Rozšíření výroby a ochrana zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů

Výrobní závod se potřebuje rozšířit. K tomu si koupil pozemek za městem, jenže podle místního spolku ochránců přírody se v těchto místech vyskytují zvlášť chránění živočichové. Jak v tomto případě postupovat?

Jak zjistit výskyt zvlášť chráněných druhů?

Problematiku ochrany zvlášť chráněných druhů upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Podle zákona je povinností každého investora učinit všechna nezbytná opatření pro to, aby nedošlo k zásahu do zvlášť chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Proto je každý investor povinen zjistit, zda se na území plánovaného záměru nevyskytují chráněné druhy. Takové zjištění se provádí formou tzv. biologického hodnocení. Biologické hodnocení je písemná zpráva, kterou jsou oprávněni vydat výlučně k tomu autorizované osoby, které obdržely autorizaci Ministerstva životního prostředí k provádění biologických hodnocení.

Z biologického hodnocení následně vyplyne, zda se v daném území chránění živočichové a rostliny nacházejí, popř. v jakém množství a v jakém stupni ochrany.

Znamená výskyt zvlášť chráněných živočichů nemožnost výstavby?

Podle ZOPK obecně platí, že jakékoliv zásahy do zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů se zakazují.

Jestliže je při biologickém hodnocení zjištěn výskyt zvlášť chráněných živočichů, neznamená to však automaticky nemožnost jakékoliv budoucí výstavby. ZOPK upravuje možnost udělení výjimky z ochrany zvlášť chráněných druhů, a to na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody a krajiny, kterým je příslušný odbor krajského úřadu.

Jak je právně upraveno povolení výjimky?

Krajské úřady povolují zásahy do zvlášť chráněných druhů spíše restriktivně. O povolení výjimky se rozhoduje ve správním řízení, které vede příslušný krajský úřad. Výsledkem tohoto řízení je rozhodnutí krajského úřadu o udělení či neudělení výjimky. V určitých případech může orgán ochrany přírody namísto rozhodnutí vydat souhlas nebo závazné stanovisko se stejnými účinky.

K podání žádosti o výjimku z ochrany zvlášť chráněných druhů je nezbytné připojit množství dokumentů a žadatel (investor) je především povinen prokázat, že veřejný zájem na realizaci jeho záměru převyšuje nad veřejným zájmem na ochranu zvlášť chráněných druhů. V poslední době se s ohledem na soudní praxi toto posuzování spíše zpřísňuje. Krajské úřady požadují po investorech např. prokázání očekávaného sociálně-ekonomického přínosu pro dané území či region, smlouvu s budoucím uživatelem záměru apod.

V případě, že investor všechny zákonné požadavky splní, vydá příslušný krajský úřad rozhodnutí, kterým výjimku povolí. V tomto rozhodnutí především stanoví kompenzační opatření, které je investor povinen při realizaci svého záměru provést, aby minimalizoval dopady na zvlášť chráněné druhy. Může to být výstavba živočišných koridorů, vybudování různých vodních prvků, zajištění biologického dohledu po dobu výstavby, zachování prostupnosti areálu, omezení provozu v určitých časech apod. Nadto je krajský úřad povinen v rozhodnutí uvést, jakým způsobem bude kontrolovat plnění podmínek rozhodnutí. V rozhodnutí je také uvedeno, na jak dlouhou dobu se rozhodnutí vydává.

Mohou do řízení o povolení výjimky vstupovat ekologické spolky?

Takzvané ekologické spolky, přesně řečeno zapsané spolky, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mají ze zákona postavení účastníků řízení, jestliže se jako účastníci do zahájených řízení přihlásí.

Navíc jsou orgány ochrany přírody povinny, jestliže o to tyto spolky požádají, informovat je o všech řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK.

Účast spolků na ochranu přírody není místně omezena. Proto se k účastenství mohou přihlásit spolky ze všech koutů Česka, byť se ten který konkrétní záměr nijak nedotýká místa či kraje, ve kterém je spolek registrován.

Jako účastníci řízení mají zapsané spolky všechna procesní práva. Mohou proti žádostem o výjimku podávat námitky a v případě kladného rozhodnutí orgánu ochrany přírody také odvolání. O odvoláních rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. Není výjimkou, že při neúspěchu před Ministerstvem životního prostředí podávají spolky žaloby ke správním soudům.

Z praxe je známo, že jsou to právě tyto spolky, které aktivně vystupují proti žádostem o výjimky z ochrany zvlášť chráněných druhů. Jejich nesouhlas prodlužuje řízení o udělení výjimky o měsíce i roky. Tím ztěžují, oddalují a mnohdy prodražují realizaci záměru.

Rozhodnutí o udělení výjimky je totiž pouze prvním krokem. Teprve po něm investor může získat povolení podle stavebního zákona. Jestliže záměr investora podléhá také řízení EIA, budou účastníky územního a stavebního řízení opět i spolky, které mohou proti záměru podávat námitky.

Erik Kolan, Tomáš Kessler,
Glatzová & Co.