Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Teplárny loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun

Tisková zpráva Teplárenského sdružení České republiky (http://www.tscr.cz) uvádí, že v minulém roce investovaly teplárny do ekologizace provozů další více než jednu miliardu korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 21 miliard korun a budou pokračovat. Emise z tepláren hodně klesly, ovšem podle Teplárenského sdružení to k vyčištění ovzduší stačit nebude, dokud si stát „neposvítí“ na lokální topeniště.

Výsledkem miliardových investic je podstatné snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise z tepláren v roce 2017 oproti roku 2013 o 29 %, v případě prachu o 41 %, a v případě oxidu siřičitého dokonce o 42 %.

„Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé menší teplárny. Dodatečné investice budou muset provést i některé již modernizované teplárny, aby splnily zpřísněné požadavky na nejlepší dostupné technologie, které začnou platit v roce 2021,“ vysvětluje Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení.

„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 %, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,6 %. Podíl domácích topenišť na emisích karcinogenního benzo(a)pyrenu činil dokonce 98 %,“ upozorňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Benzo(a)pyren patří mezi aromatické uhlovodíky a je přítomen v kouři ze spalování dřeva, biomasy, uhlí, v automobilových výfukových plynech, zvláště ze vznětových motorů, v cigaretovém kouři a v uzených a grilovaných potravinách. Je produktem nedokonalého spalování při teplotách +300 až + 600 °C, které často probíhá právě v lokálních topeništích, jež jsou proto jeho největším zdrojem.

Problém lokálních topenišť spočívá nejen v tom, že na stejný výkon produkují výrazně více emisí než centralizované zdroje, ale také v tom, že emise produkují v místech, kde lidé bydlí. Nízké komíny nezajišťují dostatečný rozptyl znečišťujících látek a zvláště za inverze teploty vzduchu lidé v podstatě dýchají to, co z komína vypouštějí.

Teplárenské sdružení přitom hovoří o pokračující ekonomické diskriminaci tepláren v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště paradoxně většinou osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

V současné době, kdy se zpřísňuje legislativa i v oblasti lokálních topenišť – kotle s nejnižšími třídami účinnosti se již nesmějí uvádět na trh a od září 2022 nebude možné kotle v emisních třídách 1 a 2 vůbec provozovat –, mnozí obyvatelé využívají k modernizaci svých topenišť „kotlíkové dotace“. Na tom, že investice do lokálních topenišť je mnohem efektivnější než náročné úpravy v průmyslových podnicích a teplárnách, se shodují mnozí odborníci na problematiku znečištění ovzduší. Podle nich by se nákupem moderních kotlů do domácností docílilo zásadního snížení emisí.

Pravda nicméně je, že účinnost spalování v lokálních kotlích na tuhá paliva (počítaje v to i kotle na biomasu), a to ani v těch moderních, nikdy nebude taková jako v centralizovaných teplárnách a také emise znečišťujících látek z lokálních topenišť budou vždy větší. Z hlediska dlouhodobého udržitelného rozvoje je proto žádoucí přejít na jiné druhy vytápění: elektřinu, plyn nebo právě na dálkové vytápění z čistších energetických zdrojů, které propaguje Teplárenské sdružení ČR.

(Bk)

Obr. 1. Podíl odvětví na emisích prachu PM2,5 v České republice v roce 2016 (zdroj: ČHMÚ)