Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Společnost AŽD Praha je známa svými systémy a prostředky určenými zejména k zabezpečení železniční dopravy, tedy ke zvýšení bezpečnosti dopravních cest (např. přejezdů) a k automatizaci dohledu a řízení jejich provozu. Vedle toho však tato společnost zvyšuje bezpečnost ještě i v jiné oblasti, a to poskytováním služeb pro ochranu majetku a osob. Specifické požadavky má v uvedené oblasti ochrana věznic, kterou popisuje tento článek.
Ochrana majetku a osob
Ochranou majetku a osob se ve společnosti AŽD Praha zabývá oddělení speciální techniky (OST), které se v dané oblasti zaměřuje na tyto činnosti, resp. systémy:
-
analytická, poradenská a projektová činnost,
-
elektronická zabezpečovací signalizace (EZS),
-
systémy kontroly vstupu,
-
systémy obvodové ochrany (perimetr),
-
systémy CCTV (uzavřený kamerový systém) včetně digitálního záznamu,
-
elektronická požární signalizace (EPS),
-
systém jednotného času (JČ),
-
systémy místního rozhlasu.
Uvedené služby a prostředky uplatňuje AŽD Praha jak v soukromých objektech, jako jsou rodinné domy, komerční objekty soukromých firem apod., tak i v objektech státní správy, zejména ve věznicích.
Prostředky ochrany majetku a osob mají zabránit neoprávněnému vstupu do určitého objektu a chránit osoby, které jsou v něm přítomné. Specifická je ochrana věznic, kde je třeba zabránit neoprávněnému vniknutí do daného objektu, a zároveň i jeho neoprávněnému opuštění, a také ochránit zaměstnance věznice.
Ochrana věznice
Oddělení speciální techniky AŽD Praha se poslední dobou soustřeďuje zejména na slovenské vězeňské objekty. Po úspěšném předání komplexní rekonstrukce zabezpečovacích systémů v Sabinově, kde byly použity komponenty téměř všech uvedených systémů, byla začátkem roku 2008 zahájena rozsáhlá rekonstrukce zabezpečovacích systémů další slovenské věznice – tentokrát v Iľavě, a to v podobném rozsahu.
Zabezpečovací systém věznice je sice ve většině případů kombinací všech již zmíněných systémů, avšak nejvíce „na očích“ je systém ochrany obvodu neboli perimetru v kombinaci s kamerovým systémem. Jak je možné perimetrickou ochranu vyřešit, závisí na podmínkách v místě realizace.
Na obr. 1 je ideální výchozí situace – perimetr je tvořen zdí, zakázaným pásmem, prvním plotem, ochranným pásmem a druhým plotem. Toto uspořádání dává možnost do ochranného pásma umístit systém osvětlení a kamer, systém mikrovlnných, resp. infračervených bariér s detektory na vykrytí „hluchých“ míst – míst, kde je teoreticky možné ostatní elektronické prvky překonat. Výška plotů a zdí je dána vnitřními předpisy každého typu věznice. Ploty jsou svařované nebo z pletiva, na vrcholech obou jsou válce z žiletkového drátu. Na vnitřním plotě (mezi ochranným a zakázaným pásmem) je nainstalován elektronický plotový zabezpečovací systém. Na obr. 1 je zachyceno pouze schematické uspořádání – počet úseků bariér, kamer a osvětlení závisí na délce a členitosti perimetru a na vyhodnocení celoročních povětrnostních podmínek (četnost mlh, množství sněhu apod.).
Toto uspořádání je z hlediska ochrany velmi výhodné. Při pokusu o nedovolené opuštění areálu je útěk znesnadněn prvním plotem, který je určen jen k oddělení přístupných ploch od ploch zabezpečených – je to zábrana mechanická a vzhledem k žiletkovému drátu do určité míry i psychická. Další postup narušitele je signalizován mikrovlnnými bariérami. Ještě než začne narušitel šplhat na druhý plot, už se o něm ví. Druhý plot je již součástí elektronického zabezpečovacího systému a zároveň dalším mechanickým zpomalovacím prvkem. Dozorci se z kamerového systému dozvědí, kde a kdo se v zakázaném pásmu vyskytuje, a mohou tam na něj již čekat. V dalších odstavcích jsou popsány některé prvky perimetrického zabezpečení.
