Aktuální vydání

celé číslo

08

2021

Digitální transformace a konvergence provozních, informačních a inženýrských systémů

Výzkum, vývoj a vzdělávání v automatizaci

celé číslo

Pracovník v nouzi – příprava na krizové situace

číslo 3/2003

Pracovník v nouzi – příprava na krizové situace

Jaká je to nouze, to ponechám vaší fantazii, od ohně, přes výbuch až po úder blesku. V každém případě jde o událost nečekanou, která překvapí a zaskočí. Vyvolá i panické reakce, které mohou situaci ještě zhoršit – zděšený člověk ohrozí sebe i jiné. Jak očekávat nečekané situace? Není to nesmysl? Není. Situace, které mohou rizikové zařízení potkat, lze ve většině případů odvodit z provozních zkušeností s tímto zařízením.

Určitě je výhodné podrobně zmapovat, co vše se při případné katastrofě může přihodit. Podrobně z toho důvodu, že velmi často právě maličkosti mohou podstatně ovlivnit průběh katastrofy a reakce pracovníků na ni. Je také výhodné probrat tyto situace s pracovníky, aby se na nic nezapomnělo, a je ještě výhodnější, když si pracovníci mohou tyto situace nacvičit v praxi. Všímejte si přitom reakcí pracovníků, mohou ledacos napovědět. Snažte se, aby se nácviky co nejvíc přiblížily životu, aby pracovníci neměli sklon brát je formálně.

Bude výhodné, budete-li sbírat nápady pracovníků během nácviku. Nedejte se odradit, když budou proneseny žertem nebo vám připadnou nadnesené. I zdánlivě nadnesený nápad může být dobrou inspirací k reálnému řešení krizové situace. Čím více reakcí bude zautomatizováno nácvikem, tím snáz budou pracovníci zvládat skutečné problémy.

Jestliže krizová situace nastane, psychika člověka bude připravena na dvě základní reakce: útok a útěk. Pro obě reakce se organismus připraví svalovým napětím pomocí látky zvané adrenalin. K napětí dochází nejen ve svalech, ale také v psychice člověka. Napětí se uvolní uskutečněním reakce, a naopak zvýší, chce-li člověk krizovou situaci jen přestát. Proto je tak výhodný nácvik reakcí předem. Důležitá není rychlost a pohotovost reakce, ale návaznost jednotlivých částí reakce, popř. jejich plynulost. Návaznost je v každém případě klíčová, zajišťuje, že se na nic důležitého nezapomene.

Výcvik zaměřený na krizové situace by neměl zapomínat ani na důsledky havárií. Cílem je předcházet bezradnosti a strachu lidí z důsledků havárie. Strach je v každém případě tím nejhorším rádcem. Opakuji: při nácviku si všímejte každého nápadu a oceňujte jej, i kdyby vám připadal nereálný. Nápaditost vždy svědčí o pružnosti myšlení.

Lidé, kteří prožijí krizovou situaci, na ni mohou podle svých povah reagovat různě. Někteří zuří, jiní pláčou a zoufají si, další jsou podráždění a se sklonem k hádce. Pro všechny společně je důležitá tolerantní, tedy různé reakce chápající péče. Snadno se to řekne, a mnohem hůře udělá. Zde bych doporučoval nácvik pod dohledem odborníka na zátěžové situace, tedy nejlépe psychologa ze zdravotnictví. Je dobré si uvědomit, že zátěž z reakcí lidí je mnohem větší než zátěž z vlastních krizových situací.

Z výše uvedeného lze shrnout, že je velmi výhodné nacvičovat krizové situace předem. Umožní to poznat reakce lidí v zátěžových situacích, sladit jejich vzájemnou spolupráci v zátěži, popř. vylepšit ochranu před krizovými situacemi. Při běžné práci, a to nejen v rizikových provozech, je dobré dbát na základní psychickou hygienu. Tedy snažit se dělat více přestávek spojených hlavně s tělesným pohybem. Také je dobré dávat pracovnímu týmu více příležitostí k vzájemnému poznávání. Povzbuzujte lidi ke spolupráci, méně slovy, více dobrým pracovním prostředím.

PhDr. Vladimír Pohl

Inzerce zpět