Aktuální vydání

celé číslo

07

2020

Řízení distribučních soustav a chytrá města

Měření a monitorování prostředí v budovách a venkovním prostředí

celé číslo

Příběh firmy Panasonic Electric Works Czech

Seriál Vyprávějte příběh své firmy přibližuje vývoj firem v oboru automatizace tak, jak ho ve svých vzpomínkách vidí ti, kteří je zakládali nebo s nimi spojili část svého života. Za­čali jsme v lednovém vydání příběhem zlínské firmy Moravské přístroje a tentokrát bu­deme svědky toho, jak vznikala a vyvíjela se pobočka japonské firmy Panasonic Electric Works. Dejme tedy slovo Tomáši Podivínskému, který je v této firmě vedoucím kancelá­ře podpory prodeje pro ČR a SR.
 
Panasonic je v našem povědomí zapsán spí­še jako značka spotřební elektroniky než průmyslové automatizace. V jakém vzta­hu je Panasonic Electric Works ke kon­cernu Panasonic?
Panasonic Electric Works (PEW) je v Evro­pě dodavatelem komponent průmyslové auto­matizace koncernu Panasonic. PEW tedy zastupuje jen jednu, a nutno říci, že minoritní, část sortimentu, který Panasonic vyrábí. V Evropě je Panasonic hlavně známý jako znač­ka pro spotřební elektroniku. Nic­méně 80 % obratu se dosud realizu­je na domácím, tedy japonském trhu.
 
V Japonsku vystupuje koncern pod názvem Matsushita. Jaké po­stavení tam tento koncern má?
Ač byla původně založena jako elektrotechnický koncern, má dnes Matsushita také divize stavebních materiálů a stavebnictví a rovněž vlastní finanční skupinu, podobně jako většina velkých skupin. Elek­trotechnické komponenty, od jedno­duchých kondenzátorů a relé, přes automatizaci až po spotřební elek­troniku již dnes představují menší část toho, co koncern vyrábí.
V Evropě se málo ví o šíři záběru koncer­nu Matsushita. V Ósace za dobu své existence, tedy od roku 1918, koncern
 
Matsushita vybu­doval celou čtvrť s názvem Kadoma-shi, kde je vedle sídla firmy i kompletní občanská vy­bavenost – od obytných domů zaměstnanců, přes školy, knihovny apod. až po hotel. Zají­mavé na téhle lokalitě je nejen to, že většinou patří firmě, ale také že je vše z drtivé většiny zhotoveno z výrobků koncernu: od stavebních materiálů domů a ulic, přes pouliční svítidla až po nábytek v kuchyních a koupelnách.
 
Mohl byste tedy upřesnit vztah mezi Matsushitou a firmou Panasonic?
Firmu založil v roce 1918 pan Konosuke Matsushita a dal jí název Matsushita Electric. V roce 1955 začala firma dodávat do USA komponenty pro audiosystémy pod novou obchodní značkou Pana-Sonic, určenou pro mimojaponské trhy. Postupem času se znač­ka změnila na PanaSonic a nakonec na Panasonic. A to, co původně vzniklo jako obchod­ní značka, vešlo během let na celém světě ve známost natolik, že i sama firma se před ně­kolika lety rozhodla změnit svůj název na Panasonic.
 
Jak vzniklo zastoupení firmy Panasonic Electric Works v České republice?
Již v roce 1998 vznikl v Plané u Marián­ských Lázní výrobní závod elektromecha­nických relé pro potřeby evropského trhu. Obchodní zastoupení bylo založeno v roce 2004. V prodeji se však neomezuje jen na elektromechanická relé, ale zaměřuje se i na programovatelné automaty, kamerové systé­my a další výrobky.
 
Podnět k založení českého zastoupení zřej­mě ale nepřišel z Japonska...
Podnět k založení české pobočky přišel od (německého) managementu evropské centrá­ly. Tam byl tehdy s blížícím se rozšířením EU na východ vypracován plán na rozšíření fir­my do přistupujících evropských zemí i dál na východ. Pobočka v Čechách byla prvním krokem proto, že už zde byla továrna v Pla­né a firma tu byla již legislativně založena.
 
Kdy jste nastoupil do Panasonic Electric Works Vy a jaký jste dostal úkol?
Nastoupil jsem 1. ledna 2004 a mým úko­lem bylo vybudovat pobočku, nejprve pro Českou republiku a Slovenskou republiku s tím, že následně se bude řešit rozšíření smě­rem na severovýchod, do Poska, Pobaltí, po­případě na Ukrajinu a do Běloruska. Zároveň se mělo uvažovat o rozšíření na jihovýchod, tedy do Maďarska, Rumunska, Bulharska a států bývalé Jugoslávie.
 
Jak jste při zakládání pobočky postu­poval?
V první fázi bylo třeba zmapovat „terén“ v České republice a na Slovensku. Původní představa byla, že se poté vypracuje stra­tegie a ta se bude naplňovat. To ale byla naivní představa. Nejprve bylo nutné zjistit, jaké aktivity na tomto území už Panasonic Electric Works rozvíjí. Západoevropské dis­tribuční pobočky naší firmy zde už měly své výhonky. Bylo tře­ba stanovit pravidla, jak budeme spolupracovat se stávajícími dis­tributory. Dále jsem musel zjistit, jaká konkurence tady vládne, jak je silná, najít volná místa na trhu.
 
