Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Příležitosti českých firem v jaderné energetice

Již jsme čtenáře časopisu Automa informovali, že ruská společnost Rosatom podepsala v říjnu 2011 s patnácti českými firmami memoranda o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Jednou z těchto firem byla i společnost ZAT, a. s., dodavatel řídicích systémů a automatizační techniky, která má v oboru jaderné energetiky nemalé zkušenosti. Co toto memorandum pro firmu ZAT znamená a jaké jsou možnosti českých firem v oblasti jaderné energetiky? Na tyto otázky odpovídali Ing. Vladislava Česáková, výkonná ředitelka managementu ZAT, a Ing. Ivo Tichý, výkonný ředitel pro obchod a realizace této společnosti. 

Paní ředitelko, pane řediteli, co je obsahem memoranda a proč bylo podepsáno?

IT: Společnost Rosatom je ruská státní korporace, která se zabývá jadernou energetikou a úspěšně staví jaderné elektrárny v Rusku i v jiných zemích. Má zájem podílet se také na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. V podepsaném memorandu ruská strana vyjadřuje svůj zájem spolupracovat s českými firmami, které jsou aktivní v jaderné energetice.

VČ: Zájem Rosatomu o účast na výstavbě nových bloků v Temelíně je velký, ale podepsané memorandum má hlubší podtext. Rosatom má v tuto chvíli uzavřené smlouvy na výstavbu přibližně 25 jaderných bloků nejen v Rusku, ale také v Číně, Indii, Koreji a v dalších zemích. Na tak velký objem práce nemají Rusové vlastní kapacity, a je proto logické, že se poohlížejí po bývalých spolupracovnících v zahraničí.

Od podpisu memoranda uplynulo několik měsíců. V jaké fázi se nyní spolupráce nachází?

IT: Memorandum o spolupráci ještě není objednávka. V současné době se tedy obě strany teprve hlouběji poznávají. Z naší strany jsme Rosatomu nabídli, co jsme schopni pro něj zajistit, a zjišťujeme, jaké jsou požadavky ruského trhu. Rosatom porovnává naši nabídku a nabídky dalších českých firem se svými požadavky a potřebami. Teprve výsledkem tohoto procesu budou první smlouvy o dodávkách.

VČ: Zajímavé na celé věci je, jak velký „tah na bránu“ má ruská strana. První myšlenka vznikla v půlce září a za šest týdnů dokázal Rosatom memoranda připravit, přivést zúčastněné strany k jednání a tato jednání dovést až k podpisu. To je mimořádná rychlost.

Memorandum se tedy netýká jen Temelína, ale jaderné energetiky vůbec. Co je vlastně jeho obsahem?

VČ: Obě strany si slíbily, že budou jednat o smlouvách na dodávku komponent pro jaderné elektrárny typu VVER budované společností Rosatom v Ruské federaci, České republice a v dalších zemích. V memorandu se hovoří také o podpoře výzkumu a vývoje, transferu technologií a školení specialistů pro zajištění projektů v oblasti jaderné energetiky.

IT: Memorandum otevírá českým firmám dveře na východ. České firmy se samy na těchto trzích mohou jen těžko uplatnit a spolupráce s firmou Rosatom jim ušetří značné náklady na vybudování obchodních kontaktů. Podmínkou ovšem je, mít konkurenceschopnou nabídku, bez ní to nejde.

Jak je to podle vašeho názoru s možností exportu investičních celků v oblasti energetiky?

VČ: České, resp. československé firmy měly v této oblasti velké zkušenosti a dobré renomé. To je pryč a nyní se snažíme opuštěné pozice opět obsadit. Některé firmy mají dobré předpoklady být v oblasti velkých energetických projektů úspěšné, ale bude je to stát hodně úsilí. Kde jsme pozici ani know-how neztratili, to jsou dodávky jednotlivých komponent pro energetiku; v této oblasti se české firmy uplatňovaly a uplatňují velmi dobře.

IT: V oblasti klasické energetiky je to vzhledem k silné konkurenci horší než v jaderné energetice. V jaderné energetice jsme kompetence neztratili, ani organizační, ani technické. Například firma Škoda JS se podílí na investičním inženýrinku velkých projektů v Dukovanech nebo Mochovcích.

