Aktuální vydání

celé číslo

01

2024

Automatizace skladování, logistiky a manipulace s materiálem

Programovatelné automaty, průmyslové počítače, jednotky I/O, bezpečnostní systémy

celé číslo

Svět práce 2010

Automa 6/2000

(Bk)

Svět práce 2010

Ve dnech 24. a 25. května 2000 jsem se zúčastnil tiskového fóra firmy Siemens v Chicagu, jehož (poněkud budovatelské) motto znělo Svět práce 2010 (Working World 2010). Chtěl bych se s vámi podělit alespoň o několik myšlenek ze dvou dnů plných přednášek a diskusí.

Obr. 1.

Firmu Siemens jistě není třeba dlouze představovat. Je to jedna z největších firem ve světě v oblasti elektrotechniky, elektroniky a automatizace. Jak uvedl ve své přednášce pan Gerhard Schulmeyer, prezident a výkonný ředitel Siemens Coporation, firma Siemens se v roce 1999 s objemem obchodu 68,6 miliard eur (to představuje nárůst o 14 % ve srovnání s předchozím rokem) umístila v oblasti elektrotechnického průmyslu na třetím místě za GE a IBM. V závěsu tak nechala i japonské giganty Hitachi, Matsushita, Sony a Toshiba. Za 153 let své existence vyrostl Siemens ve světovou firmu se 400 000 zaměstnanci ve 190 zemích. V současné době je Siemens schopen zákazníkovi dodat z oblasti elektrotechniky vše – od mobilního telefonu až po elektrárnu. O dynamice a perspektivách firmy svědčí nejen objem obchodování, ale i to, jakou pozornost věnuje výzkumu a vývoji. Do těchto aktivit bylo v roce 1999 investováno 5,2 miliardy eur.

Mnohé čtenáře možná zarazí, proč Siemens pořádá tiskové fórum v USA na březích Michiganského jezera, když jeho vlastí je Německo. Je pravda, že vedení firmy Siemens sídlí v Německu a německý trh představuje pro firmu Siemens největší podíl v celkovém objemu obchodu (27 %). Ale americký trh s 25% podílem rozhodně není zanedbatelný a Siemens přikládá jeho rozvoji velkou váhu. Na americký trh vstoupil Siemens již před 45 lety a nyní zaujímá významnou pozici především v oblastech mikroelektroniky, dopravních systémů, technologie budov a v automobilovém průmyslu. Siemens Westinghouse Power Corporation, jež vznikla po akvizici části firmy Westinghouse společností Siemens v roce 1998, je na americkém trhu dominantní firmou v oblasti elektráren s plynovými turbínami. Siemens má v současné době v USA 19 000 zaměstnanců v 44 výrobních závodech.

Siemens – partner pro celý život
Pan Richard Buzun, výkonný viceprezident Siemens Energy & Automation, hovořil v jedné z přednášek o životním cyklu zařízení v průmyslu. Každá průmyslová výrobní linka nebo celý závod má svůj zrod, to je období, kdy vzniká návrh a projekt, plánuje se elektrické i mechanické vybavení linky či závodu a potřebná infrastruktura. V této fázi zákazník požaduje konzultaci při návrhu a výběru vhodné technologie. Prioritami jsou otevřená architektura, vysoký stupeň standardizace, snadná modernizace v budoucnosti a v neposlední řadě nízká cena. V druhé fázi je zařízení v chodu a vyrábí požadovaný produkt. Zákazník chce, aby zařízení bylo výkonné, aby mělo malé provozní náklady, malé prostoje, aby umožňovalo optimalizovat výrobní proces a aby jeho údržba a servis byly bezproblémové. Třetí fází je modernizace zařízení, která by měla pozvednout technickou úroveň na současný stav a přitom být levná a bez dlouhé odstávky zařízení. Nedílnou součástí životního cyklu je i závěrečná fáze, kdy je třeba zařízení demontovat a recyklovat.

Obr. 2.

