Svaz průmyslu a dopravy ČR zkoumá dopady zavádění prostředků průmyslu 4.0

Vyplatí se investovat do robotizace, automatizace nebo umělé inteligence, zkrátka do prostředků průmyslu 4.0? Celkový obrázek o dopadech těchto investic ukazují dvě průzkumné aktivity Svazu průmyslu a dopravy ČR. První z nich je průzkum o implementaci prostředků průmyslu 4.0 ve firmách, provedený mezi 99 firmami ve třetím čtvrtletí roku 2020. Tento průzkum byl doplněn studií na základě rozsáhlé analýzy dat z více než tisíce firem. Studie zkoumala, jaký vliv na jejich vývoj má zavádění prostředků průmyslu 4.0. Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR ji zpracoval výzkumný institut CERGE-EI, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR.

Průzkum implementace prostředků průmyslu 4.0 ve firmách

Ukázalo se, že ve srovnání s loňským průzkumem se letos významně rozšířil okruh firem, které na investice do prostředků průmyslu 4.0 vyčleňují od 5 do 20 % svých investičních rozpočtů. Zatímco loni jich bylo 27 %, v letošním roce tuto výši investic uvedlo 42 % účastníků průzkumu. Oproti loňsku klesl počet firem, které uvedly, že do průmyslu 4.0 vůbec neinvestují. V příštích pěti letech chce 49 % respondentů zvyšovat objem investic do techniky průmyslu 4.0. Polovina chce zachovat své investice na dosavadní úrovni.

Stejně jako loni firmy nejčastěji investují do prostředků průmyslu 4.0 pro zvyšování produktivity (60 % respondentů). Ve srovnání s loňským průzkumem naopak ubylo podniků, které k investicím do digitalizace motivoval nedostatek pracovníků (31 % účastníků oproti loňským 38 %). Mírně klesl podíl firem, které investují do prvků průmyslu 4.0, aby zrychlily vývoj a uvedly nové výrobky na trh (21 % respondentů), a z důvodu poskytování nových služeb ke stávajícím výrobkům (27 % respondentů).

Analýza velkých dat

Jedním z rozhodujících prvků průmyslu 4.0 je sběr a analýza dat z výrobních strojů a procesů, logistiky či fungování produktů u zákazníků. Graf (obr. 1) ukazuje, že analýza velkých dat vede především k optimalizaci zdrojů, ať už jde o lidské, materiálové, nebo energetické (45 % respondentů). Druhým nejčastějším cílem analýzy velkých dat je zlepšování kvality produkce (41 % respondentů).

Analýzu velkých dat v nejčastějších oblastech použití nejvíce využívají velké firmy. Ve středních firmách je na prvním místě zlepšování kvality produkce. Malé firmy se při analýze velkých dat soustředí hlavně na optimalizaci využití zdrojů.

Parametry průzkumu

Průzkum ohledně implementace prostředků průmyslu 4.0 uskutečnil Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi 99 firmami v třetím čtvrtletí roku 2020. Ze všech respondentů bylo 50 % velkých firem s více než 250 zaměstnanci, 32 % středních firem s 50 až 250 zaměstnanci a 18 % malých firem s méně než 50 zaměstnanci. V průzkumu odpovídaly firmy ze strojírenství, automobilového průmyslu, chemického průmyslu, služeb, energetiky, dopravy či elektrotechnického průmyslu.

Průzkum se zabýval i dalšími aspekty zavádění prostředků průmyslu 4.0. Jedna z otázek byla, zda firma vyčlenila pro digitální transformaci zvláštního pracovníka (obr. 2).

Investice do prostředků průmyslu 4.0 a koronavirová krize

Přínosy digitální transformace a investic do prostředků průmyslu 4.0 se projevují v koronavirové krizi. Na základě popisovaného průzkumu došel Svaz průmyslu a dopravy ČR k několik závěrům:

• Předchozí investice do průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize 59 % podniků. Nejvíce tento efekt digitalizace oceňují velké firmy.
• Téměř dvě třetiny firem v průzkumu Svazu průmyslu uvedlo, že po zkušenostech z koronavirové krize budou více investovat do různých prostředků průmyslu 4.0.
• Čtvrtina respondentů investuje do své digitální transformace také proto, aby byla více odolná proti budoucím krizím.

Analýza dat ukazuje, jak průmysl 4.0 zlepšuje konkurenceschopnost firem

Svaz průmyslu a dopravy ČR si nechal od výzkumného institutu CERGE-EI zpracovat studii na základě údajů z více než tisíce firem. Studie se zaměřila na to, jaký vliv má vývoj firem na zavádění robotizace, automatizace a umělé inteligence. Podniky, které již do těchto prostředků investovaly, získaly náskok před firmami, jež ve své transformaci zaostávají. Projevuje se to jak v produktivitě práce, tak v přidané hodnotě.

