Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Recenze: Automatizace a automatizační technika

číslo 5/2002

Recenze: Automatizace a automatizační technika

Díl 1.: LACKO, B. – BENEŠ, P. – MAIXNER, L. – ŠMEJKAL, L.: Systémové pojetí automatizace.
96 stran, ISBN 80-7226-246-7, doporučená cena 95 Kč.
Díl 2.: VORÁČEK, R. – ANDRÝSEK, F. – BRÝDL, Z. – KOHOUT, L. – ŠMEJKAL, L.: Automatické řízení.
224 stran, ISBN 80-7226-247-5, doporučená cena 197 Kč.
Díl 3.: BENEŠ, P. – CHLEBNÝ, J. – LANGER, J. – MARTINÁSKOVÁ, M. – VORÁČEK, R.: Prostředky automatizační techniky.
253 stran, ISBN 80-7226-248-3, doporučená cena 197 Kč.
Díl 4.: OPLATEK, F. – LUNER, M. – OSOBA, J. – SVOBODA, K. – ŠMEJKAL, L.: Automatické systémy.
165 stran, ISBN 80-7226-249-1, doporučená cena 170 Kč.
Praha, Computer Press 2000, první vydání, ve čtyřech dílech formátu blízkého A5

Kniha vznikla v reakci na skutečnost, že v současné době není k dispozici ucelený učební text pro podporu výuky automatizace na středních a vyšších odborných školách. Vedení Českomoravského sdružení pro automatizaci (ČMSA) proto soustředilo skupinu odborníků, kteří vypracovali výrazně encyklopedicky pojatou učebnici, jejímž cílem je podpořit výuku předmětů Automatizace a Automatizační technika, ovšem s podstatně širší nabídkou tematických okruhů, než vyžadují osnovy. Přitom se ponechává na učiteli, jak dalece dokáže tuto nabídku využít, protože bude muset čelit omezeným znalostem žáků především z matematiky, popř. i z fyziky.

Prvotní cíle souboru čtyř knih jsou, podle předmluvy k prvnímu dílu: objasnit účel, význam a cíle automatizace v současném světě, aby absolventi SOŠ a VOŠ mohli zaujímat správné postoje k jejímu využívání u nás i v zahraničí; popsat proces návrhu a realizace automatizačních zařízení, aby se na něm absolventi mohli aktivně podílet v praxi; představit základní principy automatů a automatického řízení; podat výklad základních pojmů a poskytnout přehled o základním sortimentu automatizačních prostředků; v neposlední řadě také motivovat alespoň některé žáky středních a vyšších odborných škol k hlubšímu zájmu o tento obor a k jeho případnému dalšímu studiu nebo k výkonu některé z profesí s tímto oborem spjatých.

V prvním dílu, s názvem Systémové pojetí automatizace, se autoři vynasnažili představit automatizaci v souvislosti s vývojem lidské společnosti, popsat důvody k zavádění automatizace z pohledu tržní ekonomiky, zdůraznit význam a potřebu systémových řešení při zavádění automatizace, ukázat na obecné principy řízení tak, jak je popisuje kybernetika, a vyjmenovat některé problémy, které automatizace přináší, a přiblížit jejich řešení. Výklad, jenž se čtenáři nabízí v prvním svazku knihy, je do značné míry povšechný a poskytuje mu zejména přehledové informace. Je samozřejmě možné tento výklad využít ve výuce a z přednesených poznatků žáky (uvědomme si zde, že má jít o žáky učilišt’ a o studenty nejvýše na úrovni bakalářů) také zkoušet. Jejich znalosti však jen stěží budou opřeny o reálné představy o souvislostech, ale spíše jen o úryvky výkladu, které jim utkvěly v paměti.

Druhý díl, nazvaný Automatické řízení, začíná opět stručnou předmluvou, v níž je zopakováno rozdělení látky do čtyř dílů knihy, přičemž druhý díl nabízí přehled spojité i nespojité automatické regulace, základy kombinační a sekvenční logiky, logických obvodů a fuzzy logiky. Stejně jako u prvního dílu, i zde se předpokládá, že studentům budou vykládány jen některé partie, jež vybere vyučující.

