Podrobnosti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady

Podrobnosti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady

Dne 15. září 2005 nabyl účinnosti již dlouho očekávaný prováděcí právní předpis k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech [5], který stanovuje podrobnosti a bližší podmínky nakládání s elektrickými a elektronickými zařízeními (EEZ, dále také elektrozařízení) a odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními (OEEZ, elektroodpad). Zákon o odpadech ve své novele č. 7/2005 Sb. [6] stanovuje finanční, materiálové a informační povinnosti především výrobcům, posledním prodejcům a distributorům elektrozařízení náležejících do stanovených skupin EEZ a současně také zpracovatelům elektroodpadu, přičemž největší podíl přísluší výrobcům EEZ (pojem definovaný v [5], [1]; dále výrobce).

Nově přijatým prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) [4]. Tento právní předpis zapracovává požadavky příslušných směrnic Evropských společenství [2], [3] a dotváří tak legislativní rámec v oblasti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady v ČR.

Obsah vyhlášky o nakládání s EEZ a OEEZ

Vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady (vyhláška) stanovuje:

• seznam výrobků (seznam EEZ), které spadají do skupin EEZ, a výrobky vyjmuté ze skupin EEZ,

• bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců,

• obsah roční zprávy o plnění povinností výrobců za uplynulý kalendářní rok,

• bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování pro účely zápisu do Seznamu výrobců elektrozařízení (Seznam),

• způsob označení EEZ uvedených na trh po dni 13. srpna 2005,

• seznam látek a podmínek, za kterých se na výrobce nevztahuje ustanovení §37j odst. 3 zákona [5],

• vzor grafického symbolu pro označování EEZ pro účely zpětného odběru EEZ a odděleného sběru OEEZ,

• technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z OEEZ, skladování a zpracování OEEZ,

• rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů o převzatých OEEZ a způsobech jejich zpracování, využití a odstranění a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití OEEZ,

• podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností,

• bližší podmínky financování nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh před a po 13. srpnu 2005,

• bližší podmínky financování nakládání s elektroodpady původem mimo domácnosti.

Základní pojmy

Vyhláška pro své účely definuje tyto pojmy:

• historické elektrozařízení: elektrozařízení pocházející z domácností uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které je určeno ke zpětnému odběru,

• historický elektroodpad: elektrozařízení nepocházející z domácností uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které se stalo odpadem podle §3 zákona [5],

• systém: síť zařízení ke sběru elektroodpadu, míst zpětného odběru elektrozařízení a zařízení ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu a elektrozařízení a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobci elektrozařízení, jejichž cílem je zajistit zpracování a využití zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu,

• individuální systém: systém vytvořený a provozovaný samostatně a na vlastní náklady jedním výrobcem,

• solidární systém: systém vytvořený a provozovaný dvěma nebo více výrobci,

• kolektivní systém: systém vytvořený výrobci nebo výrobci pověřenou právnickou osobou a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobce nebo výrobcem pověřené právnické osoby,

• provozovatel kolektivního systému: právnická osoba založená jako obchodní společnost nebo družstvo nebo organizační složka zahraniční právnické osoby umístěná na území ČR provozující kolektivní systém,

• evidenční číslo výrobce: pořadové číslo zápisu výrobce do Seznamu (§37i zákona [5]),

• evidenční číslo provozovatele kolektivního systému: pořadové číslo zápisu provozovatele kolektivního systému do Seznamu,

• příspěvek: finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektrozařízení pocházejících z domácností a na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektroodpadu,

• příspěvek na historické elektrozařízení: finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění kusu nebo kilogramu historického elektrozařízení.

