Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Ostravská firma Microsys, známá jako dodavatel systému Promotic, působí na trhu vizualizačního softwaru již dvacet let. Vstupovala na něj v době, kdy se software SCADA v průmyslových provozech vyskytoval jen vzácně a firma musela odvážně prosazovat své vize a odolávat předsudkům. Z vyprávění jeho zakladatelů a současných jednatelů firmy Petra Návrata a Zdeňka Maliny se čtenáři dozvědí, jakými proměnami systém Promotic v průběhu dvaceti let procházel a jaká rozhodnutí vedla k tomu, že si firma v oboru udržela dobré postavení i v době, kdy začalo být na trhu vizualizačního softwaru dost „těsno“.
Jak vznikla firma Microsys?
Společnost Microsys, spol. s r. o., byla založena v roce 1991 skupinou bývalých pracovníků podniku Kancelářské stroje. Nově vzniklý subjekt tak mohl těžit z odborných i praktických zkušeností zaměstnanců zabývajících se vývojem, projektováním a realizací řídicích systémů v oblasti průmyslové automatizace.
S jakým záměrem jste firmu zakládali?
Již od počátku bylo hlavním cílem firmy vytvořit univerzální softwarový nástroj pro vytváření monitorovacích a řídicích systémů. Takový software nebyl na českém trhu v devadesátých letech dvacátého století v podstatě dostupný. Firma Microsys od této doby – nyní tedy již více než dvacet let – vyvíjí a dodává systém SCADA Promotic. Jde o všestranný software, pomocí kterého se vytvářejí programy pro monitorování a řízení rozmanitých typů technologických procesů, od výroby železa, řízení spotřeby energií a tepla, přes skladová hospodářství až po takové úlohy, jako je řízení akvária. Může sloužit i jako laboratorní pomůcka nebo učební prostředek pro školy.
Jaká cesta vedla ke vzniku systému Promotic?
Lidé, kteří stáli u zrodu firmy, měli zkušenost s vývojem softwaru M-technologie navrženým pro řízení a vizualizaci, který umožňoval grafické modulární programování. Po založení firmy byl tento software nazván PROMOTIC (PROfessional MOdulary Techological Integrated Control). Po dvou letech vývoje jsme v roce 1993 uvedli unikátní softwarový systém, který umožňoval uživateli grafickým způsobem vytvářet jak dispečerské obrazovky, tak řídicí algoritmy (obr. 3). Navíc bylo možné vygenerovat spustitelný kód pro různé hardwarové platformy: nejen pro „klasická“ PC, tehdy počítače s CPU 386 nebo 486 a s operačním systémem MS DOS, ale i pro hardwarové řídicí systémy (Siemens Simicro, DIX, MicroSAPI atd.), které obsluhovaly analogové a binární signály a prováděly potřebné algoritmy řízení. Programovatelné automaty (PLC) tehdy byly teprve na počátku svého vývoje. V té době ještě vůbec nebylo zřejmé, zda jsou počítače typu PC vhodné pro použití v technologických linkách, a bylo také hodně odpůrců grafického zobrazování – tvrdili, že chtějí vidět pouze textové údaje a že grafika jen odvádí pozornost.
Vstupovali jste tedy na tenký led. Jak byl nový systém přijat na trhu?
I přesto, že byl Promotic v podstatě první takový software vyvinutý na československém území, byl ihned velice kladně přijat a my jsme viděli, že jdeme správnou cestou. Software, který uživatelsky velmi příjemným způsobem umožňoval vytvářet monitorovací a řídicí systémy – navíc pro různé hardwarové platformy – byl tehdy unikátní, a proto byl velmi žádaný. Firmy, které tento systém používaly, v pozdějších letech jen „nerady“ přecházely na systémy pod Windows.
Co vás vedlo k tomu, že jste Promotic převedli na operační systém Windows, který byl tehdy mezi odborníky na řízení v průmyslu považován za nestabilní?