Firmy, které používají roboty, automatizační techniku a umělou inteligenci, nabírají nové zaměstnance a dokážou si je lépe udržet než ty, které touto cestou nejdou. Firmy zavádějící prostředky průmyslu 4.0 zaměstnaly v letech 2017 a 2018 v průměru přibližně o 130 pracovníků více na jeden podnik než jinak srovnatelné firmy, které neinvestovaly do robotizace, automatizace nebo umělé inteligence. Česko tak kopíruje situaci v Německu.

Rozdíl je patrný i ve výši mezd. „Vidíme nárůst v rozdílu mezi hrubou měsíční mzdou ve firmách s digitálními technologiemi a ve firmách s tradičními výrobními postupy. Zaměstnanci v podnicích, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci, dostanou přibližně o 2 000 až 3 000 korun měsíčně více,“ uvádí Štěpán Jurajda z CERGE-EI, který vedl kolektiv autorů studie.

Výsledky analýzy naznačují počínající polarizaci mezi podniky, které do robotizace, automatizace a umělé inteligence investují, a těmi, jež tyto investice opomíjejí. Zanedlouho se může stát, že se vytvoří skupina úspěšných digitalizovaných firem a skupina podniků, které budou i ve svých hospodářských výsledcích zaostávat. Na začátku sledovaného období mezi lety 2011 a 2014 se obě skupiny firem příliš nelišily ve vývoji přidané hodnoty, v roce 2017 průměrný rozdíl mezi nimi narostl na přibližně 175 milionů korun, a v roce 2018 dokonce na 243 milionů korun.

Z prostředků průmyslu 4.0 se nejméně využívá umělá inteligence

V Česku v posledním desetiletí investovalo do robotické techniky 8 % firem, které celkem zaměstnávají 22 % ze všech zaměstnanců mzdové sféry. Prostředky umělé inteligence (AI) zavedla 4 % firem s 15 % zaměstnanců. Automatizační techniku zavádělo 16 % subjektů se 40 % všech zaměstnanců ČR.

V Česku se tedy do techniky průmyslu 4.0 výrazně investuje, i když stále o něco méně než ve vyspělých zemích EU. Průmyslové roboty se v ČR nejvíce využívají ve výrobě potravin, plastů, dopravních prostředků či ve výrobě a při rozvodu energií. Umělou inteligenci si nejčastěji berou na pomoc společnosti z oblasti výroby kovů, elektrických zařízení, dopravních prostředků. Využívají ji ale i firmy zabývající se informačními a komunikačními činnostmi, z peněžnictví a pojišťovnictví.

Zatímco mezi malými podniky zavedlo robotickou techniku méně než 8 % firem, mezi velkými podniky to byla třetina. Podobná situace je u automatizačních techniky, kterou zavedla téměř každá druhá velká firma ve zkoumaném vzorku, zatímco u malých firem to byla méně než každá pátá. Nejvzácnější je zavedení umělé inteligence, po níž sahá necelá pětina velkých podniků a 3 % malých a středních podniků.

Parametry studie

V online dotazníku na otázky odpovědělo ve druhém čtvrtletí letošního roku 1 094 respondentů. Jejich rozložení odpovídá struktuře české ekonomiky. Odhad účinku zavádění inovativních technických řešení autoři získali tak, že nejprve porovnali několik nejdůležitějších charakteristik firem v závislosti na míře automatizace jejich produkčního procesu, zejména produktivity práce, přidané hodnoty, počtu zaměstnanců, hrubé mzdy, pracovní doby a vzdělanostních požadavků na zaměstnance. Zkoumané firmy pak rozdělili na ty, které alespoň částečně inovovaly své výrobní procesy, a přistoupily tudíž k průmyslu 4.0, a na podniky, které používají klasické metody a výrobní technologie.

Před porovnáním obou skupin autoři odstranili ze zjištěných údajů vlivy, které zasahují celou ekonomiku (cykly konjunktury a krize, popř. inflaci apod.). Rovněž byly odstraněny vlivy stabilních faktorů, které se týkají jednotlivých firem, např. organizační struktura či vlastnictví.

Cena za průmysl 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR letos poprvé udělil Cenu za průmysl 4.0. Ocenil tak inovativní a inspirativní využití technologií a konceptu průmyslu 4.0 v roce 2020. Oceněné projekty popisuje článek na str. 5.

(ev)

Obr. 1. Analýzu velkých dat používají firmy k optimalizaci a zlepšování kvality

Obr. 2. Společnosti vyčleňují pro digitalizaci zvláštního pracovníka