Aktuální vydání

celé číslo

08

2021

Digitální transformace a konvergence provozních, informačních a inženýrských systémů

Výzkum, vývoj a vzdělávání v automatizaci

celé číslo

Padělky: nehospodárné i nebezpečné

číslo 3/2003

Padělky: nehospodárné i nebezpečné

S méně kvalitními kopiemi značkových výrobků se lze setkat nejen při prodeji spotřebního zboží, ale v poslední době i průmyslové elektrotechniky. Sice ne tak často, ale zato s možnými dramatickými důsledky.

O tom, že nejde o jev okrajový, svědčí pozornost věnovaná mu vloni časopisem Control Engineering Europe. V článcích [1] a [2] např. informoval o problémech tohoto druhu na britském trhu s elektromotory a elektrickými přístroji. S dovětkem, že není důvod se domnívat, že se něco podobného neděje i v jiných evropských zemích. Hlavní myšlenky a údaje z obou článků předkládáme dále k zamyšlení.

Laciné motory mohou být drahé

„V britském průmyslu přicházejí vniveč miliony liber ročně jen proto, že se bez rozmyslu používají málo spolehlivé elektrické motory vyrobené v zemích Dálného východu,“ upozorňuje Steve Ruddell, senior viceprezident odboru elektrických strojů ve společnosti ABB, v rozhovoru citovaném v [1]. Peníze podle něj odplývají v podobě ztrát z přerušení výroby, plateb za bezúčelně zmařenou energii a výdajů na brzké výměny podřadných motorů špatné kvality. Existuje i obava, že trend klesajících cen motorů, který v posledních letech těšil konečné uživatele i finální výrobce, se v konečném důsledku obrací proti nim, neboť zřejmě příčinně souvisí s mnoha nyní konstatovanými předčasnými poruchami motorů.

Například společnost ABB a distributoři jejích výrobků ve Velké Británii byli od léta 2001do léta 2002 mnohokrát požádáni o náhradu motorů jiných značek, k jejichž poruše zjevně došlo v důsledku použití podřadného materiálu či levných způsobů výroby. Servisní technici se setkávali s motory, které se za chodu přehřívaly, i s motory s prasklými skříněmi, se spálenými vinutími, s nedostatečnou izolací apod. Existují termografické snímky motorů s částmi ohřátými až na 140 °C.

Rozhoduje účel použití

Chce-li se po motoru jen to, aby jednou za měsíc dvě hodiny točil čerpadlem na celkem bezvýznamném místě v závodě, má smysl dát přednost nižší ceně na úkor trvanlivosti. Avšak u nepřetržitých procesů s nákladnými prostoji je opatrnost nutná.

Potíž je v tom, že kupující nemusí vždy vědět, zda v motoru nejsou použity druhořadé materiály. Rozdíly v cenách přitom mohou být zajímavé: např. Číňany vyrobený motor značky Germana, provedený podle německých specifikací, stojí ve Velké Británii 2 950 liber, zatímco ABB chce za motor téže velikosti 13 400 liber. Výroba elektrického motoru je přitom podle ABB v podstatě standardizovaná činnost: ať probíhá kdekoliv, tvoří asi 55 % nákladů cena materiálu, 15 % je práce a 30 % režie. Výrazně snížit výrobní náklady lze tudíž jen úsporou na materiálu.

Pořizovací cena motoru je téměř zanedbatelná v porovnání s  náklady na jeho provoz. „Na každou jednu libru vydanou při nákupu motoru vydá uživatel 100 liber provozních nákladů,“ uvádí Ruddell, „takže náklady na elektřinu činí za pouhých 30 dní provozu motoru tolik, kolik činila jeho pořizovací cena.“ Lacino vyrobené motory přitom mají životní cykly asi tříleté, zatímco kvalitní motory mohou bez problémů sloužit až deset i patnáct let.

Problém je v tom, že technici sice zpravidla vědí o nejvhodnějším motoru, ale nedokáží o jeho přínosu přesvědčit zásobovače, kteří jednoduše nakoupí nejlevnější motor ještě vyhovující specifikaci. Jde o důsledek neúprosného tlaku na snižování nákladů, patrného v Británii. Poněkud lepší je podle Russela situace v Německu, kde je pro zákazníky častěji vodítkem životní cyklus jako celek. Společnost ABB proto zřídila webovou stránku www.abbmsp.co.uk, kde si mohou uživatelé navzájem sdělovat svoje zkušenosti s motory.

