Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Rekonstrukce divadla Archa v Praze

číslo 8-9/2003

Rekonstrukce divadla Archa v Praze

Jedním z nosných oborů firmy ZAT Easy Control Systems, a. s., z Plzně, jsou řídicí systémy jevištní techniky. Pod tímto souhrnným názvem se skrývá množství činností a dodávek, které sice nejsou běžné – přece jen rekonstruovaných divadel není tolik, ale o to jsou zajímavější.

Jevištní technikou se rozumí systémy pro pohyb prvků jeviště a zákulisí: hlavně divadelní tahy, stoly a točny. Dalšími systémy jsou např. opony, propadla, posuvné stěny apod. (Speciální obor je osvětlovací technika divadel. Také v něm se angažujeme dodávkami špičkové techniky firmy ADB, ale o tom budeme informovat jindy.)

Každý prvek těchto systémů se skládá z pohonu, tj. hydraulického, asynchronního či stejnosměrného motoru, s příslušným výkonovým prvkem – měničem frekvence, řízeným usměrňovačem nebo také jen stykačem, a popř. z čidla měření polohy. Akční člen a čidlo jsou zapojeny do systému automatického řízení a regulace, které jsou v případě řídicích systémů ZAT Easy Control Systems na bázi průmyslového PC. Prostřednictvím PC může obsluha sledovat polohu jednotlivých prvků, zadávat jim povely, a to jak samostatně, tak ve skupinách, a připravovat a následně spouštět připravené sekvence pohybů (tzv. proměny) podle požadavků režiséra. Tím je do značné míry umožněna automatizace průběhu představení – ovšem na rozdíl od automatizovaných systémů řízení výroby je zde dohled obsluhy nutností a zákonem, protože na rozdíl od výrobní haly na jevišti spolupracuje technika s živými herci.

Popsaných systémů instalovala firma ZAT Easy Control Systems již velký počet: např. v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, Městském divadle v Ústí nad Labem, Stavovském divadle atd. V Národním divadle v Praze jsou instalovány systémy snímání polohy od ZAT Easy Control Systems v rámci stávajícího řídicího systému firmy Rexroth.

Poslední dvě velké rekonstrukce byly realizovány také v Praze. V loňském roce na podzim to bylo Švandovo divadlo na Smíchově, kde se uskutečnila kompletní rekonstrukce budovy – jeviště, hlediště i technické zázemí (o této aplikaci jsme psali v časopise Automa 2003, č. 3, str. 37) a v letošním roce rekonstrukce divadla Archa.

Obr. 1.

Tato akce měla dramatickou historii: V loňském roce měla být uskutečněna částečná rekonstrukce jevištní techniky po osmi letech (v roce 1994 jsme se podíleli na vytvoření systémů jevištní techniky v rámci vzniku divadla Archa), ale těsně před dokončením v srpnu 2002 postihly Prahu záplavy, které poničily mnoho divadel, včetně divadla Archa. Jako další pražská divadla, i toto se nachází pod úrovní země, a jeho zaplavení tak nepřišlo shora, ale zdola; pohledy na tehdejší stav si mohou zájemci prohlédnout na http://www.archatheatre.cz Díky heroickému úsilí především lidí z divadla, ale i dalších – projektantů, stavebníků, dodavatelů zařízení – se podařilo začít a do zahájení sezóny dokončit novou rekonstrukci, pochopitelně v daleko větším rozsahu. Naše dodávka při letošní rekonstrukci se tak rozšířila na dodávku a montáž nové rozvodny řízení jevištní techniky (velký sál: patnáct stolů, osmnáct přemístitelných bodových tahů, sedm prospektových tahů; malý sál: stropy, bodové tahy; obr. 1), řídicí systém a nový ovládací pult v místnosti režie. Související činností byla např. výměna čidel a elektroniky pro měření polohy stolů, kompletní inovace řídicích systémů v malém a velkém sále, doplnění regulace rychlosti jízdy pro prospektové tahy atd.

