Aktuální vydání

celé číslo

01

2020

Operátorské panely, HMI, SCADA

celé číslo

Průzkum názorů evropských firem na ochranu životního prostředí

Společnost Logica zadala v létě 2008 průzkum, v němž zjišťovala názory evropských firem na energeticky úspornou výrobu a snižování emisí skleníkových plynů. Průzkum provedla nezávislá společnost Coleman Parkers Research. Ve výsledcích průzkumu jsou statisticky zpracovány údaje poskytnuté vedoucími pracovníky firem z Velké Británie, Francie, Německa, Nizozemí a Švédska. Celkem se průzkumu zúčastnilo 201 firem.
 

Ochrana životního prostředí − šance, nebo přítěž pro podnikání?

Tak, jak se průmyslové podniky musí smířit s daněmi, musí se smířit i s restrikcemi v oblasti ochrany životního prostředí a především omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Potěšitelné je, že podle průzkumu zadaného firmou Logica 57 % dotázaných firem (ve Švédsku dokonce 85 % firem) vidí ve výrobě šetrné k životnímu prostředí podnikatelskou šanci. Na druhém pólu je Francie, kde více firem vnímá ochranu životního prostředí jako hrozbu. Naproti tomu ale většina firem přiznává, že splnit omezující limity dané předpisy EU představuje finanční zátěž – zvláště se to týká firem, které působí v energetice nebo jsou s ní těsně spojeny. Průměr číselného odhadu nákladů na splnění limitů a kvót EU je podle průzkumu 5,7 % ročního obratu; nejvyšší byl tento odhad v Německu a ve Francii (shodně 9 %).
 
93 % dotázaných očekává, že ceny energie v budoucnu porostou, a tři čtvrtiny z nich jsou přesvědčeny, že poroste i cena emisních povolenek. Je trochu s podivem, že jen polovina firem má zpracovánu strategii, jak se s možným rychlým růstem cen energie a poplatků za emise vypořádat; ostatní jako by nechávali své podnikání napospas nepříznivému cenovému vývoji, přestože připouštějí, že může být velmi rychlý a dramatický.
 

Volání po společném postupu

Evropští podnikatelé v 86 % soudí, že v otázkách omezování energetické náročnosti výroby a snižování emisí existují mezi národními vládami a Evropskou unií rozpory. Současně volají po jednotném postupu, protože nesoulad národních a evropských koncepcí může být příčinou zbytečného růstu finančních nákladů. Omezování energetické náročnosti a snižování emisí ale nejsou jen otázkami národních a evropských restrikcí. Podnikatelé uvádějí, že výroba ohleduplná k životnímu prostředí představuje konkurenční výhodu na trhu (96 %) a že je oceňována investory a akcionáři (86 %).
 
Velká část oslovených podnikatelů soudí, že jediná správná cesta k výrobě s nízkou spotřebou energie a minimálními emisemi spočívá ve společném postupu evropských i národních institucí i samotných podnikatelů.
 
Téměř tři čtvrtiny podnikatelů (74 %) uvedly, že jejich podniky už udělaly podstatné kroky k redukci emisí skleníkových plynů. Přesto existuje ještě dostatek prostoru k dalšímu pozitivnímu vývoji.
 
Pro 57 % firem je otázka snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů spojena především s regulačními opatřeními a politikou společenské odpovědnosti, nikoliv přímo s možností snižování nákladů a zvyšování efektivity. Podnikatelé si stěžují, že místo využívání zajímavých příležitostí mnohdy bojují s přemírou byrokracie.
 

Klíčová role moderní techniky a informačních systémů

Celých 92 % podnikatelů uvedlo, že další snižování energetické náročnosti výroby je spojeno s potřebou investic do nové techniky, včetně měření, automatizace a informačních systémů. 74 % podniků v průzkumu přiznalo, že nemají dostatečné technické prostředky, aby důvěryhodně změřily dopady své výroby na životní prostředí, a 72 % z nich by uvítalo řídicí a informační systémy, které by jim pomohly sledovat a řídit výrobu tak, aby se nedostaly k hranicím regulačních kvót. Přitom podnikatelé očekávají, že vývoj této techniky a systémů bude podporován jak EU, tak jednotlivými státy, popř. jimi bude tato technika dokonce provozována a spolufinancována (monitoring emisí, geografické informační systémy).
 