Firma Siemens chce být svým zákazníkům partnerem v průběhu celého života zařízení. Nejde tedy o to, aby pouze prodala určitý produkt a poté nechala na zákazníkovi, jak s ním naloží, ale aby dodala kompletní řešení včetně technické podpory, servisu a dalších služeb. Je třeba realisticky konstatovat, že žádná firma nemůže mít dost kapacit na zabezpečení široké škály činností pro celý trh. I Siemens si je toho vědom a soustřeďuje se na vybrané okruhy průmyslové výroby. Jsou to zejména:

  • dopravní strojírenství a automobilový průmysl,
  • metalurgie,
  • petrochemie,
  • farmaceutický průmysl,
  • potravinářský průmysl,
  • výroba OEM.

Soustředění se na určité úseky trhu umožní firmě Siemens nejen stát se právě v těchto oblastech špičkovou firmou v objemu zakázek, ale také udávat tempo ve vývoji nových technologií a produktů.

Jak toho chce Siemens dosáhnout? První cestou jsou strategické akvizice. Aby si firma Siemens ve vytčených odvětvích vytvořila dostatečnou expertní základnu, uskutečnila v poslední době mj. tyto významné akvizice:

  • Moore Process Automation Solutions, firma se zkušenostmi především z procesní výroby (potravinářství, farmacie),
  • Applied Automation, podnikající v petrochemii a chemii uhlovodíků,
  • Vickers Electronic Systems, firma s přehledem v oblasti řízení pohonů, které jsou významnou součástí strojní výroby v dopravním a automobilovém průmyslu,
  • Westinghouse, po jejíž akvizici byl vytvořen podnik Siemens Westinghouse Technical Services pro služby ve výrobě, v distribuci a řízení spotřeby elektrické energie.

Další aktivitou, jak dosáhnout vedoucího postavení v daném segmentu trhu, je vytvoření jednotné otevřené platformy, která umožní vysokou standardizaci dílů i řešení hardwaru i softwaru. V některých oblastech již tyto koncepce existují nebo se vytvářejí. Jsou to např.

  • Totally Integrated Automation pro procesní výrobu,
  • Power Management Solution pro řízení distribuce a spotřeby elektrické energie,
  • Motion Control Solutions pro obráběcí a výrobní stroje.

Obr. 3.

V současné době Siemens Energy and Automation vytváří zhruba 60 % obratu dodávkami výrobků a 40 % tvoří služby. Pan Buzun vyslovil přesvědčení, že v roce 2010 budou služby a řešení tvořit zhruba 70 % obratu. To samozřejmě neznamená, že by Siemens přestal vyvíjet a vyrábět moderní výrobky: snímače, akční členy, řídicí systémy atd., ale podíl „nehmotné složky“ v dodávkách podstatně vzroste.

Tovární výroba za deset let
Jak tedy bude vypadat svět práce v roce 2010? Na tuto otázku hledal odpověď Dr. Thomas Grandke ze Siemens Corporate Research. Vycházel při tom z několika směrů vývoje. Především, výpočetní kapacita zařízení bude stále větší, bude se zvětšovat i kapacita paměti při stále menším objemu zařízení. To umožní konstruovat stále inteligentnější snímače a akční členy s mnoha funkcemi, včetně vnitřní diagnostiky. Rozšiřovat se budou i komunikační schopnosti zařízení. Zlevňování telekomunikací a propojení elektronických médií, jako je internet, telefon, televize a rozhlas, umožní plně využívat bohatství poskytovaných informací. Zásluhou v podstatě zanedbatelných telekomunikačních poplatků a vysoké rychlosti přenosu dat bude moci být připojen kdokoliv a kdekoliv. Zvyšování výpočetní síly zařízení, jejich paměti a rychlosti přenosu dat a nové metody komprimace a zpracování obrazu dovolí více využívat obrazové informace, včetně videa a prostorového zobrazování. Rozvíjet se budou rovněž nanotechnologie, biotechnologie a genetické technologie.