Druhý díl obsahuje mnohem konkrétnější a také detailnější poznatky než díl první, což umožňuje studujícím, aby si přednesenou látku dostatečně podrobně promysleli a nezůstali odkázáni pouze na svou (motorickou) paměť. Na výkladu je zřejmá snaha čtenáře co nejméně „zatěžovat“ matematikou. To však nemusí být, a v dané souvislosti také spíše není, přínosem, protože matematika je vynikajícím nástrojem, který velmi usnadňuje řešení právě těch úloh, které se vyskytují v souvislosti s teorií automatického řízení. Jestliže se vyučující rozhodne tento nástroj nevyužít, a neřekne přitom ani, co to je např. diferenciální rovnice a co to znamená tuto rovnici řešit, odsuzuje se tak k použití postupů, které si budou žáci jen obtížně vybavovat z paměti a které si zpravidla nebudou schopni odvodit s použitím dosavadních poznatků.

Třetí díl knihy, Prostředky automatizační techniky, mi připadá z celého souboru nejzdařilejší. Výklad se zde opírá především o vysvětlení fyzikálních principů a technických řešení mnoha zařízení. Je podán dostatečně podrobně a s doprovodem obrázků a matematických vztahů, názorně, srozumitelně a také stručně. Nechci žalovat na autory, nýbrž jim spíše přičítám k dobru, že v tichosti upustili od násilné „dematematizace“ textu, čímž možná přimějí čtenáře, aby se seznámili s něčím z toho, čeho měli zůstat ušetřeni při studiu prvního a zejména druhého dílu knihy, a získali tak velmi mnoho na kvalitě výkladu. Pokrokem v uspořádání knihy rovněž je, že ve třetím dílu se objevuje číslování rovnic (v následujícím, čtvrtém dílu již žádné nejsou).

Poslední díl souboru, čtvrtý, nese název Automatické systémy. Rozdělení jeho úvodu na tři úvodní podkapitoly – Od mechanizace k automatizaci, Výrobní koncepce a automatizace, Znaky výrobního závodu budoucnosti – dobře vystihuje vlastní obsah dílu, naznačujícího, co si čtenář může od budoucího vývoje automatizace slibovat.

Kniha jako celek přináší rozsáhlý soubor informací a významně usnadní vyučujícím předmětů z oboru automatizace jejich práci. Podávaný výklad považuji za správný, bez výrazných věcných nesprávností a chyb. Pro studující nejsnadnějším způsobem, jak se seznámit s fakty uvedenými v knize, je studovat ji po absolvování předběžného výkladu vyučujícím.

S tím bohužel souvisejí některé nedostatky, jimiž kniha trpí. Jde předně o určení knihy pro příliš široké spektrum čtenářů – počínaje žáky středních (tedy i učňovských) škol na jedné straně a studenty vyšších odborných škol (tedy i bakalářských studijních programů na vysokých školách) na straně druhé. Dalším nedostatkem knihy, který zřejmě původně měl být její předností, je velmi široký rozsah předkládané látky, kdy kromě hlavních témat je čtenáři předkládán ještě mimořádně široký rozsah okrajových témat a souvislostí; kromě toho se současně početnému autorskému kolektivu občas nepodařilo vyhnout se duplicitnímu výkladu. Výsledkem je úctyhodná publikace o celkovém objemu 738 stran. Zde se vnucuje otázka, jaký zlomek obsahu knihy může být ve školách skutečně probrán. Za těchto okolností zřejmě nemá smysl zabývat se ještě drobnými nedostatky formálními (jichž je naštěstí jen málo), a proto podotýkám pouze, že v celé knize, ani v jednotlivých dílech, není sjednoceno značení veličin a nejsou uvedeny jejich rejstříky.

I při vědomí určitých připomínek si vážím rozhodnutí ČMSA vytvořit kolektiv, který připravil tuto knihu, a rozhodnutí knižního nakladatelství ji vydat, a mohu konstatovat, že vytyčených cílů se jim v zásadě podařilo dosáhnout. Čtenářům doporučuji, aby využili poskytnuté příležitosti a ve vlastním zájmu věnovali knize Automatizace a automatizační technika náležitou pozornost.

doc. Ing. Zdeněk Malec, CSc.,
Ústav automatizace a měřicí techniky,
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, Brno

Inzerce zpět