Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
S oznámením uvedeným v titulku přišla německá Platforma Industrie 4.0, propagující německý projekt průmyslu 4.0 a sdružující významné vládní orgány, ministerstva a asociace, na tiskové konferenci, která se konala 24. dubna 2018 na veletrhu Hannover Messe. O jaké milníky jde? Platforma dosáhla významných pokroků zvláště v oblasti interoperability, zabezpečení dat a informací, posílení přenosu informací do různých oblastí průmyslu a mezinárodní spolupráce.
Osnovou tohoto článku je tisková zpráva vydaná Platformou Industrie 4.0, doplněná o informace z dokumentu Fortschrittbericht 2018: Industrie 4.0 anwenden a další informace ze sekce otázek a odpovědí po tiskové konferenci a návazné diskuse.
Standardizace
Technické údaje, měřené hodnoty, schopnosti a funkce – to vše tvoří tzv. Administration Shell – správní obálku, která obsahuje všechny informace o strojích a zařízeních a jejich komunikačních rozhraních. Správní obálka zaručuje bezproblémovou integraci strojů do světa Industrie 4.0 bez ohledu na dodavatele stroje, řídicího systému či obor, kde stroj pracuje. V současné době probíhají intenzivní standardizační práce na této obálce, vycházející z architektury RAMI 4.0. Více detailů o obálce Administration Shell má být publikováno v průběhu léta 2018 a čtenáře o nich budeme informovat.
Nová osa průmyslu 4.0: Německo, Francie, Itálie
Projekt Industrie 4.0 vznikl jako německý projekt. Již loni ale Platforma Industrie 4.0 konstatovala, že pro ni je prioritou mezinárodní spolupráce a rozšiřování principů průmyslu 4.0 i v zahraničí. Vzpomeňme na loňské společné iniciativy amerického sdružení IIC (Industrial Internet Consortium) a Platformy Industrie 4.0 v oblasti sjednocení referenčních architektur.
Letos v lednu oznámila Platforma Industrie 4.0 vytvoření trilaterální dohody mezi Německem, Francií a Itálií v oblasti standardizace architektury RAMI 4.0 a obálky Administration Shell. Nově ustavená osa evropského průmyslu 4.0 se nazývá TRICOOP (Trilaterall Cooperation) a v jejím rámci již byl vytvořen akční plán zavádění průmyslu 4.0 do praxe. Zároveň byly vytvořeny tři pracovní skupiny: kromě zmíněné standardizace to je pracovní skupina pro podporu malých a středních podniků a pracovní skupina pro vytvoření legislativního rámce průmyslu 4.0.
Prvním úspěchem spolupráce v Tricoop je rozpracování již zmíněného standardu obálky Administration Shell pro interoperabilní, otevřenou komunikaci metodou plug-and-play. Velkou výhodou je to, že zajištění bezpečnosti dat je obsaženo již v základu standardu, a není je tedy třeba zajišťovat dodatečně nadstavbovými funkcemi. Spolupráce v Tricoop posiluje vyjednávací pozici zemí v rámci mezinárodních standardizačních orgánů a umožňuje proces standardizace zrychlit a zefektivnit.
Současně se Tricoop zapojuje od celoevropské debaty o vlastnictví dat. Jde o to, že moderní stroje a zařízení generují velké množství dat, jež obsahují informace o stavu stroje a jeho využívání. Zatímco zákon na ochranu osobních dat již existuje, zákon na ochranu dat strojů není. Tricoop zastává stanovisko, že takový zákon ani není zapotřebí a že současné legislativní možnosti jsou dostačující. Současně ale poukazuje na to, že možnosti zneužití dat existují a je třeba na ně firmy upozorňovat, nikoliv je však šikanovat dalšími zákonnými opatřeními.
Jiné nebezpečí se může skrývat v monopolizaci dat, kdy se vytvářejí uzavřené ekosystémy ovládané jednou velkou firmou, která může data soustředěná v jejích platformách zneužívat pro svůj prospěch.
V oblasti propagace principů průmyslu 4.0, výzkumu a vzdělávání počítá Tricoop s vybudováním a podporou propojené sítě výzkumných a školicích pracovišť a testlabů v uvedených třech zemích.
Proč právě Německo, Itálie a Francie a proč ostatní země EU zůstávají stranou? Především Tricoop není projektem EU. Jde o společnou iniciativu tří zemí a snahu propojit jejich tři platformy, německou Plattform Industrie 4.0, francouzskou Industrie du Future a italskou Initiative Piano Impresa 4.0 (dříve Piano Industria 4.0). Již dříve německé firmy volaly po „vícerychlostní Evropě“, aby mohly efektivně rozvíjet principy moderního průmyslu. Narazily při tom na odpor těch zemí, které se cítily být ve skupině „rozvojových“ zemí EU. Proto vznikla dohoda Tricoop jako iniciativa těch nejrozvinutějších evropských zemí, nezávisle na strukturách, financích a byrokracii EU.
To ovšem neznamená, že by Platforma Industrie 4.0 rezignovala na spolupráci v EU. Dále se bude podílet na iniciativě Evropské komise s názvem Digitalizace evropského průmyslu, na vytváření evropských Digitálních inovačních hubů a výstupy Tricoop budou významným přínosem pro všechny evropské země v oblasti mezinárodní standardizace. Tricoop tedy není dohoda zaměřená proti EU – její členové deklarují, že důvodem jejího vzniku je skutečně pouze snaha zefektivnit vývojové a implementační procesy v oblasti průmyslu 4.0 v zemích, které jsou v této oblasti nejdále.
