Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

Recenze: Agentovo orientovaná simulácia dopravných uzlov

Recenze: Agentovo orientovaná simulácia dopravných uzlov

Kavička, A. – Klima, V. – Adamko, N.: Agentovo orientovaná simulácia dopravných uzlov. Ediční řada Monografie, vydavatelství Žilinské univerzity EDIS, 2005, 210 str., 270 Sk.

Tato slovensky psaná publikace o simulaci má na zadní straně desek stručný popis, který začíná větou: „Predmetom monografie je metodika vytvárania prakticky použiteľných simulačných modelov zložitých obslužných systémov, hlavne však modelov dopravných uzlov ako systémov s dominantou alebo prevažujúcou funkciou premiestňovania dopravných prvkov.“ Tato věta skutečně výstižně charakterizuje obsah i účel knihy. Přestože je úplně v závěru zaměřena na železniční dopravu (detailní příklad v sedmé kapitole) a pod vlivem požadavků železniční dopravy vznikla, může velmi mnoho říci nejen těm, kdo se zabývají např. operační dopravou ve výrobních systémech, ale i všem, kterých se týká problematika navrhování a řízení složitých systémů. Mnoho z toho, co je v knize uvedeno, lze aplikovat i mimo simulaci dopravních systémů. Jde zejména o dnes aktuální až módní trend použití agentů, k němuž přispívají zejména kapitoly třetí a čtvrtá. Třetí kapitola velmi dobře vymezuje profesionální význam termínu agent (včetně klasifikace a úzkého vztahu k simulaci), čtvrtá kapitola je spíše zaměřena na synchronizaci agentů, včetně jejich funkce v animaci simulačních pokusů a studií. Před zde zmíněným výkladem je ještě ve druhé kapitole pojednáno o simulaci zcela obecně (co přesně znamená a kdy, jak a proč ji aplikovat) a v úplně první kapitole je provedena jakási systémová analýza seřaďovacího nádraží. Ačkoliv se může tato kapitola na první ohled zdát příliš specializovaná (má interpretaci v příkladě uvedeném v sedmé kapitole), může být užitečná pro každého, kdo chce aplikovat techniku simulace, neboť snad každý něco ví o vlacích, vagonech a kolejích a může náplň kapitoly brát jako podněty pro analýzu i jiných systémů, od těch železničních někdy dost vzdálených.

Za publikací se skrývá množství práce, jejíž těžiště je obsaženo v páté kapitole. Autoři totiž pro implementaci agentů použili jazyk Pascal, který je na jedné straně oblíbený (i pro svou mnohaletou tradici) a rozšířený, ale na druhé straně nikdy nebyl a není orientován na agentovou programovací techniku. Autoři museli to, co je pro agenty charakteristické, totiž jejich iniciativnost a dynamiku, naprogramovat pomocí Petriho sítí. Tato kapitola bude asi nejtěžší pro čtení ze strany těch, kdo se Petriho sítěmi profesionálně nezabývají. Takové čtenáře ovšem lze uklidnit radou, ať z případných těžkostí nejsou smutní, neboť existují programovací prostředky (zatím u nás velmi málo rozšířené, často i zcela nové a drahé), které dovolují Petriho sítě obejít.

Pokud vím, autoři své poznatky uplatnili při navrhování železničních struktur i pro dopravní společnosti např. ve Švýcarsku a v Číně, takže obsah knihy je podložen skutečně seriózními zkušenostmi a je daleko od planého „akademizování“.

Kniha má 210 stránek, bohatý seznam literatury (90 titulů), abecední rejstřík odborných termínů a tabulku použitých symbolů (uplatněných zejména v pojednání o Petriho sítích). Má šestnáct tabulek a 46 obrázků, z nichž většina je barevných a velmi názorných. A pro ty, kdo jen trochu znají programovací jazyk Pascal nebo alespoň hlavní zvyklosti algoritmického programování, je v knize 40 stránek zdrojového kódu v uvedeném jazyku.

Zájemcům také doporučujeme nahlédnout na internetovou stránku http://frdsa.fri.utc.sk/AgentSimYard, kde o knize mohou získat další informace.

Evžen Kindler