Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Široká paleta produktů pro bezpečnost provozu strojních zařízení

číslo 11/2002

Široká paleta produktů pro bezpečnost provozu strojních zařízení

Normalizace v oblasti bezpečnosti strojů a zařízení v EU
Moderní technika, jakkoliv vytvářená pro uspokojování potřeb člověka, s sebou při svém provozu přináší určité riziko. To je podle EN 292-1:1991 „kombinace pravděpodobnosti a zábran možného zranění nebo poškození zdraví při situaci ohrožení“. Ačkoliv jsou uplatněna opatření ke zvýšení bezpečnosti provozu strojů, stále zůstává zbytkové riziko, které lze dále analyzovat a poté vyvolat opatření zaměřená na další zvýšení provozní bezpečnosti. Evropská směrnice 98/37/EG se zabývá podmínkami stavby, provozu, údržby a oprav, transportu, montáže a demontáže stroje a definuje kromě stroje i bezpečnostní díl jako konstrukční prvek, který výrobce nebo jím pověřený dodavatel umístil do stroje pro zaručení bezpečnosti za provozu i při poruše nebo výpadku a pro zamezení rizika poranění nebo poškození zdraví osob v pracovním prostoru stroje. Obdobně se zabývá podmínkami přestavby nebo změny konstrukčního uspořádání stroje – i zde musí být zaručeny podmínky bezpečnosti provozu. Podmínky bezpečnosti provozu je vhodné zaručit i pro stroje, které byly instalovány před zavedením směrnice 98/37/EU, nejlépe při jejich rekonstrukci.

Obr. 1.

Každá změna provozovaného stroje, která vede ke zvýšení výkonnosti nebo zlepšení provozních vlastností stroje, musí být uskutečňována společně s analýzou jejího vlivu na provozní bezpečnost. Musí být zaručeno, že provozní bezpečnost stroje nebude za žádných pracovních podmínek kriticky snížena. Analýza rizika stanoví, zda změnou provozních nebo pracovních podmínek stroje nedošlo ke změně bezpečnostních poměrů a zda činností stroje nebo při jeho poruše či výpadku nevznikne možnost poranění nebo ohrožení zdraví.

Oblast strojů a opatření je definována v dodatku IV směrnice 98/37/EU. Odpovídající bezpečnostní normy lze rozdělit do kategorií základní norma (typ A), skupinová norma (typ B) a norma zařízení (typ C). Z hlediska bezpečnosti jsou důležité podskupina B1 – speciální aspekty bezpečnosti (odstup, omezení teploty pracovních ploch atd.) a podskupina B2 – opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti (dvouruční ovládání, bezpečnostní vypínače atd.). Bezpečností provozu se zabývají především standardy EN 292:1991 Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci a EN 1050:1966 Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika. Standard EN 292 se věnuje zjišťování rizik a návrhu bezpečnostních prvků k jejich omezení. Standard EN 1050 vnímá posuzování a omezování rizika jako iterativní, opakovaný proces vedoucí k dosažení bezpečnosti. Přitom uvažuje jednotlivé fáze života stroje – omezování rizika se stává řadou kroků systematického vyhledávání nebezpečných míst strojů nebo zařízení. Nezbytností se stává vyhledávání a omezování těchto míst již při zadávání a vývoji stroje.

Analýza rizika určí meze stroje: životní fáze, popis činnosti, včetně možných chybových operací a funkcí, oblast použití a provozní omezení stroje, nutnou instruktáž a výcvik obsluhy, popř. dalších osob nutných pro obsluhu a údržbu stroje. Veškeré situace ohrožení nebo pravděpodobného ohrožení musejí být vyhledány a omezeny dostupnými technickými prostředky – i z toho plyne nutná iterativnost omezování rizika.

Ve smyslu EN 1050 je riziko poměrem rozsahu škody a pravděpodobnosti jejího vzniku. Jako projev iterativního procesu zvyšování bezpečnosti jsou kroky k vyhledávání možných rizik a jejich následného omezování v trvalé návaznosti na sebe navzájem – překročí-li riziko stanovenou mez, musejí být podniknuty kroky k jeho omezení. Riziko může být omezováno technickými nebo bezpečnostními prostředky, popř. instalací dodatkových výstražných prvků.

Obr. 2.

Stanovením třídy ohrožení a použitím bezpečnostních prvků do modulů řízení se zabývá EN 954-1:1966 Bezpečnost strojních zařízení. Bezpečnostní části řídicích systémů – Část 1: všeobecné zásady pro konstrukci. Důležité je, že tento standard stanoví a definuje bezpečnostní kategorie. Jsou určeny čtyři hlavní bezpečnostní kategorie, základní prostředek k jejich stanovení na základě analýzy rizika i prostředky pro jejich dosažení. V návaznosti na EN 1050 jsou vyhledávána a omezována možná rizika, která by mohla vzniknout při činnosti systému řízení. Bezpečnostní prvky technické i programové části řídicího systému a bezpečnostní moduly přístrojového vybavení se stávají nedílnou součástí strojů a zařízení v průmyslu.

