Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Recenze: Kaizen

číslo 1/2006

Recenze: Kaizen

Imai, M.: Kaizen: metoda, jak zavést úspornější a flexibilnější výrobu v podniku. Computer Press, Brno, 2004, 272 stran, cena 297 Kč/446 Sk, ISBN 80-251-0461-3 (přeloženo z originálního vydání Kaizen: The Key To Japan‘s Competitive Success. McGraw-Hill, 1986, přeložil Vilém Jungmann).

První verze této knihy byla napsána v roce 1986. Japonská ekonomika v té době udržovala vysoké tempo růstu a japonské firmy hrály hlavní roli v globálním podnikatelském prostředí. Před jejím napsáním uskutečnil její autor, Masaaki Imai, rozsáhlý průzkum a pokusil se shrnout všechny poznatky o faktorech úspěchu japonských firem, jako je např. Toyota, NTT (Nippon Telegraph and Telephone), Honda, Canon, Hitachi, Nissan Chemicals atd. Zjistil, že hlavní důvody úspěchu spočívaly spíše v postupném přizpůsobování firem než v razantních inovacích. V knize se čtenář dozví poměrně mnoho o cestě japonských firem k úspěchu i o jejich historii a kultuře, o tom, jak je v Japonsku organizována výroba a že je tam enormní pozornost věnována soustavnému zlepšování. Strategie kaizen je nejdůležitějším pojmem japonského managementu a klíčem k japonskému hospodářskému úspěchu. Slovo kaizen v japonštině znamená zlepšení. V globálním kontextu je již dlouho také zastřešujícím pojmem pro šestnáct manažerských praktik, které se osvědčily v praxi:

Obr. 1.
  • orientace na zákazníky,
  • absolutní řízení kvality (TQC),
  • robotika,
  • kroužky řízení kvality,
  • systém zlepšovacích návrhů,
  • automatizace,
  • disciplína na pracovišti,
  • absolutní údržba výrobních prostředků (TPM),
  • kanban,
  • zdokonalování kvality,
  • právě včas (JIT),
  • žádné kazové zboží,
  • aktivity malých skupin,
  • dobré vztahy management–zaměstnanci,
  • zvyšování produktivity,
  • vývoj nových produktů.

Jako manažerský přístup usiluje metoda kaizen o snižování nákladů a zvyšování produktivity prostřednictvím neustálého zlepšování kvality, a to nejen ve vztahu k samotným výrobkům, ale i výrobním procesům. Na rozdíl od západních manažerů, kteří kladou důraz především na inovace technologického zařízení, je tento japonský přístup založen na nepřetržitém vylepšování výrobních procesů. Teprve až je potenciál metody kaizen „vyčerpán„ a její přínosy začínají marginálně klesat, přiklánějí se japonští manažeři k inovacím techniky.

Kniha je rozdělena do sedmi kapitol a doplněna několika dodatky. První kapitola (Význam pojmu kaizen) seznamuje se základními koncepcemi strategie kaizen a porovnává management zaměřený na proces s managementem zaměřeným na výsledky. V druhé kapitole (Pokrok na Východě a na Západě) je metoda kaizen, zaměřená na postupné změny, porovnávána s technickými inovacemi. Třetí kapitola (Kaizen prostřednictvím absolutní kontroly kvality) se věnuje kontrole kvality, jako jednomu z nejdůležitějších prostředků prosazování strategie kaizen. Obsahem čtvrté kapitoly (Kaizen – praxe) jsou aktivity programu kaizen rozdělené podle zaměření na tři segmenty (management, skupiny, jednotlivci). Pátá kapitola (Řízení kaizen) je věnována mezifunkčnímu řízení a zásadám jeho rozmístění a rovněž dvěma základním koncepcím řízení podporujícího strategii TQC. V šesté kapitole (Přístup kaizen k řešení problémů) jsou analyzovány problémy jakožto potenciály pro zlepšení a možnosti jejich řešení. Závěrečná, sedmá kapitola (Změna podnikové kultury) se zabývá vlivem strategie kaizen na firemní kulturu s cílem uspokojit zákazníka. Obsahem dodatků jsou kontrolní seznamy aktivit, kroků, otázek, nástrojů řešení problému podle strategie kaizen, Demingovy ceny a činnosti v rámci programu kaizen u firmy Canon. Kniha ilustruje použití metody kaizen na více než 100 živých příkladech a obsahuje patnáct podnikových případových studií.

Recenzovaná kniha v žádném případě není psána jako podrobná příručka pro manažery zavádějící praktiky podle strategie kaizen ve svých firmách. Jde spíše o nástin základních principů filozofie kaizen, kdy důraz je kladen na absolutní chápání kvality. To znamená, že se kvalita musí týkat všech – vrcholného vedení i řadových dělníků, veškerých funkčních útvarů – při současném zahrnutí nákladů, plánování, navrhování nových výrobků, osobního rozvoje personálu i odběratelsko-dodavatelských vztahů. Autor se rovněž věnuje metodě kaizen ze strategického pohledu, resp. tomu, jak ji celopodnikově zavádět s ohledem na podnikovou kulturu, jak hodnotit úspěšnost zavádění a jak zajistit mezifunkční řízení. Výklad je doplněn mnoha konkrétními příklady z praxe, na kterých jsou demonstrovány přínosy strategie kaizen v různých japonských firmách a současně jsou vyzdviženy rozdíly mezi východním a západním myšlením a kulturou. Značný rozdíl je spatřován také v orientaci západního managementu pouze na výsledky, na rozdíl od převažujícího procesního zaměření japonského managementu. Přestože je použití metody kaizen ukázáno většinou na zkušenostech průmyslových podniků, lze ji uplatnit i ve sféře služeb, vládních organizací apod.

