Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Společnost, inženýrink a internet

číslo 2/2003

Společnost, inženýrink a internet

1.3 Digitální pracoviště

1.3.1 Virtuální pracoviště
Virtuální pracoviště (workplaces) jsou internetové kanceláře, které usnadňují výměnu dat a informací a komunikaci a tím podporují spolupráci mezi zúčastněnými subjekty bez ohledu na zeměpisná i časová omezení. Existují projekty nerealizovatelné bez týmové práce založené na internetu s využitím virtuálního pracoviště. Na první pohled se virtuální pracoviště skládá z pouhé webové adresy a potřebného paměťového prostoru. Speciální programy a programové moduly však v tomto prostoru poskytují členům týmu služby např. organizérů, osobních portálů (webových stránek), zobrazení stavu projektu, automatického upozorňování na změny v dokumentaci, vývěsek, správy změn a bulletinů, zpracování zpráv SMS apod.

1.3.2 Práce na dálku
Práce na dálku (teleworking) je jednou ze strategií umožňujících firmám reagovat na změny v celkové hospodářské situaci, aniž by se musely vázat na pomoc dodavatelů IT a komunikační techniky. Typická pracovní situace se během posledních let postupně změnila. Dospělo se k poznání, že nejdůležitějším kapitálem firmy, který je třeba v co největší míře a efektivně využívat, jsou její zaměstnanci. Je už těžké představit si pracovní život bez např. pružné pracovní doby. Dalším logickým krokem v tomto směru je odstranit závislost pracovního výkonu zaměstnance na pevném místě a umožnit tak vznik pružného pracovního prostředí, ve kterém každý pracuje na místě, které si zvolí, a odtamtud také dodává výsledky své práce. Práce na dálku má různé formy: klasická je práce jednotlivce ve vyhrazené části obydlí (bytu, domu) nebo práce v kanceláři ve skupině pracovníků vykonávaná subdodavatelsky pro cizí společnost, popř. mobilní práce, jako je příležitostný prodej nebo trvalé poskytování služeb v terénu, zahrnující návštěvy zákazníků a dodavatelů. Tato uspořádání přinášejí ekonomické i organizační výhody oběma zúčastněným stranám. Zavedení práce na dálku jako alternativy konvenčních forem pracovních vztahů nabízí příležitost ke snížení nákladů na pracovní prostory, zkrácení dob nutných na přepravu a všeobecně zvýšení efektivnosti pracovní činnosti.

Jistěže přitom nelze opomenout možnost vzniku komunikačních problémů mezi pracovníky na „odloučených“ pracovištích a jejich kolegy anebo nadřízenými. Současně je třeba brát v potaz i to, že někteří z těch, kdo pracují na dálku, si stěžují na pocit společenské izolace a popř. se obávají, že v důsledku vyřazení z důležitých komunikačních sítí v podniku (včetně těch neformálních) jim unikají určité příležitosti, čímž je ohrožován další vývoj jejich pracovní kariéry.

Obr. 1.

1.3.3 Globální inženýrink
V síti globálního inženýrinku (Global Engineering Network) spolupracují pracovníci výzkumu a vývoje s představiteli útvarů nákupu, marketingu a prodeje i plánování výroby při současném udržování přímých kontaktů s dodavateli, výrobci a zákazníky. Tyto pracovní procesy jsou významně podporovány moderními technikami informatiky a komunikace spolu se širokým využitím techniky internetu a intranetu a mobilních komunikačních systémů (obr. 5). Vedle práce, kapitálu a půdy je v současnosti čtvrtým základním výrobním faktorem informace. Moderní IT, která je základem výrobních vztahů v moderní společnosti, umožňuje uskutečňovat vizi „pracovat a žít (!) s kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv si člověk přeje“.

Život a práce v prostředí zaměřeném na informace ovšem povedou společnost k větší závislosti na nových impulsech technického pokroku. Stupeň ochrany poskytované těmito infrastrukturami i uvnitř jejich rámce jednotlivým subjektům tudíž bude klíčovým faktorem rozhodujícím o životaschopnosti informační společnosti.