Seznam elektrozařízení

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech [5], uvádí skupiny elektrozařízení spadající do jeho působnosti, přičemž vyhláška tyto dílčí skupiny elektrozařízení doplňuje o seznam elektrozařízení (podskupiny EEZ). V [5] jsou uvedené tyto skupiny elektrozařízení:

1. Velké domácí spotřebiče.
2. Malé domácí spotřebiče.
3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení.
4. Spotřebitelská zařízení.
5. Osvětlovací zařízení.
6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů).
7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty.
8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků).
9. Přístroje pro monitorování a kontrolu.
10. Výdejní automaty.

Elektrozařízení vyjmutá ze skupin EEZ

Vyhláška ve své příloze uvádí elektrozařízení, která nespadají do působnosti zákona o odpadech [5]. Jde o elektrozařízení vyjmutá ze skupin EEZ, uvedená takto:

1. Výrobky, pro které není elektrický proud hlavním zdrojem energie, s výjimkou elektrických nebo elektronických součástí, které mohou být z výrobku vyčleněny.

2. Výrobky, pro které elektronické součásti nejsou nezbytně nutné pro splnění jejich základní funkce, např. blahopřání, mluvicí hračka.

3. Zařízení s elektrickými a elektronickými součástkami, které jsou stálou součástí jiného celku, např. autorádio, osvětlení v letadle.

4. Velké stacionární průmyslové nástroje, tj. stroje nebo systémy sestavené kombinací jednotlivých zařízení nebo systémů za účelem společného provozu v jednom celku a ke specifickému účelu.

5. Zařízení určená výlučně pro obranu státu splňující definici elektrozařízení (pojem definovaný v [5], [1]).

6. Lékařské přístroje, které jsou implantované nebo infikované.

7. Běžné, přímo žhavené žárovky a svítidla pro zářivky z domácností.

Způsoby plnění povinností výrobců

Výrobce elektrozařízení zajišťuje plnění svých povinností podle zákona [5] v rámci individuálního, solidárního nebo kolektivního systému. V tab. 1 jsou uvedeny jednotlivé způsoby plnění povinností výrobců a jejich hlavní charakteristiky.

Tab. 1. Způsoby plnění povinností výrobců elektrozařízení (EEZ)

V rámci individuálního systému výrobce plní povinnosti organizačně a technicky samostatně, na své náklady, s výjimkou povinnosti finančního zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními, které musí plnit společně s výrobci stejné skupiny elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému.

V případě solidárního systému výrobci elektrozařízení plní povinnosti společně, s výjimkou povinnosti podat návrh na zápis do Seznamu výrobců EEZ, povinnosti označit elektrozařízení a povinnosti finančního zajištění nakládání s historickými elektrozařízeními, kterou musí plnit společně s výrobci stejné skupiny elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému.

Za výrobce elektrozařízení zapojené v kolektivním systému plní provozovatel kolektivního systému všechny povinnosti výrobců, s výjimkou povinnosti označit elektrozařízení, kterou plní výrobce vždy samostatně.

Ve vyhlášce jsou velmi důležité přílohy, které jsou podmínkou pro výrobce elektrozařízení k zapsání do Seznamu výrobců EEZ podle způsobu plnění povinností. Obsahem těchto příloh je např. popis zajištění financování nakládání s EEZ a OEEZ, způsob a kontrola použití příspěvků apod.

Způsoby označování EEZ

Elektrozařízení, která byla uvedena na trh po dni 13. srpna 2005, se označují symbolem výrobce a symbolem termínu jejich uvedení na trh.

Označení symbolem výrobce EEZ se dělá jedním z těchto tří způsobů:

• vyznačením jména a příjmení nebo obchodního jména firmy,
• uvedením značky, pod kterou výrobce dováží nebo uvádí elektrozařízení na trh a kterou uvede v návrhu na zápis do Seznamu,
• vyznačením evidenčního čísla výrobce podle Seznamu.

Obr. 1. Vzor č. 1 – označení EEZ uvedených na trh po dni 13. srpna 2005 (rozměry definovány v ČSN EN 50419)

Označení symbolem uvedení na trh po dni 13. srpna 2005 se dělá jedním z těchto tří způsobů:

• vyznačením data uvedení EEZ na trh,
• vyznačením symbolu „8/05„,
• vyznačením grafického symbolu podle vzoru č. 1 (obr. 1).