Co konkrétně může ZAT Rosatomu nabídnout?

VČ: Stručně řečeno, ZAT má s výjimkou ochranných systémů reaktoru veškeré know-how pro návrh, výrobu i servis systémů kontroly a řízení pro reaktory typu VVER a rovněž zkušenosti z dodávek uvedených systémů. Systémy kontroly a řízení pro jaderné elektrárny jsou v ZAT dále rozvíjeny a modernizovány. Tomuto odpovídá i rozsah našich možných dodávek pro společnost Rosatom.

Podle jakého klíče si Rosatom vybíral své potenciální české spolupracovníky?

IT: Hlavní kritéria byly reference a schopnost dodávek.

VČ: V oblasti řídicích systémů pro jadernou energetiku byla naše situace jednodušší v tom, že ZAT jako jejich výrobce nemá v České republice konkurenci. Takže má-li být v Temelíně český řídicí systém, musí to být ten náš, a to je možné jedině tehdy, když ve výběrovém řízení zvítězí konsorcium, na němž se podílí Rosatom. Zvítězí-li jiný uchazeč, budeme se projektu účastnit nanejvýše jako montážní firma, ale ne jako dodavatel řídicího systému.

Co soudíte o německém rozhodnutí odstoupit od jaderné energetiky?

VČ: Mám dojem, že z rozhodování o energetice se vytrácí pragmatismus a stává se z něj politické téma. A to není dobře. Chtěli jsme některá naše zařízení testovat v Německu, ale německý partner nám to rozmluvil, protože bychom naše otestovaná zařízení už nemohli z Německa dovézt zpět.

IT: V Německu jsou vlivné skupiny, profitující z obnovitelných zdrojů a přející si odklon od jádra.

Je podle vás odklon Německa od jaderné energetiky trvalý?

VČ: Jaderné elektrárny, které jsou v provozu, není možné den ze dne odstavit, a po jejich odstavení se o ně někdo musí ještě mnoho let starat. Takže současný odklon Německa od jaderné energetiky neznamená okamžitý konec jaderných elektráren. Nebudou se ovšem stavět nové bloky a je otázka, čím je chce Německo nahradit.

IT: V Německu jsou mnohem lepší podmínky pro využití větrných elektráren než u nás, ale je nutné investovat velké prostředky do přenosové soustavy. Jsou tu i projekty jako výstavba solárních elektráren v Africe a přenos elektřiny do Německa. Zní to sice zvláštně, ale kdo ví. Také je pravda, že Němci už jednou od jaderné energetiky odešli a potom se k ní zase vrátili.

V oblasti jaderné energetiky ale považujeme za perspektivní trhy v Číně, Indii nebo v Rusku. Situace v Německu není rozhodující.

Jaký podíl na obratu společnosti ZAT tvoří dodávky pro jadernou energetiku?

IT: Je to přibližně polovina našeho obratu. Dodáváme také zařízení pro klasickou energetiku, včetně např. řídicích systémů energetických zdrojů na biomasu. Jsme činní i v oboru teplárenství. Kromě energetiky působíme i v dalších oblastech s velkými požadavky na spolehlivost a individuální přizpůsobení řídicích systémů požadavkům zákazníka, jako jsou těžba nerostných surovin, distribuce a skladování zemního plynu, doprava apod.

Děkuji Vám za rozhovor.

Rozhovor vedl Petr Bartošík.

Obr. 1. Ing. Vladislava Česáková, výkonná ředitelka managementu společnosti ZAT, podepisuje memorandum se společností Rosatom; za ruskou stranu memorandum podepsal Alexej Kalinin, ředitel sekce mezinárodního obchodu společnosti Rosatom

Seznam signatářů memorand se společností Rosatom

–         Arako, spol. s r. o.

–         ČKD Group, a. s.

–         Envinet, a. s.

–         Exmont Energo, a. s.

–         Hochtief CZ, a. s.

–         Chemcomex Praha, a. s.

–         Chladicí věže Praha, a. s.

–         Královopolská RIA, a. s.

–         Modřany Power, a. s.

–         MPower Engineering, a. s.

–         Sigma Group, a. s.

–         Škoda JS, a. s.

–         Vítkovice, a. s.

–         ZAT, a. s.

–        ZVVZ-Enven Engineering, a. s.