V roce 1995 nastal raketový nástup Windows 95 a situace se začala dramaticky měnit. Po dlouhé době byl uživatelům k dispozici operační systém s grafickým rozhraním a univerzálními rozhraními pro softwarové aplikace. Opět se však objevovaly námitky, že na tomto systému nelze dlouhodobě provozovat vizualizace a řízení technologických procesů. Přesto jsme se rozhodli, že systém Promotic pod Windows převedeme. Zpětně se to jeví jako jasné rozhodnutí, ale v té době ještě vůbec nebyla nadvláda Windows zřejmá a vědělo se, že tento operační systém není příliš stabilní. S velkým rizikem jsme po dalším dvouletém vývoji systém Promotic pod Windows nakonec převedli. Zároveň s tím jsme změnili koncepci vývoje a přešli jsme od modulárního programování k objektové tvorbě aplikace. Tato změna byla pro firmu snad nejrizikovější akcí, a kdyby nevyšla, již byste se nás neměla na co dál ptát.
Znovu jste tedy zariskovali, a s jakým výsledkem?
Již při uvedení první verze Promoticu pro Windows na veletrhu Amper 1997 se ukázalo, že zájem o tento systém je obrovský. I přes nestabilitu operačního systému Windows byly výsledné aplikace velmi spolehlivé. S odstupem času můžeme říci, že následující rok 1998 byl v historii firmy jeden z nejúspěšnějších, především z hlediska přílivu nových zákazníků.
Přechod k objektové tvorbě aplikací se ukázal jako ta nejlepší možná cesta, a vývoj aplikací se tím nesmírně zjednodušil a současně také zobecnil. Najednou jsme měli v ruce nástroj, který jsme mohli nadále jen „opečovávat“ – tzn. přidávat další komponenty bez nutnosti větších zásahů do samotné koncepce systému. Je to až neuvěřitelné, ale základní koncept systému Promotic pod Windows zůstal až dodnes v podstatě nezměněn.
Zdá se tedy, že úspěch firmy Microsys je postaven na správných rozhodnutích.
Ano, podle našich zkušeností vydají správná rozhodnutí za stovky hodin práce.
Jakými dalšími proměnami procházel software Promotic?
V průběhu dalších let jsme po velmi rozvážných debatách a konzultacích s jinými firmami a vysokými školami udělali několik dalších závažných rozhodnutí, která nám nesmírně ulehčila vývoj. Konfiguraci systému Promotic jsme začali zpracovávat pomocí dat XML, a to už v roce 2000, kdy formát XML ještě nebyl moc známý a rozšířený. Pomocí tohoto formátu jsme začali vytvářet nejen dokumentaci systému, ale také komunikaci mezi aplikacemi, obrázky (tzv. formát SVG) a mnoho dalšího. Nyní je formát XML světovým standardem. Správné počáteční rozhodnutí nám tedy opět ušetřilo obrovské množství práce.
Dalším důležitým rozhodnutím bylo vyvíjet Promotic také jako webový server s automatickým generováním čistého kódu HTML bez dodatečných „plug-inů“ typu Java, FlashPlayer, Silverlight a jiné. A naše práce se zúročuje právě nyní, kdy začínají přicházet nové technologie HTML5, Cloud computing atd.
Nedávno jste začali nabízet software Promotic dokonce zadarmo. Co vás k tomu vedlo?
To bylo jedno z dalších rozhodnutí, které jsme učinili před dvěma roky – umožnili jsme vytvářet menší aplikace zcela zdarma. Uživatelé systému Promotic tak mohou používat aplikační programy i v místech, kde by předtím toto nebylo možné z finančních důvodů. Promotic se uplatňuje při vytváření pomocných softwarových nástrojů v továrnách, při vývoji ukázkových a testovacích nástrojů pro dodavatele hardwaru i při tvorbě ovládacího a monitorovacího softwaru pro domácnosti atd. Zjišťujeme, že nyní přibývá zákazníků, kteří si uvědomili, že zavést software SCADA je možné i na místech, kde by jej před několika lety nikdo vůbec nehledal.
