Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Trh s elektrickými pohony v Německu

Trh s elektrickými pohony v Německu

Německo je tradičně největším evropským odbytištěm řízených elektrických pohonů. Roční obrat na tomto trhu v meziročních porovnáních trvale roste, a to i přes podstatný pokles ceny uvedených pohonů v posledních deseti letech. To je v kostce závěr téměř 300stránkové studie britské poradenské firmy Research Solutions, přinášející výsledky průzkumu, při němž ve druhé polovině roku 2006 pracovníci firmy získali odpovědi asi 150 respondentů ze 48 německých průmyslových podniků. To však neznamená, že perspektivy všech německých výrobců a dodavatelů regulovatelných elektrických pohonů jsou růžové. Tvrdá konkurence spolu s agresivní cenovou politikou ve skutečnosti vedly k tomu, že mnoho firem již z trhu s měniči frekvence a stejnosměrnými měniči odešlo a další je zřejmě budou následovat. Jestliže v roce 1995 působilo na tomto trhu 60 výrobců, v roce 2005 jejich počet klesl na 46, tj. o 23,5 %.

Trh roste výhradně v oboru měničů frekvence pro střídavé pohony, zatímco zájem o stejnosměrné měniče v posledním desetiletí trvale velmi strmě klesal při poptávce omezující se stále častěji jenom na doplňkové vybavení a náhradní díly. Výsledkem je rychlé omezování výroby stejnosměrných měničů. Mnoho dodavatelů již produkci stejnosměrných pohonů dokonce zastavilo, popř. je vyrábějí jen na přímý požadavek zákazníka. Rozhodně nejsou v této části trhu vyvíjeny žádné marketingové a propagační aktivity a také investice a výdaje na výzkum a vývoj jsou zde výrazně menší než v oboru střídavých pohonů a servopohonů, které stále nabízejí velké možnosti z hlediska úspor energie.

Obr. 1.

Obr. 1. Podíly na trhu řízených elektrických pohonů v Německu (zdroj: Research Solutions)

Jak ukazují průzkumy prováděné firmou Research Solutions v posledních deseti letech, význam stejnosměrných měničů na německém trhu s řízenými elektrickými pohony trvale klesal, a to z podílu 20 % v roce 1995 až na 4 % v roce 2005 (obr. 1). Není proto žádný div, že více než 70 % dotázaných výrobců již dodává výhradně jenom perspektivní měniče frekvence. Podle posledního rozboru je v Německu v současné době pouze jeden výrobce, který má ve výrobním programu sice ještě stejnosměrné měniče, ale těžištěm jeho obchodní činnosti jsou střídavé servopohony a jejich komponenty.

Celkem dominuje německému trhu několik málo velkých firem, z nichž čtyři největší zajišťují více než třetinu z celkového obratu v odvětví. Deset vedoucích firem pokrývá téměř 70 % trhu. Zbytek, o který se dělí asi 30 menších výrobců, je značně roztříštěný. Není bez zajímavosti, že ze 46 výrobců (19,5 %) zahrnutých do průzkumu jich jen devět (tj. 19,5 %) mělo v roce 2005 obrat větší než 20 milionů eur, přičemž ale 30 výrobců (65 %) mělo ve stejném období obrat menší než 10 milionů eur.

Zatímco konec výroby stejnosměrných měničů považují všichni respondenti za nevyhnutelný, vyslovují se většinou velmi optimisticky o budoucím vývoj poptávky po měničích frekvence, a to především díky novým oblastem jejich použití, pokračujícímu technickému pokroku i jejich velké oblibě v německém strojírenském průmyslu. Naproti tomu tvrdá konkurence ovšem zůstane a velcí výrobci budou z rostoucího trhu profitovat podstatně více než menší firmy. Ty nebudou často schopny snížit své výrobní náklady, a tím i prodejní ceny, aniž by se musely vzdát dalšího nákladného technického vývoje. Toto nebezpečí si uvědomují i velké firmy, které se proto snaží zvětšit své podíly na trhu fúzemi, nákupem menších firem nebo přeložením výroby. V důsledku toho bude německý trh elektrických regulovaných pohonů v budoucnu v rukou několika největších výrobců a rozhodně lze očekávat, že další menší výrobci trh v blízké budoucnosti opustí. Zbylé menší podniky nebudou mít jinou volbu, než svoje aktivity soustředit na specializované oblasti trhu a netradiční využití řízených elektrických pohonů.
[Wachstum und Konsolidierung – Studie zum deutschen Frequenzumrichtermarkt. Elektroautomation, 2006, č. 12, s. 8.]

Kab.