Dr. Grandke uvedl několik příkladů, jak vývoj vědy a techniky ovlivní svět práce:

  • PAD, Programming Automation by Demonstration, je koncepce, která podstatně zjednoduší tvorbu programů, zruší postup editace-kompilace-zavedení-spuštění a nahradí jej postupem show and go, ukaž a spusť.

  • Esenciální realita (essential reality) je princip, který využívá prostorové modely ke generování různých pohledů na část výrobního provozu, v nichž je zahrnuto vše, co je z pohledu technologie esenciální, tj. podstatné a nezanedbatelné. Operátor nebo vývojový pracovník může virtuálně procházet řízeným provozem a kontrolovat jeho virtuální činnost nebo trénovat reakce v neobvyklých či kritických situacích. Zkracuje se tím doba potřebná pro vývoj zařízení i zaškolení obsluhy.

  • Rozšířená realita (augmented reality) je do jisté míry rozšířením předchozího postupu. Operátor zde neprochází modelem, ale skutečným závodem. Díky brýlovému displeji ovšem vidí víc než pouhou realitu. Při pohledu na potrubí se na displeji zobrazí údaje o protékajícím médiu, včetně aktuální hodnoty teploty, tlaku, průtoku a dalších potřebných veličin, údaj hladinoměru se nemusí zobrazit jen v podobě své hodnoty, ale i graficky, takže operátor jakoby „vidí“ hladinu uvnitř nádoby. Jde tedy o kombinaci skutečnosti a virtuální reality.

  • Informační prostor (info-ality) je dalším stupněm rozšířené reality. Umožní nejen vidět aktuální hodnoty jinak neviditelných veličin, ale také technologický proces ovládat pomocí virtuálních nástrojů. Jde tedy o prostorové rozhraní HMI. Tato koncepce najde uplatnění i v automatizaci budov, kde umožní interakci mezi řídicím systémem domu a obyvateli. Obyvatel bude pomocí virtuálních nástrojů a dálkového ovládání ovládat jednotlivé funkce domu (osvětlení, topení, televizi, rozhlas), systém si však také zapamatuje preferované nastavení a po registrování určité osoby automaticky přizpůsobí parametry tomuto nastavení. Stejný systém může fungovat i v automobilech, kde se po registraci konkrétní osoby přizpůsobí volant, sedadlo a zpětná zrcátka individuálnímu nastavení podle paměti systému.

  • Tekutý software (fluid software) je pojetí, jež předložili vědci z kalifornské univerzity v Berkeley. Informační systém podle nich v budoucnosti nebude nic, co by bylo uloženo na určitém místě, ale bude jako voda potrubím téci informačními kanály. Uživatel k němu bude moci přistoupit odkudkoliv, a pouze na něm bude záležet, jak mnoho „otevře kohoutek“, tj. které informace bude považovat za užitečné. Uživatel si také zvolí „nádobu“, do níž informace „napustí“, tzn. že pomocí jednoduchých nástrojů definuje, v jaké podobě chce informace zobrazit.

Obr. 4.

V krátkém článku nelze shrnout vše, co bylo v Chicagu tématem přednášek, aniž by vznikl zkratkovitý a povrchní text. Přednášejících bylo samozřejmě mnohem více a některé přednášky se konaly i paralelně, takže nebylo možné všechny stihnout. Přednášející nebyli pouze z firmy Siemens. Moderovaných diskusí na různá témata (komplexní automatizace, logistika a elektronické obchodování, holistický přístup k technologii budov, továrna budoucnosti) se zúčastnili také pánové Steve Church z firmy Philip Morris, Paul Hartmann z DHL, Tom Newton ze State Line Energy a Gregory Landis z firmy Merck. Zajímavou úvodní přednášku o globálním partnerství měl pan Richard Wooldridge z firmy Nokia Mobile Phones, pro niž Siemens vyvinul a dodal speciální linku na osazování desek pro mobilní telefony SIPLACE HS50 mimořádného výkonu, kvality a přesnosti výroby.

Rád se v budoucnu k některým zajímavým přednáškám vrátím a seznámím čtenáře s jejich obsahem v samostatných statích.