Mezinárodní spolupráce mimo Evropu
Nejstarší a nejrozvinutější je již zmíněná spolupráce Platformy Industrie 4.0 s americkou iniciativou IIC. Významná je ale také spolupráce s Čínskou lidovou republikou. Protože o spolupráci s Čínou se v poslední době hodně diskutuje nejen v Německu, ale i v Česku, podívejme se na spolupráci Platformy Industrie 4.0 s ČLR podrobněji.
Spolupráce Platformy Industrie 4.0 s Čínou vychází ze tří dokumentů. Prvním je memorandum o spolupráci mezi německým spolkovým ministerstvem hospodářství a energetiky a čínským ministerstvem průmyslu a informatiky z roku 2015, kde se hovoří o spolupráci Německa a Číny také v oblasti průmyslu 4.0. Druhým je smlouva o vzniku společné pracovní skupiny pro průmysl 4.0 a inteligentní výrobu ustavená v roce 2015 Německo-čínskou komisí pro spolupráci v oblasti normalizace. A v lednu 2016 podepsalo spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum s čínským ministerstvem pro vědu a techniku memorandum o porozumění v oblasti vědecko-technické spolupráce v oboru inteligentní výroby (průmyslu 4.0) a inteligentních zařízení. Na těchto základech tedy stojí bilaterální spolupráce s ČLR, formálně potvrzovaná každoročním setkáním na úrovni státních sekretářů a ministerských náměstků. Nejhledanější jsou zejména otázky standardizace, zabezpečení dat, ochrany duševního vlastnictví, testovacích pracovišť a aktuálně čínského zákona na ochranu dat. Při systematické spolupráci jsou podporovány vztahy mezi německými a čínskými firmami i výzkumnými pracovišti.
Další asijskou zemí, s níž německá Platforma Industrie 4.0 spolupracuje, je Japonsko, jmenovitě japonská iniciativa RRI – Robot Revolution Initiative. Spolupráce se orientuje zejména na mezinárodní standardizaci a oblast kybernetické bezpečnosti.
Zabezpečení dat a informací
Zabezpečení dat a informací je pro realizaci konceptů průmyslu 4.0 rozhodující. Spolkové ministerstvo pro hospodářství a energetiku proto společně s Platformou Industrie 4.0 pořádá ve dnech 14. až 15. května v Berlíně mezinárodní konferenci s názvem Securing Global Industrial Value Networks. Platforma tam bude prezentovat své přístupy k problematice kybernetické bezpečnosti a porovnávat je s ostatními zeměmi. Cílem je začít proces mezinárodní harmonizace v této oblasti. Platforma Industrie 4.0 může přispět zejména v otázkách posuzování integrity dat, jejich důvěryhodnosti a zabezpečení komunikace. Platforma Industrie 4.0 bude prosazovat, aby splnění podmínek kybernetické bezpečnosti bylo nedílnou součástí posuzování kvality produktů a aby kybernetická bezpečnost našla své pevné místo také v systému vzdělávání.
Nové ekonomické modely
V rámci platformy Industrie 4.0 vznikla nová pracovní skupina s názvem Modely digitálního obchodování v průmyslu 4.0. Pracovní skupinu vede prof. Svenja Falková, ředitelka společnosti Accenture, a jejím úkolem je zkoumat nově vznikající modely digitální a platformní ekonomiky a ilustrovat je na konkrétních příkladech.
Nově vznikající obchodní modely jsou těsně svázány také s legislativními otázkami. Jde o zákony na ochranu dat, předpisy omezující sdílenou ekonomiku a v Německu také o zákon o všeobecných obchodních podmínkách, který podle právníků Platformy Industrie 4.0 omezuje rozvoj platformní ekonomiky a snižuje mezinárodní konkurenceschopnost německých firem v oblasti B2B.
Změny v kvalifikaci a organizaci práce
Implementace průmyslu 4.0 naléhavě vyžaduje změnu kompetencí pracovníků a pracovních vztahů. Pro Platformu Industrie 4.0 jsou v centru průmyslové revoluce lidé, jichž se změny týkají, a proto je velmi důležitý sociální dialog v celé společnosti. Jedním z významných témat, které se také týká celé společnosti, jsou potřebné změny v oblasti akademického vzdělávání, zvláště technického.
Důraz na malé a střední firmy
Úspěch digitální transformace závisí především na malých a středních firmách. Platforma je proto součástí sítě Transfer Network Industrie 4.0, na níž se dále podílejí německá spolková vláda, jednotlivé spolkové země, obchodní komory a asociace a jejímž cílem je podpořit malé a střední firmy mnoha školicími a vzdělávacími aktivitami a opatřeními umožňujícími realizaci společných projektů.
[Tisková zpráva Plattform Industrie 4.0 erreich Meilsteine bei Standardisierung und internatinalen Kooperationen, duben 2018; dokument Fortschrittbericht 2018: Industrie 4.0 anwenden – wegweisend, praxisnah, vernetzt, duben 2018.]
Petr Bartošík
(foto: Plattform Industrie 4.0/Reitz)
Obr. 1. Představitelé Platformy Industrie 4.0 při prohlídce veletrhu Hannover Messe
Obr. 2. Panelová diskuse předsedů pracovních skupin na veletrhu Hannover Messe (zleva: Kai Garrels, ABB Stotz-Kontakt, Martin Kamp, IG Metall, Michael Jochem, Robert Bosch, Daniel Senff, moderátor, Svenja Falková, Accenture, Dr. Hans-Jürgen Schlinkert, thyssenkrupp, Johannes Kalhoff, Phoenix Contact)