Nebezpečné elektrické přístroje

Zdrojem nejen nehospodárnosti, ale i bezprostředního ohrožení majetku i lidských životů mohu být nekvalitní padělky značkových elektrických přístrojů.

Společnost Schneider Electric např. informovala o případu stykačů a řídicích a nadproudových relé vyráběných indickou společností Telemecanique and Controls (India) Ltd. Firma Schneider musela upozornit své zákazníky, že ani společnost Telemecanique, ani Schneider Electric neposkytují uvedené indické společnosti při její činnosti technickou pomoc ani dozor nad kvalitou jejích výrobků [2].

Nebezpečí pro dodavatele ovládacích skříní a panelů

Případ firmy Schneider Electric není ojedinělý. Je jedním z projevů sílícího trendu nabízet na britském trhu – a pravděpodobně nejen na něm – velmi levné stykače, nadproudová relé, jističe, tlačítka a další elektromechanické komponenty vyrobené na Dálném východě.

Jde o trend natolik nebezpečný, že přiměl organizaci Gambica, sdružení britských výrobců měřicí a řídicí techniky, k důraznému varování výrobců rozváděčů a ovládacích panelů před riziky, která pro ně nekvalitní elektrické přístroje znamenají. Problém je v tom, že mnohdy jde o výrobky vzhledem velmi podobné přístrojům vyráběným členy sdružení Gambica. Přesto, že jde o nelicenční kopie, jsou tyto padělky neprávem vydávány za originály pocházející ze zámořských závodů členů sdružení Gambica, a to v praxi i s originálně vyhlížejícími štítky. „Kvalita těchto kopií je výjimečně špatná a musí být téměř očividné, že jejich použití je nebezpečné. Prohlášení o shodě s požadavky mezinárodních norem, např. IEC, a o certifikacích obdržených od třetích stran jsou ve většině případů nepravdivá,“ upozorňují představitelé sdružení.

V praxi již bylo zaznamenáno několik poruch padělaných výrobků. V jednom závodě se slepily kontakty stykače ovládajícího startér, poté selhalo nadproudové relé a výsledkem bylo vypnutí pojistky na hlavním přívodu do budovy. Jinde byl přivařený pomocný kontakt stykače příčinou potenciálně nebezpečné nesprávné činnosti stroje. Originálně vyhlížející přístroje byly v obou případech ve skutečnosti nekvalitními kopiemi značkových produktů, vyrobenými na Dálném východě.

Snadné řešení

Dodavatelé elektrických zařízení, včetně úplných montážních celků, tedy i rozváděčů a ovládacích panelů, jsou ze zákona odpovědni za to, že jejich výrobky budou plnit bezpečně požadovaný účel (pokud ne, mohou např. ve Velké Británii očekávat nejen značné finanční postihy, ale hrozí i trest až pěti let vězení pro ředitele firmy).

„I když pokušení ušetřit peníze použitím levných komponent může být značné, je potenciálním důsledkem takového jednání – a to důsledkem nejvyšší závažnosti – vznik tzv. černé ekonomiky v oboru,“ říká představitel sdružení Gambica a připomíná, že „nebezpečné mohou být při své poruše i ty elektrické přístroje, které primárně nemají bezpečnostní funkci.“

A závěry? Jednoduché:

  • podezřelé je automaticky každé zboží nabízené za nezvykle nízkou cenu nebo neobvyklým distribučním kanálem,
  • nabízí-li distributor dva na pohled stejné výrobky za různou cenu, je třeba trvat na vysvětlení,
  • elektromechanické komponenty do rozváděčů a ovládacích panelů nakupovat jen od autorizovanych distributorů zastupujících uznávané výrobce.

Problém jen britský?

Autoři [1] a [2] i v článcích citovaní odborníci vyslovili údiv nad tím, jak často se lze v britské praxi setkat s nehospodárným přístupem k volbě elektrických motorů a řízení i nad tím, že některé subjekty na sebe berou bezpečnostní rizika, která by pro dodavatele řídicí techniky měla být nepřijatelná. Jaká je situace u vás?

Literatura:

[1] Cheap motors costing U. K. manufacturers millions. Control Engineering Europe, vol. 3, No. 4, June/July 2002, pp. 12–13.

[2] BABB, M.: Counterfeit electrical components make their way into Europe. Control Engineering Europe, vol. 3, No. 5, October 2002, p. 5.

(kp)

Inzerce zpět