Čím jste se konkrétně první roky zabýval?
Prvním krokem bylo rozdělení výrobkového portfolia do tří sku­pin, tedy na skupinu, kterou má cenu aktivně a velmi rychle pro­sazovat na trh, na skupinu, kterou je vhodné lehce podporovat, a na skupinu, kterou nemá cenu podpo­rovat vůbec, protože trh je v úplně obsazen a nemá smysl ztrácet čas a utrácet peníze. První část našeho působení byla zaměřena na tu prv­ní výrobkovou skupinu, do které patří vedle relé například systémy strojové­ho vidění, laserové popisovače nebo senzory.
 
Jak se kryje vaše analýza, kterou jste si v roce 2004 udělal, se skutečností?
Když k sobě budu milosrdný, řeknu, že se mé představy vyplnily na třicet procent, mož­ná i méně. Dodnes se ale velmi dobře prodá­vají elektrotechnické součástky, tedy elektro­mechanická relé a dnes již také polovodičová relé. Po nich je velká poptávka hlavně v auto­mobilovém průmyslu, ale i v dalších oborech, přestože naše ceny jsou o něco vyšší. Odbě­ratelům se to vzhledem ke kvalitě vyplatí.
 
V čem se konkrétně lišila realita na tehdej­ším trhu od představ?
Po rozšíření EU převládal v západní Evro­pě (a nejen tam) pocit, že se v našem regionu budou dělat dobré obchody, a tak sem přišlo mnoho konkurenčních firem. Ty se pak ne­stačily divit, protože ve skutečnosti se zdejší trh rozděloval v první polovině devadesátých let minulého století. A dodnes tu mají výho­du firmy, které sem přišly včas, ať je to v naší branži Siemens nebo v jiných oborech třeba IKEA či Bosch. Také my jsme již přicházeli na trh sice otevřený, ale obsazený. Z toho ply­nula rovněž naše opatrnost. Dnes vidíme, že jsme udělali dobře, když jsme nezvolili stra­tegii velkého třesku, ale malou investici a její následný dlouhodobý rozvoj reinvestováním generovaných výnosů.
 
Jakými zásadami a krédy se řídí Pana­sonic Electric Works?
Formálně se firma řídí sedmi princi­py pana Matsushity, definovanými někdy v roce 1928, mezi které patří to, čemu se dnes říká společenská odpovědnost. Ten­to pojem ale tenkrát ještě neexistoval. Těch sedm principů lze shrnout do dvou nefor­málních zásad. Ta první říká, že jsme pře­devším lidé a teprve pak zaměstnanci. Dru­hý princip praví, že pokud budeme všich­ni vždy pracovat ve prospěch firmy, nejen že tím budeme přispívat k prospěchu firmy, ale i ke zkvalitnění života celé společnosti a každého jednotlivce. Když se nad těmito prinicipy zamyslíme, zjistíme, že mají na­prosto obecnou platnost, a já je považuji za velice dobře formulované obecně platné principy managementu i života bez ohledu na kulturu, ve které firma působí, na region, dobu a výrobky, kterými se zabývá. Ostatně, velmi podobná kréda firem vznikla ve stejné době i jinde ve světě. A mnoho firem, které se jimi řídily, existuje dodnes. Ať už je to Westinghouse, nebo třeba Baťa.
 
Jak se vaší firmě daří potýkat se se součas­ným hodpodářským poklesem?
Naše dnešní výsledky nejsou nic jiného než výsledky naší včerejší práce. Když se podíváme na absolutní čísla prodejů a objed­návek, nevyhnul se pokles ani nám, nicmé­ně je znatelně menší než pokles celého trhu. To nám ukazuje, že náš konzervativní pří­stup měl smysl. V posledních několika měsí­cích cítíme mírný, ale setrvalý růst. Hlavně se zase setkáváme s nově zahajovanými projek­ty, zatímco v minulém roce bylo asi tak půl­roční období, kdy nikdo neinvestoval a nové projekty v podstatě nevznikaly. I proto jsem mírným optimistou. Druhým zdrojem toho optimismu je pružnost, s jakou firmy u nás reagují na nově nastalou situaci. Flexibilita je v tomto ohledu velkou konkurenční výho­dou celého našeho regionu. A věřím, že dří­ve nebo později se tato výhoda uplatní v širší míře. I to mě naplňuje nadějí na lepší vývoj.
 
Co Vám práce pro Panasonic Electric Works dala a vzala?
Dala mi možnost uplatnit dříve nabyté zku­šenosti z oblastí strategií, obchodu nebo mar­ketingu a praxí je dál prohlubovat. Zároveň se setkávat stále s něčím novým ze široké škály činností, ze kterých taková práce sestává. Je to něco jiného než mít na starosti jen obchod a ob­jíždět zákazníky, i když i tohle rád dělám do dneška. A za další velký přínos považuji mož­nost setkávat se a pracovat s lidmi z jiných zemí a poznávat rozdíly a odlišné přístupy k řešení stejných úkolů. To je často hodně inspirativní.
 
A nakonec: Vzhledem k časové nároč­nosti mě tahle práce znovu utvrdila v tom, jak skvělá a tolerantní je moje rodina a lidé okolo mě. Ačkoliv – to jsem věděl už dávno. A i touto cestou bych chtěl všem za tu tole­ranci poděkovat.
rozmlouvala Eva Vaculíková
Obr. 1. Tomáš Podivínský, vedoucí kanceláře podpory prodeje pro ČR a SR, Panasonic Electric Works