Manažerské koncepce strategie kaizen zkoumaly i nejaponské firmy a využily ji jako rámec pro rozvoj vlastních manažerských struktur. Prostřednictvím knihy se lze nejen poučit o japonské kultuře a japonském manažerském stylu, ale také pochopit historii vývoje managementu. Většina manažerských koncepcí používaných v jiných zemích je totiž založena na postupech japonských firem (např. TQC, procesně orientovaný management a strategie výzkumu a vývoje). Po přečtení knihy je čtenář dosti dobře informován o rozdílech mezi západní a japonskou pracovní kulturou. Proto je vhodná také pro zájemce o podnikání či užší spolupráci s japonskými firmami.

Kniha Kaizen je velmi známá a často citovaná, ale její největší předností není teorie. Vzhledem k její slávě je cenné si ji přečíst. Jistě neudělá z průměrného vedoucího velkého vůdce, ale metoda kaizen je užitečným doplňkem výbavy každého manažera. Pohled autora na rozdíly mezi Japonskem a Západem je však spíše zjednodušující. Za téměř dvacet let, které uplynuly od napsání knihy, se úplně změnilo podnikatelské prostředí, změnila se i konkurence a chování spotřebitelů, a proto některé tehdejší koncepce již nejsou použitelné. Také neúspěchy některých japonských firem během ekonomické recese ukázaly, že některé uvedené strategie nefungují. Většina amerických podnikatelů se již neobává tzv. japonského zázraku. Mezinárodní pozornost se posunula od Japonska, přes Čínu do Evropy. Mnoho japonských firem nyní vzhlíží k USA jako ke zdroji prostředků pro rekapitalizaci a manažerskou podporu.

Tak proč tedy je tato kniha o manažerských technikách stále tak důležitá? Především proto, že soustavné zlepšování a snaha o štíhlou výrobu (lean manufacturing) se staly univerzálními manažerskými nástroji, které nejsou omezeny na jedinou zemi, a kniha představuje dobrý úvod do této problematiky. S dnešním zaměřením na realizaci se lze s touto problematikou setkávat stále častěji. Pochopit podstatu soustavného zlepšování je navíc důležité také v souvislosti s širší změnou firmy. Z knihy se lze poučit i o výhodách a nevýhodách postupných změn v porovnání s radikálními změnami. Takovéto znalosti potřebuje každý, kdo i jen uvažuje o změnách ve své firmě.

Nelze tedy příliš namítat k výběru tématu knihy – strategie kaizen je bezesporu stále aktuální a je nedílnou součástí systému štíhlých výrob i metod six sigma, které v posledním desetiletí dominují řízení výrobních systémů. Aktuálnost však do značné míry postrádají příklady a studie z praxe, jež jsou v knize uvedeny. Příklady úspěšných implementací strategie kaizen z konce 70. a počátku 80. let minulého století ve čtenáři vyvolávají pochybnosti o tom, zda je možné obdobně strategii kaizen implementovat i v současné, dynamicky se vyvíjející době. Mimoto se některé pasáže knihy zdají být hůře čitelné (to může být důsledkem někdy krkolomného či doslovného překladu do českého jazyka) a uváděná fakta se často v knize opakují. Glosář na začátku knihy je zbytečně uveden dvakrát (jednou řazený podle českých pojmů a jednou podle anglických). Některé pojmy jsou vysvětleny dost mlhavě a nejasně a byl by vhodný jejich podrobnější popis. V knize se rovněž objevuje několik faktických chyb a nepřesností v terminologii a pozorný čtenář si nemůže nevšimnout i pravopisných chyb. Přesto je kniha pro výrobní manažery dobrým zdrojem informací o filozofii kaizen a vhodným doplňkem k současným publikacím, které se dotýkají nových systémů řízení výroby na principech lean manufacturing.

Knihu Kaizen lze určitě doporučit k přečtení. Je dobrým úvodem do hlavních témat v oblasti soustavného zlepšování a je zdrojem mnoha myšlenek citovaných a popř. rozváděných v dalších publikacích. Obsahuje všechny relevantní aspekty filozofie kaizen a její implementace. Přečíst si ji je užitečné pro každého, kdo chce znát základy soustavného zlepšování výrobních procesů. Nelze od ní očekávat, že poskytne plán implementace strategie kaizen v konkrétní firmě krok za krokem. Ona ale dá něco lepšího: umožní čtenáři pochopit, jak si sestavit vlastní plán implementace. Je dobrým základem pro diskusi. Nikdy nepochopíte vše po přečtení právě jediné knihy. Ta vám jen poskytne množství poznatků pro pochopení koncepcí, avšak pouze vlastní aktivita a zapojení vám mohou dát více. Přestože Kaizen je dobrá kniha, určitě pocítíte potřebu přečíst si i další publikace o dané problematice. Její předností je skutečnost, že vyvolává netrpělivou potřebu poznat více a vyřešit tu skládanku. Žádný autor to za vás neudělá, to je vaše příležitost.

Petr Fiala