1.3.4 Domácí kancelář
Jedním z důsledů expanze informační a komunikační techniky je stav, kdy jsou mnohé služby nabízeny a poskytovány velmi malými podniky a domácími kancelářemi (home offices). Tyto tzv. SOHOs (Small Offices/Home Offices) nabízejí služby založené na intenzivní výměně informací prostřednictvím informačních a komunikačních sítí. Typickými oblastmi činnosti SOHO, většinou vykonávanými formou práce na dálku z domova, jsou vytváření a obstarávání informací spolu s poskytováním konzultačních a infrastrukturních služeb souvisejících s internetem.

1.3.5 Virtuální kooperace
Stále přibývají nové mnohonárodní organizace rozprostírající své aktivity po celé zeměkouli. Koordinovat a řídit svůj celosvětový byznys mohou tito „světoví hráči“ díky rychlým a cenově efektivním komunikačním systémům a standardizaci pracovních postupů. Současně používají síťovou komunikaci i malé a pružné společnosti, a to jako strategickou výhodu, která jim napomáhá úspěšně konkurovat ve vybraných mezerách globálního trhu, poskytujících zajímavé zisky. Nové technologie, mezinárodní spolupráce a využívání komunikačních sítí vedou k novým pojetím pracovních míst a organizace práce. Inženýři a obdobně zaměření pracovníci, ať jsou odkudkoliv, mohou spolupracovat prostřednictvím celosvětových sítí inženýrinku (Global Engineering Networks). V budoucnosti se pravděpodobně přikročí k „meziútvarové“ spolupráci příslušníků útvarů marketingu, nákupu, výzkumu a vývoje a výroby na časově omezených projektech.

Klíčové procesy přitom budou podporovány průkopnickými informačními a komunikačními technologiemi, jako jsou internet, intranet a mobilní komunikační systémy. Spolupráce v sítích a „virtuální podniky“ dovolí firmám i jednotlivcům překonat tradiční omezení časem a místem.

1.4 Digitální domácnost

1.4.1 Video na přání
Tak zvané video na přání (Video On Demand – VOD) je jednou ze služeb typu „plať za zhlédnutí“ (pay-per-view), při jejichž použití uživatel platí jen za příjem televizního vysílání nebo filmu, které si skutečně pustí. Přenos se uskutečňuje po internetu, síti kabelové televize nebo přes družici do zvlášť vybaveného PC nebo televizoru s odpovídající externí převodní jednotkou. Dobu vysílání lze svobodně volit a film může být podle přání zastavován i převíjen vpřed i vzad. Tím se VOD liší od placeného televizního vysílání (pay-TV), nabízejícího pevně stanovený program, který může uživatel sledovat, jestliže chce. Než se služba typu VOD stane standardem, bude jistě třeba udělat ještě mnoho práce co se týče kapacity vedení a rychlosti přenosu. Velké objemy dat totiž vyžadují široká přenosová pásma, a domácností se širokopásmovým přístupem je v evropské síti ještě poměrně málo.

Vývoj směrem k trhu s velkými objemy dat je nicméně nezadržitelný, mj. s ohledem na skutečnost, že ceny širokopásmových technologií již klesají a nástavby k televizorům jsou stále levnější. Provozovatelé sítí tak možná budou moci brzy nabídnout takové obchodní modely, které zpřístupní VOD i průměrné domácnosti. Potenciální provozovatelé VOD vkládají velké naděje do techniky DSL (Digital Subscriber Line).

1.4.2 Rozhlas po internetu
Rozhlasové vysílání po internetu (internet radio), které se objevilo na konci 90. let minulého století, nabízí zcela novou formu vysílání, o níž se rozhlasovým posluchačům dosud ani nesnilo. Budoucnost náleží personalizovaným rozhlasovým stanicím – nejprve na internetu a později v digitální formě přes antény, kabely a družice. Na rozdíl od začátků rozhlasu po internetu v současnosti již není obsah vysílání po síti nahodilý, ale posluchači si volí různé hudební žánry a individuální témata podle svého vkusu a zájmu: poslouchají pouze tu hudbu, která se jim líbí, a zprávy z té oblasti, která je skutečně zajímá. Mohou nejen rozhodovat o tom, které písně mají být zařazeny do jejich hudební kolekce, ale mohou i ovlivňovat redakci. Posluchač tudíž přebírá v komunitě milovníků hudby roli programového ředitele a hudebního redaktora.

