovat, že přetečení měřené kapaliny může být v mnoha případech spojeno nejen s velkými finančními ztrátami, ale i s nebezpečím pro obsluhu a pro životní prostředí. Proto je při měření polohy hladiny častý požadavek na provozní bezpečnost.

V neposlední řadě jsou hladinoměry používány i jako stanovená měřidla pro fakturaci nebo pro výpočet daní (měření polohy hladiny a přepočet na vyrobené, popř. vydané množství lihu nebo pohonných hmot). Samostatnou kapitolou je proto ověřování a kalibrace měřidel polohy hladiny (viz článek Ověřování a kalibrace hladinoměrů v ČR, str. 12–13).

Zajímavé je, že v poslední době se mnohdy ustupuje od bezkontaktních metod měření a uživatelé se vracejí k osvědčené „klasice„ – třeba k plovákovým hladinoměrům, ovšem vybaveným moderními, spolehlivými a přesnými (např. magnetostrikčními) snímači polohy.

Dokonce ani radarové hladinoměry nectí vždy heslo „nedotýkejte se měřeného procesu„: důkazem jsou hladinoměry s vedenou vlnou (TDR), které dovolují měřit polohu hladiny i kapalin s malou permitivitou (např. zkapalněného propan-butanu). Spolehlivou činnost těchto hladinoměrů umožnil především teoretický rozvoj metod zpracování signálu a jejich uplatnění v podobě vyspělých algoritmů u přístrojů v praxi.

Ing. Petr Bartošík, šéfredaktor