Aktuální vydání

celé číslo

11

2020

Systémy řízení výroby a výrobních podniků

Elektrické, pneumatické a hydraulické pohony

celé číslo

Recenze: Inteligentní dopravní systémy

číslo 4/2003

Recenze: Inteligentní dopravní systémy

PŘIBYL, P. – SVÍTEK, M.: Inteligentní dopravní systémy. BEN, Praha 2001. 544 stran, doporučená cena 499 Kč.

Řada pracovníků v automatizaci se v té či oné míře setkává s dosud ne příliš zakotveným pojmem dopravní telematika a mnohým z nich není jasné, co vlastně je náplní tohoto pojmu. Současně se objevuje nová disciplína, označovaná jako inteligentní dopravní systémy, která se s dopravní telematikou do značné míry překrývá.

Obr. 1.

Čím se tyto nové disciplíny zabývají? Pod dopravní infrastrukturou jsme donedávna chápali pouze dopravní cesty – tedy silnice, železnice, mosty, tunely atd., a vše ostatní, co k nim zejména ze stavební stránky patří. Prudký rozvoj číslicové a řídicí techniky a s ním svázaný rozvoj komunikační techniky způsobily, že k této „stavební části dopravní infrastruktury“ přibyla „informační část“ . Tato informační část se zabývá řízením dopravních toků, zvyšováním bezpečnosti komunikací, navigací, informováním účastníků dopravy apod. Pro informační složku dopravní infrastruktury se ujal název dopravní telematika, používaný spíše v Evropě, který se do značné míry překrývá s termínem inteligentní dopravní systémy, používaným zejména v USA a Kanadě.

Není zatím příliš mnoho pramenů (a v české odborné literatuře už vůbec ne), kde by se zájemce mohl seznámit se základní problematikou tohoto do značné míry nového oboru. Rozsáhlý přehled o tom, co do dopravní telematiky patří a čím se telematika (či inteligentní dopravní systémy) zabývá, poskytuje kniha P. Přibyla a M. Svítka Inteligentní dopravní systémy.

Kniha o 544 stranách je rozčleněna do čtrnácti kapitol. V úvodní kapitole je vysvětleno, čím se dopravní telematika zabývá a jaké jsou základní subsystémy různých dopravních systémů. Obsahem druhé kapitoly, vzhledem k její důležitosti poměrně rozsáhlé, je řízení individuální automobilové dopravy v městských aglomeracích. Třetí kapitola je věnována specifické problematice řízení městské hromadné dopravy. Otázkami parkování se zabývá čtvrtá kapitola a náplní páté kapitoly je řízení dopravních toků na silničních komunikacích mimo město. Tématem šesté a sedmé kapitoly je problematika efektivního informování řidiče o aktuální dopravní situaci, úzce spojená s otázkami navigace v silniční síti. Osmá kapitola zahrnuje elektronické systémy vybírání různých dopravních poplatků. Devátá kapitola je věnována otázkám telematického vybavení samotného vozidla (označovaného potom jako „inteligentní vozidlo“). Otázky bezpečnostních systémů v silniční dopravě jsou poněkud stručněji probrány v desáté kapitole.

Poměrně rozsáhlá je jedenáctá kapitola, jež je orientována na použití telekomunikační techniky pro telematické aplikace. Specifickou problematikou řízení a bezpečnosti dopravy v tunelech se zabývá dvanáctá kapitola. Závěrečné dvě kapitoly jsou věnovány standardizaci v oblasti dopravní telematiky v národním i mezinárodním měřítku, což je vzhledem ke globálnímu charakteru dopravy otázka zásadní důležitosti.

Uvedená publikace má velmi široký záběr a pokrývá téměř celou oblast dopravní telematiky v silniční dopravě. V některém čtenáři může vyvolat mylný dojem, že dopravní telematika se týká jen silniční dopravy. Tam nalézá nejširší uplatnění, ale týká se také kolejové dopravy. Telematika proniká i na velmi konzervativní železnice, ale zejména do městské kolejové dopravy. Plně automatické linky metra zahájily svůj provoz v Japonsku, ale už je možné se s nimi setkat v evropských městech, např. v Londýně. Do silniční dopravy naproti tomu přecházejí mnohé telematické systémy, které se již delší dobu používají v letecké dopravě, zejména systémy navigační. Je jasné, že publikace, jež by měla zachytit i tyto aplikace, by musela mít přinejmenším dvojnásobný rozsah.

Kniha je určena především uživatelům telematických systémů, tedy dopravním technikům, takže nepředpokládá žádné speciální vzdělání v elektrotechnice a v číslicové technice. Některé kapitoly, zejména ty, které se týkají řízení individuální automobilové dopravy, mohou být velmi užitečné i pro návrh telematických zařízení. Naproti tomu, pro čtenáře, jenž není obeznámen s dopravní problematikou, by bylo jistě velmi užitečné uvést na několika řádcích na začátku přehled definic základních proměnných dopravního proudu, které se dále v publikaci používají. Některé kapitoly jsou při daném rozsahu knihy nutně příliš stručné a zdaleka nepokrývají celou tematiku. To je např. kapitola zabývající se inteligentním vozidlem, což je téma, které by vyžadovalo samostatnou publikaci podobného rozsahu.

Kniha je napsána velmi přehledně, čtenář se v ní velmi dobře orientuje. Užitečnou pomůckou je seznam použitých zkratek, uvedený na začátku knihy, bez nějž by byl čtenář, který nestuduje knihu systematicky, doslova ztracen. Bohužel kniha trpí chronickým neduhem většiny českých odborných knih (ve srovnání s odbornými knihami anglosaského či německého původu), a sice málo podrobným rejstříkem. Vzhledem k velmi širokému záběru publikace a velkému počtu názvů různých komerčních produktů (ale i odborných termínů) by poněkud podrobnější rejstřík, který by přidal dvě nebo tři stránky, výrazně zvýšil užitečnost celé knihy.

Jak bylo již řečeno, kniha je převážně určena dopravním technikům. Avšak lze ji z několika důvodů doporučit každému, kdo se zabývá automatizační technikou. Téměř každý z nás jezdí v autě. Přirozená zvídavost technika by jej měla vést ke snaze porozumět tomu, co s ním jako s řidičem všechna ta nová telematická zařízení „provádějí“.

Dopravní telematika je výzvou zejména pro mladší generaci automatizačních techniků. V posledních několika letech prošla silniční doprava významnými kvalitativními změnami. Více než sto let jezdila všechna auta s Boschovým regulátorem předstihu, který bylo možné kdykoliv na cestě opravit pouhým šroubovákem, a dnes máme auto plné procesorů a bez příslušného softwarového vybavení ho ani nedokážeme nastartovat. Vývoj automobilové dopravy v jistém smyslu sleduje vývoj letecké dopravy a řídicí a telekomunikační systémy budou stále více doplňovat a nahrazovat systémy mechanické. Uvědomíme-li si, že se na světě každý rok spotřebuje pracovní doba deseti milionů člověkoroků na manuální řízení automobilů, je zřejmé, že tlak na automatizaci v této oblasti bude značný a že se zde vzhledem k rozsahu automobilové dopravy otevírá nová a rozsáhlá aplikační oblast. Recenzovaná knížka nabízí základní informace, jak být při tom.

doc. Ing. Petr Vysoký, CSc.,
katedra řídicí techniky a telematiky,
Dopravní fakulta ČVUT

Inzerce zpět