1.4.3 E-mail – komunikace po internetu
Programy pro obsluhu elektronické pošty (e-mail), původně navržené pouze k odesílání textových zpráv ve formátu ASCII, se v současnosti (díky doplňkovým technikám a vhodným převodním programům) používají k odesílání a příjmu dat v jakémkoliv požadovaném formátu (textovém, grafickém, zvukovém, spustitelných počítačových souborů apod.).

E-mail je jednoduché, rychlé, levné a čím dál tím populárnější komunikační médium. Stále častěji je využíván i v soukromém životě a rychlý vývoj, kterého jsme nyní svědky, není ještě zdaleka u konce. E-mail a internet jsou moderní alternativy doplňující nebo i nahrazující tradiční metody komunikace. Mnoho lidí komunikuje prostřednictvím e-mailu již stejně přirozeně jako telefonem a používání nových médií je den ode dne běžnější.

Komunikace nadále již nezávisí na vzdálenosti: kde v síti Internet se nachází partner, se kterým komunikuji, je bezvýznamné, zatímco telefonické spojení je zpoplatňováno mj. podle vzdálenosti mezi komunikujícími a jeho četnost a doba trvání komunikace jsou striktně řízeny ekonomickými aspekty. Komunikaci prostřednictvím tradiční pošty (dopisy) ovlivňují cenová hlediska méně – přinejmenším alespoň v Evropě (západní – pozn. překl.), kde jsou poštovní poplatky všude v podstatě stejné – ale přímé výměně informací a intenzivní komunikaci, jaké umožňuje např. e-mail, v tomto případě brání časové zpoždění dané vzdáleností. Náklady na využití internetových komunikačních služeb jsou naproti tomu velmi nízké a téměř neomezují efektivnost komunikace.

2. Současné požadavky – konkurence v měnícím se světě

2.1 Moderní technika rozhoduje
Konkurenční výhody se dosahuje na základě lepších znalostí. Ty jsou činitelem rozhodujícím o budoucím úspěchu. Proto se např. informační a komunikační technika ve své roli média pro uchovávání, využívání a šíření znalostí začala rozšiřovat do všech částí řetězce „zušlechťujícího“ výchozí výrobek nebo surovinu a tím vytvářejícího tzv. přidanou hodnotu.

Enormní potenciál moderní informační a komunikační techniky – v čele s internetem – nadále již nedovoluje tuto techniku přehlížet nebo nevyužívat. Její účelné a efektivní využití naopak je činitelem rozhodujícím o úspěchu a konkurenceschopnosti podniku.

2.2 Situace podniků

2.2.1 Pružnost
Trhy, na kterých se organizace pohybují, lze charakterizovat jako stále dynamičtější a složitější. Na takovémto vývoji se spolupodílejí měnící se požadavky zákazníků, nové technologie, kratší životní cykly výrobků, rostoucí míra globalizace podnikatelských aktivit, omezené zdroje a znečištění životního prostředí. Dalším charakteristickým rysem situace panující na průmyslových trzích je přechod z růstových tendencí směrem k destruktivní konkurenci jako důsledku stagnace a saturace v mnoha oblastech trhu. Z tohoto pohledu je pro většinu organizací klíčem k úspěchu restrukturalizace procesů zapříčiňujících „červená čísla“ v hospodářských výsledcích. Cílem je nabídnout prostřednictvím pružných a výkonných procesů nové, průkopnické produkty. Společnosti reagují na volání po větší pružnosti tím, že zmenšují intenzitu vedlejších a soustřeďují se na svoje hlavní činnosti.