PSR – bezpečnostní relé firmy Phoenix Contact
Na letošním Hannoverském veletrhu představila firma Phoenix Contact nabídku bezpečnostních relé a rozšířila tak svůj sortiment výrobků určených pro strojní zařízení.

PSR – bezpečnostní relé firmy Phoenix Contact splňují bezpečnostní standardy a požadavky kladené normami na tyto výrobky a jsou certifikována zkušebnami C(UL)US.

Mezi základní vlastnosti relé PSR patří:

  • monitorování stavu nouzových vypínačů a ochranných krytů,
  • bezpečnostní kategorie 4 podle ČSN EN 954–1,
  • konektorové připojení vodičů,
  • jednokanálové nebo dvoukanálové obvody,
  • bezpečné oddělení,
  • nucené vedení kontaktů,
  • detekce zkratu,
  • jedna signální cesta a až osm povelových cest.

Tab. 1. Některé evropské normy pro bezpečnost elektrických a řídicích zařízení a jejich české ekvivalenty

Evropská norma Česká norma Účinnost od
EN 954-1 ČSN EN 954-1 Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní části řídicích systémů – Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci 1. 3. 1998
EN 1050 ČSN EN 1050 Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika 1. 9. 2001
EN 292-1 ČSN EN 292-1 Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci – Část 1: Základní terminologie, metodologie 1. 12. 2000
EN 292-2 ČSN EN 292-2 +A1 Bezpečnost strojních zařízení – Základní pojmy, všeobecné zásady pro konstrukci – Část 2: Technické zásady a specifikace 1. 12. 2000
EN 60204-1 ČSN EN 60204-1 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Všeobecné požadavky 1. 4. 2000
EN 60204-11 ČSN EN 60204-11 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 11: Požadavky na elektrická zařízení vn pro napětí nad 1 000 V AC nebo 1 500 V DC a nepřesahující 36 kV 1. 10. 2001
EN 60204-31 ČSN EN 60204-31 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 31: Zvláštní požadavky na šicí stroje, jednotky a systémy 1. 7. 2000
EN 60204-32 ČSN EN 60204-32 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 32: Zvláštní požadavky na elektrická zařízení zdvihacích strojů 1. 5. 2000
EN 61508-1 ČSN EN 61508-1 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 1: Všeobecné požadavky 1. 10. 2002
EN 61508-2 ČSN EN 61508-2 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 2: Požadavky na elektrické, elektronické a programovatelné elektronické systémy související s bezpečností 1. 10. 2002
EN 61508-3 ČSN EN 61508-3 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 3: Požadavky na software 1. 10. 2002
EN 61508-4 ČSN EN 61508-4 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 4: Definice a zkratky 1. 10. 2002
EN 61508-5 ČSN EN 61508-5 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 5: Příklady metod určování úrovní integrity bezpečnosti 1. 10. 2002
EN 61508-6 ČSN EN 61508-6 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 6: Metodické pokyny pro použití IEC 61508-2 a IEC 61508-3 1. 10. 2002
EN 61508-7 ČSN EN 61508-7 Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 7: Přehled technik a opatření 1. 10. 2002

Relé PSR (PSR-SCP-24UC/ES…) mají zesílenou izolaci mezi vstupem a výstupem a mezi povelovými a signalizačními obvody. Šetří prostor díky svému uložení do plastových krabiček o šířce pouze 22,5 mm, popř. 35 a 45 mm. Instalují se na standardní montážní lištu. Vodiče se připojují prostřednictvím konektorů s možností kódování vstupu, což zajišťuje jejich správné připojení při případném servisním zásahu i snadnou výměnu bezpečnostního modulu.

Obr. 3.

Sortiment je rozšířen o modul speciálně navržený pro případ, že je nutné doplnit větší počet bezpečnostních okruhů – PSR-SCP-24UC/URM4/5X1/2X2. V závislosti na základním modulu dosahuje úroveň bezpečnosti kategorie 4. Podmínkou je správné připojení potvrzujícího signálu na svorkách 11/12. Rozšiřující modul je uložen v plastové krabičce šířky 35 mm a je vybaven relé s pěti povelovými, jedním signálním a jedním potvrzujícím kontaktem. Rozšiřující modul může být použit pro zvýšení počtu kontaktů relé, nouzových vypínačů a obouručních ovladačů. Instaluje se na standardní montážní lištu.

Dalším výrobkem doplňujícím řadu bezpečnostních relé PSR je řídicí modul pro obouruční ovladače a ochranné kryty – PSR-SCP-24UC/URM4/5X1/2X2. Monitoruje současnost obou vstupů v době kratší než 0,5 s. Monitorovány mohou být také externí stykače nebo rozšiřující moduly. Řídicí modul je vybaven dvěma povelovými a jedním signálním kontaktem v kategorii STOP 0 v souladu s EN 60204-1/VDE 0113 část 1.

Vyžádejte si kompletní nabídku bezpečnostních relé firmy Phoenix Contact. Kontaktní adresa je uvedena v inzerátu na druhé straně obálky.

Jan Kučera, Ing. Edmund Pantůček,
Phoenix Contact

Inzerce zpět