Označení elektrozařízení pro účely jejich zpětného odběru a odděleného sběru OEEZ se dělá vyznačením grafického symbolu podle vzoru č. 1 nebo č. 2 na obr. 1 a obr. 2.

Obr. 2. Vzor č. 2 – označení EEZ pro účely zpětného odběru EEZ a odděleného sběru OEEZ (rozměry definovány v ČSN EN 61429 a její změně Z1)

Označení podle již uvedených informací se umístí na elektrozařízení tak, aby bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné při jejich běžném používání. Pokud není možné umístit označení přímo na elektrozařízení, uvádí se v průvodní dokumentaci. V případě velmi malých elektrozařízení, která jsou vyměňována kus za kus a nejsou vybavena průvodní dokumentací, se označení nepoužije a výrobci tuto skutečnost uvedou v rámci návrhu na zápis do Seznamu.

Bližší podmínky financování nakládání s EEZ a OEEZ

Prováděcí právní předpis [4] upravuje finanční povinnosti způsobem popsaným v následujících odstavcích.

Bližší podmínky financování nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005
Výrobci, kteří plní v rámci individuálního systému povinnosti stanovené pro nakládání s elektozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005, poskytují záruku pro účely jeho financování na zajištění nakládání s veškerými elektroodpady z těchto zařízení tak, že:

• buď zřídí účelově vázaný bankovní účet,
• nebo uzavřou pojistnou smlouvu.

Je-li finanční záruka poskytována formou účelově vázaného bankovního účtu, ukládají výrobci peněžní prostředky na tento účet v souladu s plánem na zajištění vkladů peněžních prostředků, alespoň však jednou za kalendářní čtvrtletí. Minimální výše těchto peněžních prostředků se vypočítá jako součet násobků příspěvků na historické elektrozařízení a množství elektrozařízení uvedených výrobcem na trh v předcházejícím roce vyjádřené v kusech nebo v kilogramech.

Je-li finanční záruka poskytována formou pojištění, musí být pojistné plnění sjednáno minimálně ve výši peněžních prostředků ukládaných na vázaný bankovní účet.

Výrobci odvádějí příspěvky na nakládání s elektrozařízeními pocházejícími z domácností uvedenými na trh po dni 13. srpna 2005 do kolektivního systému způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému.

Bližší podmínky financování nakládání s EEZ pocházejícími z domácností uvedenými na trh do dne 13. srpna 2005
Pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém.

Do kolektivního systému odvádějí výrobci příspěvky na historické elektrozařízení způsobem stanoveným provozovatelem kolektivního systému.

Bližší podmínky financování nakládání s OEEZ
Výrobci, kteří plní v rámci kolektivního systému povinnosti stanovené pro nakládání s elektroodpady, odvádějí příspěvky způsobem stanoveným provozovatelem daného kolektivního systému.

Závěr

Uvedené podrobnosti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, včetně bližších podmínek jeho financování, jsou pojaty jako rámcový náhled vybraných informací z pohledu výrobců elektrozařízení a navazují tak na článek [1].

Na základě uvedených skutečností lze předpokládat, že kolektivní řešení nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady představuje pro většinu výrobců elektrozařízení optimální způsob plnění zákonných povinností, neboť podle všeobecně přijímaného názoru nejméně zatěžuje výrobce a dovozce elektrozařízení příslušnou administrativou.

Literatura:
[1] VOLEK, J.: Elektrozařízení a elektroodpad v působnosti novely zákona o odpadech. Automa, 2005, roč. 11, č. 7, s. 50–52.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES.
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.
[4] Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi.
[5] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ing. Jindřich Volek, Ph.D.
Ing. Markéta Grünerová,
Ministerstvo životního prostředí ČR,
(volekj@seznam.cz)