Tím, že Promotic poskytujete pro menší aplikace zdarma, jste pronikli do nových oblastí jeho použití. Jak se ještě snažíte získávat zákazníky? Jaké služby jim nabízíte?
Již od počátku se ve firmě hodně diskutovalo o tom, jaký balík služeb má firma svým zákazníkům vlastně nabízet. Hlavní pracovní náplní firmy byl vždy vývoj systému Promotic. K tomu však postupně přibývaly další činnosti – dodávky automatizačního hardwaru, vývoj aplikací „na klíč“, konzultační činnosti atd. Časem se však ukázalo, že není dobré aktivity rozmělňovat, a je lepší zabývat se jen tím, v čem se cítíme opravdu silní – a to je tvorba softwaru. Proto jsme aktivity omezili a rozhodli jsme se jen pro dvě klíčové – vývoj systému Promotic a tvorba aplikací v systému Promotic.
Obě činnosti jsou nyní již léta ve vzájemné symbióze: pracovníci z vývoje mohou pomáhat projektantům aplikací se složitějšími problémy a naopak projektanti dodávají vývojářům systému mnoho podnětů pro další vývoj.
Na trh jste vstupovali v době, kdy na českém trhu vizualizační systémy téměř nikdo nenabízel. To se však záhy změnilo. Objevilo se mnoho firem, některé se silným zázemím v zahraničí. Od druhé poloviny devadesátých let minulého století se potýkáte s dost silnou konkurencí. Co je podle vás rozhodující pro úspěch firmy bez zahraničního kapitálu v takové konkurenci?
Klíčovým faktorem a základem úspěšného fungování naší společnosti je stabilní pracovní kolektiv. Dnes pracuje ve firmě dvacet lidí, všichni „táhnou“ za jeden provaz a každý z nich je nedílnou a potřebnou součástí týmu. V průběhu let se podařilo sestavit tým odborníků, pro které není práce jen povinností, ale také zajímavou tvůrčí činností. A to platí pro pracovníky vývoje softwaru i pro projektanty aplikací. Dokladem nadstandardních vztahů ve firmě je mimo jiné také návrat některých našich spolupracovníků zpět do naší firmy po pracovních zkušenostech v zahraničí.
Druhým faktorem je, že svou práci děláme se zájmem a s nasazením – jedině tak jsme mohli uspět v tomto vysoce konkurenčním prostředí a přitom po dlouhou dobu upevňovat postavení systému SCADA Promotic. A toho bychom se chtěli držet i v budoucnosti.
Jak se tedy bude firma Microsys vyvíjet v budoucnosti?
Hlavní činnost firmy je a nadále bude zaměřena na vývoj vizualizačního a řídicího softwaru Promotic s důrazem na jeho maximální otevřenost a technickou vyspělost. Jedním z nejdůležitějších cílů do budoucna je obchodně s ním prorazit na nové trhy. Pevně věříme, že jeho kvality ocení uživatelé i v dalších zemích, a to nejen v Evropě, ale i ve vzdálenějších končinách našeho rychle se měnícího světa.
Samozřejmostí je také snaha o zlepšování kvality a dostupnosti dalších služeb pro naše zákazníky, jako jsou technická podpora, poradenství, školení atd. Naší snahou je vybudovat image spolehlivého, vstřícného a technicky vyspělého partnera pro řešení vizualizací v nejrůznějších segmentech průmyslové automatizace.
Rozhovor vedla Eva Vaculíková.
Obr. 1. Ing. Petr Návrat, jednatel Microsys, spol. s r. o.
Obr. 2. Ing. Zdeněk Malina, jednatel Microsys, spol. s r. o.
Obr. 3. Již ve své první verzi v roce 1993 umožňoval systém Promotic graficky vytvářet dispečerské obrazovky i řídicí algoritmy