Plotový systém
Venkovní detekční systém určený pro střežení obvodového oplocení a venkovních prostor je tvořen detekčním kabelem připevněným na pletivové či svařované (tyčové) ploty nebo na povrch stropů, zdí, střech. Detekční kabel může být také položen do země pro vytvoření ochranné zóny.
Detekční kabely jsou velmi citlivé na mechanické namáhání. Pokusí-li se narušitel přelézt nebo porušit plot a nebo prorazit zeď, tedy překážky opatřené detekčními kabely, mechanické napětí vznikající v plotě, zemi nebo ve zdi způsobí nepatrný pohyb detekčního kabelu. Elektromechanický jev zvaný triboelektrický efekt, vyvolaný těmito pohyby, vede k elektrickému náboji mezi vodiči v kabelu, a tím vznikne na konci vedení střídavé napětí. Tento střídavý signál v akustickém frekvenčním pásmu je úměrný mechanickému buzení. Vyhodnocovací jednotka tento signál zesílí a analyzuje. Plotový systém vyvolá poplach, jestliže se narušitel pokusí:
-
přelézt plot,
-
prostřihnout pletivo,
-
nadzvednout pletivo nebo konstrukci plotu,
-
prorazit zeď, strop nebo jinou plochu,
-
vstoupí do zóny, kde je nainstalován systém v zemi.
Mikrovlnná bariéra
Mikrovlnná bariéra se skládá z vysílače a přijímače umístěných proti sobě. Narušení je detekováno tím, že se změní energie mikrovlnného pole mezi vysílačem a přijímačem. Citlivost na změnu je nastavena za pomoci amplitudové modulace. Amplituda signálu v přijímači je přímo úměrná zastínění detekovaným objektem. To umožňuje rozlišovat různé typy objektů. Bariéru lze nastavit podle požadavků na rychlost detekce a citlivost. Rozsah chráněné oblasti je dán vzdáleností vysílače a přijímače, která je podle použitého typu 5 až 200 m. Při ochraně věznic se používá např. mikrovlnná bariéra s inovovaným řídicím obvodem a možností nastavit vyzařovací charakteristiku v terénu (obr. 3). Zařízení je navrženo pro použití téměř v libovolném venkovním prostředí. Bariéra spustí poplach, jestliže narušitel projde, proběhne nebo se plazí do chráněného prostoru.
Provázaný systém pro větší bezpečnost
Aby bylo možné rychle identifikovat místo narušení, musí být plotové i bariérové systémy rozděleny na úseky, které jsou úzce provázány s kamerovým systémem (obr. 4). Po narušení některého úseku se obsluze automaticky zobrazí záběr z jedné nebo několika kamer, které nejlépe zachycují daný úsek. Obsluha tak má informaci o narušení nejen ze své softwarové nadstavby zabezpečovacího systému, ale zároveň na obrazovce vidí situaci v místě narušení (obr. 5).
Závěrem je třeba říci, že sebelepší elektronika, byť ve spojení s mechanickými zábranami, není samospasitelná – mechanické zábrany zpomalí narušitele, elektronika o něm dá vědět, ale jeho zadržení, resp. zpacifikování, musí být stejně vykonáno fyzickou silou.
Obr. 1. Možné řešení ochrany perimetru věznice
Obr. 2. Pohled do ochranného pásma na soustavu mikrovlnných bariér
Obr. 3. Určení optimálního místa instalace MW bariéry a její nastavení
Obr. 4. Příklad umístění prvků kamerového systému a osvětlení na obvodu věznice
Obr. 5. Příklad dohledového pracoviště věznice