Z divadelního i technického hlediska je divadlo Archa velmi speciální – nemá pevné rozdělení na jeviště a hlediště. Pomocí polohovaných stolů, které tvoří plochu velkého sálu, je možné vytvořit množství sestav od amfiteátru, přes „běžné“ divadlo až po zcela „nahodilé“ rozmístění. Nad celou plochou sálu je rozmístěno čtyřicet přípojných míst pro osmnáct bodových neregulovaných tahů a to vše je doplněno pěti regulovanými a dvěma neregulovanými prospektovými tahy a osvětlovacími bateriemi. Jde tedy o sestavu pohonů zcela odlišnou od sestavy v jiných divadlech. Proto musel být řídicí systém uzpůsoben např. k tomu, aby dokázal polohovat stoly s přesností na milimetry a s neregulovanými tahy uměl téměř totéž, co v jiných divadlech dělají tahy regulované – např. synchronní regulovanou jízdu. Protože Archa není repertoárové divadlo, je navíc kladen velký důraz na operativnost řídicího systému (resp. jeho uživatelského rozhraní), takže byl vytvořen i operátorský modul, který umožňuje současně ovládat všechny typy pohonů.

Obr. 2.

Technické řešení je postaveno na osvědčeném řídicím průmyslovém počítači, v němž je instalován systém ProConT doplněný moduly TAEXT a TAMON (speciální moduly pro řízení a monitorování jevištní techniky). Pro prospektové tahy je počítač tradičně vybaven vstupně-výstupními kartami, ale pro ovládání tahů a stolů jsou určeny dvě distribuované jednotky na bázi PLC SAIA s přibližně dvěma sty digitálními vstupy a výstupy, připojené k řídicím počítačům přes komunikační linku RS-485. Tento přístup umožnil realizovat jednoduché řešení redundance řídicího počítače – jsou instalovány dva identické počítače, hlavní a záložní, přičemž obsluha určuje, který bude aktivní. Je totiž jednodušší přepínat komunikační linku než stovky digitálních signálů. Absolutní měření polohy je řešeno dvojím způsobem: u stolů a nově u prospektových tahů je to prostřednictvím modulů ECM220 a IRC firmy Larm a u tahů, které nebyly zasaženy povodní, zůstaly původní moduly PS1 a také IRC firmy Larm. To způsobilo drobnou komplikaci, protože každý typ modulu má svůj protokol, a tudíž musel být rozšířen počet komunikačních linek (spolu s komunikací na PLC SAIA celkem na tři druhy linek). Řídicímu počítači je možné dávat povely jak ze standardní klávesnice PC, tak ze speciálního ovládacího pultu (obr. 2). Koncepce pultu vychází z osvědčeného modelu instalovaného ve Švandovo divadle: je poměrně malý, přenosný a k řídicím počítačům, popř. do rozváděčů je připojen sadou kabelů. Pult je vybaven hlavním vypínačem, třemi pákami, přepínačem systémů, indikací relevantních stavů, manuálním ovládáním osvětlovacích baterií (ty nejsou řízeny z počítače), výsuvnou klávesnicí a dalšími nezbytnými prvky. Design pultu i plochého počítačového monitoru byl konzultován s divadlem, takže velmi dobře zapadá do celkové koncepce místnosti režie, kde je umístěn. Kromě toho může být přenesen na druhé ovládací místo na balkoně před touto místností.

Součástí malého sálu jsou pouze posuvné stropy a několik málo přípojných míst pro obdobné přemístitelné tahy jako ve velkém sále, jen s tím rozdílem, že tyto tahy nejsou opatřeny měřením polohy. Pro tuto relativně jednoduchou techniku bylo zvoleno řešení s PLC SAIA (mj. s výhodou náhradních dílů společných s velkým sálem), doplněným přenosným ovládacím pultem s podobným designem jako pult velkého sálu, kde je pouze terminál pro volbu jedoucích pohonů, ovládací tlačítka pro směr nahoru a dolů a indikátory stavu.

Popsaná rekonstrukce postupovala v podstatě od podzimu 2002 do srpna 2003. Na podzim 2003 by mělo divadlo zahájit novou sezónu v „novém kabátě“ – držme jim palce, přejme tradiční „zlomte vaz„! A nám bych si dovolil popřát další takovéto akce, avšak ne jako důsledek rozzlobené přírody, raději na základě moudrého rozhodnutí provozovatelů divadel buď o rekonstrukci, nebo ještě lépe o stavbě nových divadel. Vždyť fungující kultura je zapotřebí a divadlo je jednou z jejích nejvýznamnějších podob.

Ing. Jaroslav Jančík,
ZAT Easy Control Systems, a. s.

ZAT Easy Control Systems, a. s.
Vejprnická 56
318 02 Plzeň
tel.: 377 387 492
fax: 377 386 496
e-mail: easy@easy-ctrl.cz
http://www.easy-ctrl.cz

Inzerce zpět