2.2.2 Globalizace
Výzvy, před kterými stojí průmyslová výroba na prahu 21. století, se často shrnují pod heslo „globalizace“. Liberalizace trhů na jedné a rychlý rozvoj komunikační techniky na druhé straně jsou příčinou toho, že všechna odvětví ve skutečnosti čelí celosvětové konkurenci. Tím dále vzrůstá tlak nákladů a času: podniky, mají-li být konkurenceschopné, musí vyvíjet a uvádět na trh stále lepší produkty, stále rychleji a při stále efektivnějším využití disponibilních zdrojů.

S cílem snížit náklady a pružněji reagovat na měnící se podmínky na trhu přenesly výrobní podniky v posledních letech větší část vývojových činností na externí dodavatele nebo technické kanceláře. Vývojoví partneři tudíž nezbytně nemají svá pracoviště poblíž domovského sídla svého zákazníka a týmy vývojových pracovníků jsou často rozptýleny po různých podnikatelských lokalitách.

Očekává se, že intenzita přenosů dat v příštích letech dále poroste. Ve všech oborech podnikání se stále častěji používají metody digitálního neboli virtuálního návrhu produktu, umožňující včasnou počítačovou simulací a optimalizací funkce a kvality produktu ve stadiu modelu zkrátit dobu, za kterou produkt dosáhne „dospělosti“. Nevyhnutelně tedy bude při vývoji každého produktu vznikat a také bude distribuováno stále více dat.

Společnosti očekávají, že digitální návrh výrobků podstatně zkrátí dobu a sníží náklady na vývoj. Zejména proto, že ve většině případů již nebude dále nutné vytvářet reálné prototypy produktů. Moderní koncepce podnikání v prostředí elektronické výměny informací (e-business) jdou až tak daleko, že digitální model produktu povyšují do postavení základního určujícího prvku ve webem podporované spolupráci při všech podnikatelských procesech.

2.2.3 Outsourcing
Výraz outsourcing je odvozen ze slov outside (vně), resources (zdroje) a using (využívání). Vznikl již v 50. letech dvacátého století, kdy se mnoho firem v zájmu zachování své konkurenceschopnosti stále častěji ocitalo před rozhodnutími typu „vyrobit, nebo koupit“.

Principem outsourcingu je, že každá firma se musí soustřeďovat na své základní nosné úlohy. Ostatní činnosti, přidávající do konečného produktu jen malou nebo dokonce vůbec žádnou hodnotu, jsou přeneseny na externí firmy specializované na plnění té které specifické úlohy. Kombinace různých základních činností umožňuje výslednému tzv. virtuálnímu podniku nabízet rozsáhlé služby anebo řešení problémů praxe.

V tomto uspořádání se každá firma může soustředit na ty činnosti, které jsou pro její podnikání nejpodstatnější, a u nich se snažit dosahovat maximální účinnosti a produktivity. Špičkovou výkonnost dosahovanou virtuálními podniky mohou jednotlivé firmy jen velmi těžko překonat.

Podniky, které se na principu „dělby práce“ soustřeďují na své základní činnosti, jsou konkurenceschopnější než ty, které tříští své zdroje, čas a potenciál mezi mnoho úloh, k jejichž dokonalému plnění nemají dostatečné schopnosti. Naposled uvedené společnosti budou trpět malou ekonomickou účinností a udržet si svou pozici na trhu bude pro ně čím dál tím složitější.

Jako příklad uveďme překladatelskou kancelář spojenou v celosvětovém měřítku s dalšími právně a ekonomicky nezávislými překladatelskými kancelářemi i samostatně působícími překladateli. Tyto kanceláře, jednající jako otevřeně propojení obchodní partneři, tvoří virtuální podnik operující v celosvětovém měřítku. Mohou nabízet překladatelské služby v (takřka) každém jazyce a pro (téměř) libovolnou speciální oblast, a to od schopných a kvalifikovaných překladatelů. Každá jednotlivá objednávka využívá pouze jistou definovanou část celé skupiny. Tato část představuje „organizaci“, která je ustavena podle požadavků určených v objednávce a která bude po splnění objednávky opět zrušena. Každý z účastníků přispívá v této virtuální organizaci svým specifickým profilem pracovního výkonu a kvalifikace. On nebo ona může být členem různých, zcela nezávislých, a dokonce i paralelních „organizací“. Výsledkem je, že úlohy nejsou plněny uvnitř statických a dopředu stanovených struktur, ale na základě dynamického a na problém vázaného spojení reálných zdrojů s cílem splnit určitý požadavek.

