Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Počátkem května 2008 byla na farmě ve Slatině nad Úpou, která patří ZD Dolany, otevřena nová moderní stáj pro 284 dojnic (obr. 1). V šestiřadé stáji jsou v lehacích boxech měkké pryžové matrace Kraiburg. Kejdový provoz je vybaven shrnovacími lanovými lopatami a pohonnými jednotkami Omega. Dále jsou zde vyhřívané napájecí žlaby, kartáčová drbadla, držáky minerálních lizů, různé systémy hrazení apod.
Součástí stáje je také šest robotizovaných dojicích stání. Konkrétně jsou to roboty Galaxy Starline, které na český trh dodává společnost Farmtec, a. s.
Základem robotizovaného dojicího stání je běžný průmyslový robot vybavený systémem strojového vidění. Jeden robot může obsluhovat až dvě dojicí stání. Dojnice přicházejí do dojicích stání samy, lákány krmivem, které zde dostanou. Po příchodu do dojicího stání se podle radiofrekvenčního čipu, který má dojnice na noze, identifikuje, zda jde o dojnici, kterou je třeba podojit. Jestliže byla dojnice podojena nedávno a do dojicího stání přišla jen proto, že zde očekává potravu, dávkovací systém žádné krmivo nevydá a dojnice je vypuštěna ven. Jde-li o dojnici, kterou je zapotřebí podojit, dostane do žlabu dávku krmiva a spustí se činnost dojicího robotu. Robot nejprve zaměří polohu vemene a jednotlivých struků. V prvním kroku je struk omyt vodou a v druhém se na něj nasazuje dojicí strukové pouzdro. Potom už dojení probíhá stejně jako v každé stáji s mechanizovaným dojením. Řídicí systém sleduje množství nadojeného mléka (nádoj), a to i podle jednotlivých struků. Na základě těchto údajů se vyhodnocuje dojivost a zdravotní stav zvířat. Při malé dojivosti jsou kravám omezovány dávky krmiva (nikoliv ovšem za trest, ale proto, že zvířata plemen vyšlechtěných pro produkci mléka se mohou při snížení dojivosti velmi rychle stát obézními).
Případné chyby při dojení, např. když se nepodaří nasadit strukové pouzdro, protože kráva je neklidná, jsou hlášeny do počítače. Jestliže při další návštěvě dojnice v dojicím stání proběhne vše bez problémů, chybové hlášení se automaticky smaže. V opačném případě může ošetřovatel dojnici podojit ručně. Ručně se krávy dojí také v prvních dnech po instalaci dojicích stání, než se naučí samy do stání zajít a než si na systém automatického dojení zvyknou.
U nadojeného mléka se automaticky měří nádoj, ale také kvalita mléka. Podle výsledků měření se mléko nevyhovující potravinářským normám separuje buď jako krmné (pro telata), nebo jako odpadní bez dalšího využití.
Při produkci mléka je třeba dbát na přísné dodržování hygieny. Proto jsou struky před dojením omyty, po dojení se dojicí přístroj automaticky očistí a po dojení krávy se zánětem nebo léčené krávy se celá dojicí soustava až k separačnímu ventilu dezinfikuje.
Součástí řídicího systému dojicího stání je také vyspělý software, který obsahuje reprodukční kalendář jednotlivých zvířat, údaje o nádoji, průběhu dojení, vodivosti mléka (jež je důležitým parametrem jeho kvality), nastavení parametrů dojení a pohybové aktivitě zvířete.
Uplatnění průmyslových robotů při dojení mléka je zatím trochu neobvyklé, ale zkušenostiz prvních projektů ukazují, že jde o perspektivní směr. Problém, který ovšem nelze vyřešit technickými prostředky, je odhad návratnosti investice. Vzhledem k zemědělské a potravinářské politice státu a EU jsou jakékoliv odhady spíše spekulacemi, protože úřednická rozhodnutí lze těžko předvídat.
(Bk)
Obr. 1. Nově otevřená stáj ve Slatině nad Úpou
Obr. 2. Dojicí robot
Obr. 3. Detail ramene robotu s kamerovým zaměřovacím systémem