Od podniků, které jsou součástí evropského systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, se vyžaduje, aby v pravidelných intervalech vydávaly zprávu o objemu emisí skleníkových plynů. Nesplnění této povinnosti je spojeno s finančním postihem. Mnohé firmy ale používají pro tvorbu těchto hlášení ne zcela vyhovující tabulkové systémy, náchylné k chybám. Potřeba mít odpovídající softwarový systém, který dokáže spolehlivě sbírat data, verifikovat je a automaticky tvořit sestavy hlášení, je evidentní.
 
Dlužno podotknout, že jen jedna třetina respondentů uvádí požadavky spojené s omezováním emisí skleníkových plynů na prvním místě mezi regulatorními požadavky, které je nutné plnit. Nová technika a informační systémy ale dokážou pomoci i s plněním dalších legislativních požadavků, ať jde o kvalitu výroby, bezpečnost nebo dokladovatelnost.
 

Klíč k úspěchu

Zpočátku bylo dodržování limitů vlivu na životní prostředí interní záležitostí každého podniku, který jen podával hlášení příslušným orgánům. Brzy si ale podnikatelé uvědomili, že sdělení o tom, že jejich podnik omezuje svůj negativní vliv na životní prostředí a že jejich produkty jsou vyráběny s ohledem na to, aby při výrobě, spotřebě i likvidaci poškozovaly životní prostředí co nejméně, je zjevnou konkurenční výhodou. 95 % firem v průzkumu uvedlo, že hodlají posílit své aktivity spojené s propagací ohleduplného přístupu k životnímu prostředí. Tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že vytvoření strategie k omezování vlivu výrobních procesů na životní prostředí je významným faktorem pro investory a akcionáře, kteří se rozhodují vložit do podniku své peníze. To jen posiluje potřebu mít vhodnou techniku a systémy pro spolehlivé měření vlivu na životní prostředí a řízení výroby. Stejně potřebné je vytvořit jasná pravidla pro komunikaci se zákazníky, investory a veřejností, aby každý z nich měl přístup ke spolehlivým a aktuálním informacím o tom, jak podnik plní své závazky v oblasti ochrany životního prostředí. Investice do nové techniky a informačních systémů je nejen důležitá pro konkrétní podnik, ale pomáhá budovat důvěru v bezpečnost výroby s ohledem na životní prostředí v celém průmyslovém odvětví.
 

Závěr

Podniky v Evropě se musí vypořádat s mnoha regulatorními požadavky, z nichž značná část je spojena s omezením vlivu na životní prostředí. To s sebou nese nepříjemnou finanční zátěž. Podniky cítí potřebu změn, které by tuto zátěž omezily. Jsou to zejména:
  • nová technika a systémy pro měření vlivu na životní prostředí a řízení výroby tak, aby nebyly překračovány stanovené kvóty,
  • společný postup národních vlád i orgánů EU směřující ke zjednodušení legislativy a snížení finanční zátěže pro podnikatele,
  • posílení komunikace mezi výrobními podniky, zákazníky, investory a veřejností,
  • vývoj nových výrobků méně poškozujících životní prostředí při výrobě, spotřebě a likvidaci a jejich prosazování na trhu,
  • změna pohledu na ochranu životního prostředí
  • podnikatelé by ji neměli vnímat jako hrozbu, ale jako příležitost; regulatorní požadavky spojené s ochranou životního prostředí by měly být podnikateli vnímány jako prioritní.
Klimatické změny jsou jedním z nejvýznamnějších problémů, s nimiž se musí současný svět potýkat. Všichni podnikatelé musí cítit svou odpovědnost za omezování emisí skleníkových plynů. Cílů v této oblasti je nutné dosáhnout rychle a efektivně. Nečinnost není přijatelnou alternativou – zákazníci, investoři i veřejnost chtějí vidět jasné a věrohodné činy.
[Podle dokumentu The Challenges of moving towards a low carbon economy a dalších materiálů společnosti Logica.]
(Bk)
 
Obr. 1. Míra souhlasu s tvrzeními týkajícími se omezování vlivu výroby na životní prostředí
Obr. 2. Jak může rozvoj techniky pomoci při omezování negativních dopadů výroby na životní prostředí?