2.2.4 Partnerství
Virtuální podnik nabízí mnohem větší kapacitu, než je ta, kterou, jako právní subjekt, přímo vlastní ve svém funkčním jádru. Je tomu tak díky lepší dostupnosti pracovníků a infrastrukturních a finančních prostředků.

Ve virtuálních podnicích ztrácejí svůj význam tradiční podmínky pro uskutečňování služeb i tradiční hranice firmy.

Telekomunikační technika umožňuje poskytovat služby v podstatě nezávisle na čase a místě. Místní omezení lze např. překonat síťovým spojením s obchodními partnery ve všech zájmových lokalitách.

Sítě obsahující dodavatele nebo zákazníky mohou být použity k rozšíření vývojové kapacity, sítě s partnery na trhu k rozšíření nabídky výrobků a služeb. Zajímavé pro jednotlivou firmu může být dokonce i spojení se sítí konkurentů v jednom odvětví, např. je-li postavena před požadavek dočasně zvětšit objem výroby nad rámec svých současných výrobních kapacit. Rozšíření disponibilní časové kapacity se dosáhne, je-li firma diverzifikována geograficky tak, že se vyhne omezením ovlivňujícím délku provozní doby. Celosvětově působící firma může např. po celých 24 hodin denně nabízet takové služby jako konzultace, diagnostiku neočekávaných příhod nebo informaci o stavu obchodního případu tím způsobem, že dotazy zákazníků jsou přesměrovávány na pobočku, která má právě „službu“. Zákazník se ani nedoví, odkud je mu určitá služba poskytována.

Mezinárodní letečtí přepravci, obchodníci s cennými papíry anebo firmy poskytující zákazníkům služby v oblasti tzv. high-tech např. již tento způsob překonávání časových omezení používají.

2.2.5 Globální sítě
Vytváření sítí firem se, především pro malé a střední podniky, ale někdy i pro průmyslové giganty, stalo atraktivní alternativou dřívějších firemních konglomerátů. Pro malé a nejmenší firmy představuje vznik virtuálních podniků, skládajících se z dočasných sítí nezávislých firem, konkurenční výhodu. Samy o sobě mají malé firmy výrazné konkurenční výhody díky své značné pružnosti, plochým organizačním strukturám, orientaci na zákazníky a efektivní organizaci. Celosvětové sítě a možnost působit jejich prostřednictvím umožňují malým firmám významně se podílet na exportu.

Výhodou sítí firem je, že prostřednictvím dohod o spolupráci a její podporou prostředky IT lze dosáhnout snížení vnějších nákladů na koordinaci. Virtuální „velikost“ současně umožňuje zmenšit interní náklady na koordinaci. Spolupracující podniky tak mohou zůstat malé a přitom v rámci sítě, ve které pracují, využívat výhody plynoucí z „ekonomiky měřítka“. Globalizace a globální sítě budou tento vývoj usnadňovat a zrychlovat.

Ve srovnání s hierarchicky uspořádanou organizací jsou články sítě podniků spojeny volněji, zatímco jejich tržní vztahy jsou těsnější. Spolupráce může být vertikální (podél dodavatelského řetězce) anebo horizontální (na téže úrovni), popř. diagonální (mezi firmami z různých odvětví).

Celosvětové sítě firem tudíž představují zvláštní, komplexní formu spolupráce mezi několika partnery.

Petr Pospisil,
Manager Mechanical Engineering,
PerkinElmer Bodenseewerk GmbH,
Überlingen

(pokračování v příštím čísle)

Inzerce zpět