|
Opět o anticipujících systémech
Když jsme na podzim roku 2001 referovali [Automa, 2001, roč. 7, č. 11, s. 57] o přístupu k nové kategorii systémů – k anticipujícím systémům –, zmínili jsme se, že příští konference o nich bude v srpnu roku 2003. Konference byla naplánována na týden od 10. do 16. srpna a tento termín byl, přes rozmary počasí, dodržen – v západní Evropě to byl nejteplejší týden a např. v nesnesitelném horku při své přednášce zkolaboval jeden severoevropský účastník.
Přesto na konferenci přijeli skoro všichni zaregistrovaní, jichž byly téměř dvě stovky z 35 zemí od Beneluxu po Brazílii jedním směrem a po Japonsko směrem druhým (Japonci mají o anticipující systémy enormní zájem a zúčastnili se devatenácti příspěvky).
Příspěvků, z nichž dva nebyly předneseny, když autoři (z Ruska a z Brazílie) nepřijeli, bylo celkem přihlášeno 144. Organizátoři konference – prof. D. M. Dubois a jeho žena – udělali výbornou věc, když příspěvky rozdělili do čtyř paralelních zasedání. Na každý příspěvek tak bylo tři čtvrtě hodiny času a přednášející nejen mohli říci to podstatné až do detailů, ale zůstával i dost velký prostor na diskusi. Ve srovnání s mnoha jinými konferencemi, kde během několika minut může přednášející sdělit „ve formě esemesky„ o něco málo více, než je v titulu jeho příspěvku, a čekat, že se odborně pobaví se zájemci u oběda nebo u večeře, to byl velmi vstřícný krok pro přednášející i posluchače.
Použité uspořádání má ovšem jistou nevýhodu v tom, že tu a tam měl účastník zájem být na dvou či více paralelních zasedáních najednou. Naproti tomu ovšem stojí fakt, že k tomu docházelo málokdy, protože konference byla strukturována do deseti sekcí, které se tematicky navzájem lišily, jak jen bylo možné. Tematické zaměření sekcí bylo přibližně stejné jako na zmíněné konferenci v roce 2001 (viz shora citované sdělení), jen s drobně pozměněnými názvy a v jiném pořadí.
Vedle již uvedených, mohli bychom říci řádných či řadových příspěvků bylo na konferenci předneseno ještě pět plenárních přednášek, z nichž zaujala zejména přednáška prof. Duboise, v níž navázal na své dřívější výsledky týkající se anticipujících schopností elektromagnetických systémů a ukázal, že existují i v relativistických systémech s gravitací, a dále přednáška Lotfi Zadeha – ta nejen kvůli známému jménu takřka splývajícímu s teorií fuzzy množin, ale i kvůli tomu, že tento člověk byl na takové konferenci už v roce 2000.
Na konferenci byl vydán sborník abstraktů. Autoři příspěvků byli žádáni, aby je poslali v objemu jedné stránky, někteří si to ovšem vysvětlili tak, že jedna stránka je maximum, a tak odbyli abstrakt čtyřmi, ba dokonce třemi řádky textu. Během následujících dvanácti měsíců však budou příspěvky vydány v plném znění – některé ve sborníku z konference, který vydá americká společnost pro fyziku, ostatní v budoucích číslech časopisu IJCAS (International Journal of Computing Anticipatory Systems), který vychází v Belgii. Jak jsme zjistili během konference, starší čísla tohoto časopisu i sborníků z minulých konferencí jsou stále ještě na skladě a lze je koupit. O sbornících i o konferencích je možné se dozvědět více na internetové adrese http://www.ulg.ac.be/mathgen/chaos
Evžen Kindler
|