Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Španělští vědci učinili další významný pokrok ve vývoji inteligentních robotů. V rámci mezinárodního projektu Sensopack (
Sensorimotor structuring of perception and action for emerging cognition,
http://www.sensopack.org) se jim poprvé podařilo vytvořit obvod simulující činnost mozečku (
cerebellum), důležité části zadního mozku ovládající senzomotorické funkce člověka. Obvod umožňuje výrazně zdokonalit interakci mezi robotem a člověkem.
Mezinárodní výzkumný projekt Sensopac finančně podporuje Evropská unie ještě jako součást šestého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj. Projekt je rozvržen na dobu čtyř let, od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2009, a jeho konečným cílem je vyvinout umělý poznávací systém, který umožní především v robotice a manipulační technice řešit komplexní „hmatové a dotykové“ úkony aktivním ohmatáváním s účelným využitím kombinace metod strojového učení a znalostí o biologickém mechanismu vnímání. Na projektu aktivně spolupracují špičkoví odborníci z oboru neurofyziky, biologie, informatiky a elektroniky z dvanácti prestižních evropských univerzit a výzkumných pracovišť z devíti zemí. Vědci doufají, že jim výzkum přinese i nové poznatky pro možnost lépe léčit některá závažná neurologická onemocnění (např. Parkinsonovu chorobu).
Odborníci z univerzity v Granadě (UGR) ve Španělsku byli v rámci projektu Sensopack pověřeni úkolem vypracovat koncepci mikročipů nezbytných pro vytváření komplexních neuronových sítí. Pod vedením profesora E. R. Vidala ověřili použití nových mikročipů při vývoji modelu umělého mozečku a důsledně přitom napodobili komunikaci mezi mozečkem a nervovým systémem člověka. Umělý mozeček by měl umožnit robotu daleko šikovněji a jemněji manipulovat s různými předměty, přičemž by jeho pohyby působily přirozeněji než dosud. Přidáním umělého mozečku by se také měla výrazně zlepšit interakce robotu s objekty, s okolím, z něhož je řízen, i s lidmi, s nimiž spolupracuje. To je velmi důležité zvláště pro stále žádanější kooperující robotické systémy, které využívají přímou spolupráci člověka a robotu, kdy cílem je účelně navzájem zkombinovat jejich možnosti a schopnosti při využití specifických předností obou (obr. 1). Člověk má značnou schopnost adaptace, je kreativní a dokáže se velmi rychle přizpůsobit složitým situacím; robot naproti tomu pracuje bez únavy a s vynikající reprodukovatelností pohybu i při maximálním zatížení.
V další etapě projektu Sensopac bude umělý mozeček navržený španělskými vědci zabudován do humanoidního robotu, jehož vývoj se v současné době dokončuje v Ústavu robotiky a mechatroniky Německého střediska pro leteckou a kosmickou dopravu (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt – DLR) v Oberpfaffenhofenu. Zde bude umělý mozeček během příštích dvou let podroben komplexním zkouškám a mezinárodní tým odborníků vyhodnotí jeho přínos pro činnost a využití robotů. Příštím cílem projektu Sensopack je vývoj umělé pokožky pro roboty budoucnosti, která by měla být podobně jako pokožka člověka citlivá na vnější podněty a hmatové vjemy. Navíc by měla přispět ke zlidštění vzhledu robotu tak, aby svému uživateli připomínal spíše člověka než složitý stroj. To je nutné zejména u servisních a humanoidních robotů, které by měly sloužit jako pomocníci v domácnosti nebo ošetřovat staré, nemocné či tělesně postižené osoby.
Přestože roboty jsou co do výkonnosti a technických možnosti stále dokonalejší a mnohé výrobní procesy si lze bez použití robotů nyní už jen těžko představit, stále ještě nejsou schopny provádět určité úkony vyžadující logické myšlení a rozhodování, které běžně zvládají lidé. To je možná jeden z důvodů, proč servisní a zejména humanoidní roboty, o nichž se již několik let často diskutuje, do našich všedních dnů ve větším měřítku dosud nevstoupily, a tak zůstávají všechny jejich možnosti stále nevyužity. Bude zajímavé, co v tomto směru přinese vyhodnocení výsledků projektu Sensopack.
[Schaffung eines künstlichen Gehirns für Roboter. CORDIS Focus Newsletter, September 2007, č. 282, s. 15.]
Ing. Karel Kabeš
Obr. 1. Přímá spolupráce robotu a dělníka je v průmyslu stále žádanější (foto: Fraunhofer IPA)